Anna Azari je čerstvě velvyslankyní Státu Izrael v ČR. „Předchozí velvyslanci mi říkali, že Česko je velmi příjemná a přátelská země. Realita mě ale překvapila – je to mnohem lepší, než jsem čekala,“‎‎ říká pro Forum. Chce se zaměřovat na prohloubení spolupráce ve vědě, byznysu i kultuře.

Univerzita Karlova oslavila své 674. narozeniny od svého založení roku 1348. U této příležitosti ocenila tři vědce a dvě vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Toto ocenění je letos udělováno již pošesté a pojí se s ním finanční odměna ve výši milionu korun.

Fyzik Tim Verhagen pochází z Nizozemska, v Česku ale působí již osmým rokem, nyní na MFF UK. Na svůj výzkum nových materiálů - „2D-sendvičů“ získal ERC Starting Grant v hodnotě téměř padesát milionů korun.

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.

„Česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká biochemik a genetik Václav Pačes, který většinu života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je v těsném kontaktu.

Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.

Ruská agrese na Ukrajině šokovala celý svět. Otázka, jaký příběh si o „Putinově válce“ jednou budeme vyprávět, zůstane ještě dlouho nezodpovězená. Přesto je možné se uprostřed dění alespoň pokusit nějaké odpovědi najít, a deset takových bodů nabízí v nové epizodě podcast Za Humny.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

Propojování, vysvětlování, naslouchání a důraz na lidi a příběhy, to jsou ta klíčová sdělení, která opakovaně zaznívala na konferenci Science Communication: UK Experience, kde své zkušenosti s efektivní komunikací vědy sdíleli britští odborníci a odbornice.

Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd UK je editorem nové knihy, která se zabývá otázkou vlivu malých států v mezinárodní bezpečnosti. „Pro českého čtenáře může být zajímavé, že se Česku v knize věnuje hned několik kapitol,“ láká k přečtení.

Propojovat experty řady oborů či pomáhat žadatelům o ERC granty – o to se stará Evropské centrum UK. Hlavním cílem je podpora a rozvoj mezinárodních vědeckých spoluprací a získávání evropských peněz na vědu a výzkum.

Dnes, 11. února, se již posedmé slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který si klade za cíl připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. Čemu se věnují, s čím se potýkají a co baví vědkyně z Univerzity Karlovy?

Profesor Petr Němec vede Laboratoř optospintroniky, společné pracoviště MFF UK a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde vyvíjí nové materiály pro rychlejší a energeticky úspornější technologie budoucnosti. Předloni získal prestižní výzkumnou podporu Donatio.

„Je báječné sledovat, jak naše vědecké výsledky dnes již v rámci klinických studii pomáhají pacientům,“ říká imunoložka Jitka Palich Fučíková, která vyučuje na 2. lékařské fakultě UK a bádá v biotechnologické společnosti Sotio.

 „Aplikace mapuje publikační výkon českých vědeckých pracovišť s rozlišením vědeckého vlivu výzkumů, a to i s ohledem na personální velikost pracovišť na oborové úrovni,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů unikátní aplikace, která vznikla v rámci projektu IDEA při CERGE-EI.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.