Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a dokončuje doktorské studium na 3. LF UK (neurovědy). Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hrot, VědaVýzkum.cz, Czexpats in Science).

Primárním účelem vědecké komunikace by mělo být šíření informací, což plně vystihuje model vědecké komunikace open access. V rámci Ústřední knihovny UK vzniklo od ledna 2020 Centrum pro podporu open science, mezi jehož dva hlavní pilíře patří právě open access a open data.

Michala Rolínka matematika provází již od mládí. Začínal jako účastník matematických soutěží, během studia na Matfyzu se věnoval i didaktice matematiky a napsal dvě učebnice. Nakonec ho ale věda zlákala zpět a dnes své matematické znalosti využívá při výzkumu umělé inteligence.

Tři medici z Univerzity Karlovy a student informatiky z ČVUT stojí za projektem Chytrá triáž, který si klade za cíl snížit riziko šíření infekce mezi pacienty a zdravotníky při vstupu do nemocnice. S aplikací mají úspěch – používá se v testovacím režimu v nemocnici, uspěli ve dvou hackatonech a naposledy i v akcelerátoru od Startup Wise Guys.

Celkem šestnáct studentů a absolventů Univerzity Karlovy převzalo z rukou rektora Tomáše Zimy prestižní ocenění. Ve Vlasteneckém sále byly předány Ceny rektora pro nejlepší absolventy Univerzity Karlovy, Mimořádné ceny rektora a Bolzanovy ceny podporující vědeckou výchovu a odbornou přípravu studentů UK.

„Druhá šance věcem i lidem!“ to je motto Přestupní stanice, neboli Přestupky, kterou Eva Dudová založila před třemi lety. Ve dvou obchůdcích s darovaným oblečením zaměstnává lidi bez domova, kteří se pak díky pracovním návykům snadněji vrací do společnosti.

Univerzita Karlova pořádala celodenní odbornou konferenci na téma Co víme a nevíme o COVID-19. Odborníci z řad lékařů, imunologů, epidemiologů a dalších odvětví sdíleli nejnovější vědecké poznatky, diskutovali a společně hledali odpovědi na otázky týkající se nového viru.

„Nejraději jsem v terénu, tam mě napadají ty nejlepší vědecké otázky, které od počítače nevymyslíte,“ říká Pavla Dagsson Waldhauserová, odbornice na výzkum prachových částic v ovzduší, která působí půl na půl na Islandu a v ČR.

čtvrtek, 21 květen 2020 11:12

Život během pandemie a model města M

CERGE-EI v rámci projektu „IDEA anti COVID-19“ přináší řadu studií a pohledů, jak v současné situaci nejlépe pomoci ekonomice. Zabývalo se tím i online vědecké sympozium Iniciativy Model antiCOVID-19 na téma nejistota dat a epidemiologické modely.

Olga, Nikola a Zuzana, tři mladé vědkyně, které za normálních okolností pracují v molekulárně biologické laboratoři na svém doktorandském výzkumu. Jak jim aktuální koronavirová pandemie změnila život a ovlivnila výzkum?

„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.

Na 24. dubna připadá Mezinárodní den laboratorních zvířat. Co se vám vybaví jako první? Pravděpodobně to bude bílá myš, což je nejpoužívanější laboratorní zvíře. Pokusy na myších jsou ekonomicky nejvýhodnější a zároveň má myš přes 95 % genů shodných s člověkem.

Aktuálním tématem v ČR je, jak ukončit plošná opatření související s koronavirovou pandemií a vrátit se k běžnému životu bez hrozby výrazného zhoršení. Proto skupina 29 vědců a vědkyň z dvaceti českých i zahraničních pracovišť vytvořila iniciativu „Model antiCOVID-19 pro ČR“.

„‎Jít v USA k lékaři je ruleta, může vás to stát 20 nebo 20 000 dolarů. Zkoumám, jak nejlépe nastavit spoluúčast pacienta, aby lékařská péče byla dostupná pro všechny,“‎ říká Michal Horný, který působí jako ekonom zdravotnictví na Emory University v Atlantě.

„Většina mé práce stále probíhá na papíře,“ říká teoretický matematik Zdeněk Dvořák z Informatického ústavu Univerzity Karlovy. Zabývá se kombinatorikou, teorií grafů a teoretickou informatikou a na svůj výzkum získal ERC CZ Consolidator Grant.

„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“‎‎ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému.

 

„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog, Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.

Odborníci z řady zemí tvrdí, že náhlá ztráta čichu a chuti může být projev onemocnění COVID-19 a pacient a osoby v jeho blízkém okolí by měli dodržovat karanténu. Tento příznak potvrzují ze své zkušenosti i studenti medicíny z UK, kteří jako dobrovolníci pomáhají v boji s touto nemocí.

Odborníci z CERGE-EI v rámci projektu “IDEA anti COVID-19” pravidelně přináší studie na téma koronavirová pandemie z pohledu ekonomie. Jeden z posledních příspěvků se týká postoje Čechů k aktuálním vládním nařízením.

Nový koronavirus SARS-CoV-2 se šíří pomocí kapének, které mohou ulpívat na povrchu předmětů. Když se kontaminovaného předmětu dotkneme, můžeme se následně sami nakazit nebo virus přenášet na další předměty.

Největší soutěž na světě v simulovaném soudním řízení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu se představila i v Praze. Čeští studenti se dostali až do semifinále.