Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

Ve čtvrtek 4. ledna, čtrnáct dní od tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, se konal pietní průvod, symbolické objetí fakulty, a zapálení ohně na náměstí Jana Palacha. Tímto tichým setkáním několika tisíc lidí odstartoval Měsíc pro fakultu.

„Vyberte si obor, kde nejsou žádné znalosti, a vytvořte je,“ radí profesor Ohad Medalia z Curyšské univerzity, který jako první publikoval trojrozměrné mapy proteinových struktur uvnitř celých buněk a stal se zakladatelem nového oboru, který se dnes nazývá strukturní biologie in situ. 

Jak vidí hlubokomořské ryby? Jak děti prožívají fakta? I na tyto otázky hledá odpovědi „věda z Karlovky“. Přinášíme již tradiční přehled vědeckých úspěchů a důležitých momentů uplynulého roku, o nichž jsme v magazínu UK Forum psali. 

„Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Zuzana Musilová z PřF UK, která získala prestižní ERC Consolidator grant.

„Už jsme popsali rychlou auxinovou dráhu v kořenu modelové rostliny huseníčku. Nyní se chceme zaměřit na dráhu i v dalších částech rostlin a dalších druzích, třeba trávách příbuzných obilovinám, čímž se dostáváme blíže praktickému využití,“ popisuje Matyáš Fendrych z PřF UK hlavní myšlenku svého ERC Consolidator grantu.

„Excelence a úspěch plodí další úspěch. Klíčem k úspěchu je přilákat skutečně kvalitní studenty a zaměstnance. Je skvělé mít úžasné budovy a zařízení, ale nakonec je to všechno o lidech,“ řekla magazínu Forum rektorka Oxfordské univerzity Irene Tracey.

Současný rozvoj technologií výrazně proměňuje zdravotnictví. Jaká je budoucnost medicíny? Co skutečně léčí? V čem umělá inteligence (ne)nahradí lékaře? I o tom bude jednodenní seminář, který na Univerzitě Karlově ve dvou termínech, 5. a 7. prosince, zaštiťuje lékařka a inovátorka Ivana Schnur.

„Neúspěchy jsou nedílnou součástí vědecké práce. Inspirativní mi v tomto přijde pan Ollivander z Harryho Pottera. Čím více hůlek Harry zkouší,  tím více je pan Ollivander nadšený, protože se více a více ponořuje do neznámého,“ přirovnává Ondřej Veselý, který se na PřF UK věnuje výzkumu zeolitů. 

Univerzita Karlova získala prostředky na koordinaci tří vědeckých projektů v rámci výzvy Špičkový výzkum Operačního programu Jan Amos Komenský, v dalších třinácti projektech je partnerem. 

„Klíčem k tomu, abyste byli dobrými učiteli, je rozvíjet sebeuvědomění,“ tvrdí Manuela Milani. Zdůrazňuje navíc důležitost dialogu s kolegy a se studenty. Coby mezinárodní expertka na vzdělávání je součástí platformy Paedagogium na Univerzitě Karlově.

středa, 1. listopad 2023 08:14

Karlovka jako líheň moderních adiktologů

„Česká adiktologie má v zahraničí velmi dobré jméno – jsme rovnocennými partnery a ve způsobu vzdělávání jsme dokonce inspirací pro ostatní,” říká Roman Gabrhelík z Kliniky adiktologie 1.LF UK, který vedl pětiletý projekt modernizující výuku adiktologie. 

„Česká věda má v zahraničí velmi dobré renomé, jsme žádanými partnery. Stále tu ale chybí větší propojení byznysu a akademického prostředí,” říká Jana Šponarová, ředitelka pro datovou strategii a biokurátorství v nadnárodní firmě Immunai.

Výzkum zeolitů, kterému se věnuje tým Jiřího Čejky z PřF UK budí zájem nejen v akademickém prostředí. ,,Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout, pečlivě si vybírají do čeho investují. Firmy si projekty průběžně hodnotí, zda směřují k zajímavým výsledkům,“ říká Čejka.

I v letošním roce Nadační fond Neuron na podporu vědy ocenil významné vědce a vědkyně. Hlavní cenu za celoživotní přínos vědě získal český chemik s mezinárodním renomé profesor František Švec, který působí na Farmaceutické fakultě UK. Na Karlovku míří i ceny pro mladé a nadějné.

Zvířata žijící na velkém území rychleji tvoří nové druhy – jedna z Darwinových hypotéz v principu stále platí, ale jen někde. Ostrovy nebo pohoří totiž pořádně míchají „evolučními kartami“, jak v Nature Communications zjistil tým z Centra pro teoretická studia při UK.

„Dělat v dnešní době vědu je obecně dost stres – neustále píšete granty nebo v hodnotících zprávách vysvětlujete, proč vám to nevychází, jak jste si mysleli. K tomu je obrovský tlak na publikační výkon a nesmyslná administrativa,“ varuje molekulární genetička Eva Froňková.

Dva medici z 3. LF UK uspořádali v mezinárodním měřítku ojedinělou letní školu praktické oftalmologie, která nabídla účastníkům, lektorům a přednášejícím z celé Evropy inovativní koncepci nástavbového vzdělání v očním lékařství.

„Na kvalitě našeho vzdělávacího systému záleží i celkový úspěch naší země. Málokdo se přitom zabývá tím, kdo a jak debatu o jeho podobě ovlivňuje,“ říká Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd UK, která vedla dvouletý projekt mapující komunikaci ministerstva školství. 

„Neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě,“ doporučuje profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity. Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika). 

Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science i v dalším akademickém roce pokračuje v budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací.