„Vždy mě lákala věda z lékařského hlediska. Volba virologie byla souhra relevance k lidskému zdraví i technických možností doby – genom virů byl dostatečně malý, aby bylo možné ho studovat,“‎ vysvětluje Hans-Georg Kräusslich, čerstvý čestný doktor UK, proč se stal virologem.

Páteční noc 24. září patřila vědě, konala se Noc vědců s ústředním tématem Čas. Do hybridního ročníku se zapojilo 42 měst a přes šedesát institucí. Jen v Praze a okolí si bohatý program připravilo 28 institucí, mezi nimiž nechyběla Univerzita Karlova.

Vědecká i společná životní cesta manželů Markéty a Jakuba Tomkových začala na Matfyzu UK. Následně oba získali stipendium a na doktorát odešli na Oxford, od letošního února oba bádají na University of California. Kromě toho jejich čas patří synovi i dobrovolničení.

Evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z PřF UK a jeho kolega Matthias Stöck se stali editory dvou čísel prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. Speciály vznikly na oslavu stoletého výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů.

„Vynalezeno na Univerzitě Karlově, vyrobeno v ČR, zasvěceno budoucnosti,“ hlásá krabička nového krému proti vráskám SAIN. Ten bude letos i díky vědcům z centra BIOCEV uveden na trh jako první produkt pro humánní použití obsahující látku alaptid.

„Tropické lesy v afrických horách jsou unikátní ve smyslu biodiverzity – hostí mnoho druhů rostlin a živočichů. Nyní jsme zjistili, že ukládají i mnohem více uhlíku, než se doposud myslelo, což zvyšuje jejich význam a nutnost ochrany,“‎ říká David Hořák, jeden z autorů nové studie v Nature.

„Nebojte se transferu ani neúspěchu. A s nápady volejte včas,“ říkají v dvojrozhovoru šéfové dvou součástí UK, jež pečují o přenos poznatků do praxe – právě tak vznikly i čtyři nadějné spin-off firmy. Hana Kosová řídí CPPT, Otomar Sláma zase CUIP. 

„Když se snažíte prodat něco, co se dá za pár vteřin zkopírovat, je to jiné, než když vyrábíte auta nebo léčiva,“ říká o transferu znalostí Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Přesto se to matematickým lingvistům daří a softwarové nástroje či data využívá i Google.

Vědecký tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK popsal rychlou reakci rostlinných kořenů na fytohormon auxin, která řídí růst kořene ve směru gravitačního pole. Vědci výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Plants.

„‎Za hranicí představivosti“ - to je úryvek z Einsteinova citátu i název aktuální výstavy Milana Kunce, jež je do konce července k vidění v Galerii Kampusu Hybernská. Ještě dvakrát, v pondělí 19. a 26. července, vás výstavou provede sám její autor.

Ilona Hromadníková objevila, jak ze vzorků krve zjišťovat riziko budoucího rozvoje vážných kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, třeba cukrovky. A to jak u ženy-matky, tak i u jejího dítěte. „Skvělá technologie, ale předběhla jste dobu,“ slyšela od investorů.

Heleně Pivoňkové bylo už během studia medicíny jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku, aktuálně již třetím rokem na University of Cambridge. Díky podpoře Primus se vrací a zakládá vlastní výzkumnou skupinu na 2. LF UK.