Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

Lucie Bankovská Motlová ze 3. lékařské fakulty UK se věnuje psychiatrii. Přestože tento obor i pojem vzbuzuje v mnohých lidech obavy, profesorka vypráví o krásách psychiatrie, o největších mýtech s ní spjatých a dává rady, jak si i v těžké době udržet duševní zdraví.

„Měl jsem štěstí, že jsem mohl spolupracovat s těmi nejlepšími a snažím se to předávat dál,“‎ říká světově uznávaný hematolog Josef Prchal, který působí jako vědec a lékař na University of Utah a stále inspiruje mladé, i ty v Česku.

Před sto lety napsal Karel Čapek divadelní hru R.U.R., kde se poprvé objevilo slovo robot. Toto výročí se vědci z Matfyzu a divadelníci ze Švandova divadla a DAMU rozhodli oslavit premiérou divadelní hry, kterou robot napsal. Jak to dopadlo, zjistíme již v pátek 26. února při online premiéře.

„Bioinformatika je budoucnost,“ shoduje se Marian Novotný a David Hoksza, garanti studijního oboru Bioinformatika. Na výuce spolupracují s EMBL a Max Planck Institute, čímž studentům otevírají dveře do světa už během studia. Daří se jim i výzkumně – jejich software využívá i proteinová databáze PDB.

„Bitcoin je symbol. Byl první, který se prosadil, a přes to, že existuje konkurence, která je technicky lepší, bitcoin zůstává jasným hegemonem,“‎ komentuje virtuální měnu, jejíž cena v posledních týdnech a měsících raketově roste, profesor Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií na FSV UK.

Mikrobiota – mikroorganismy, jež máme nejen ve střevech, ale i na povrchu těla. Na zdraví mají větší vliv, než se předpokládalo. Zuzana Jirásková Zákostelská zkoumá hlavně kožní mikrobiom, loni získala ocenění L’Oréal-UNESCO určené ženám ve vědě.

Bioložky, fyzičky, chemičky, matematičky, socioložky, psycholožky, psychiatričky, filozofky, teoložky, pedagožky a mnoho dalších vědkyň dnes slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě.

Druhé pondělí v únoru je ve znamení Mezinárodního dne epilepsie. Při této příležitosti se řada budov po celém světě i v ČR rozsvítí symbolicky fialově. V Česku žije s aktivní epilepsií osmdesát tisíc lidí.

Přesně tak by se dala s humorem popsat spolupráce neuroonkologa Michala Zápotockého s kanadskými kolegy. V Kanadě strávil tři roky, dnes působí zpět v ČR, ale spolupráce pokračují. Výsledkem je i publikace v časopise Cell, na níž se podílel s dalšími pěti kolegy a kolegyněmi z 2. LF UK a FN Motol.

Jak rozpoznat dezinformaci? Jak často si Češi ověřují informace? Kolik lidí skutečně zemřelo na covid-19? Mění vakcína DNA? A mnoho dalších otázek bylo tématem online diskuze Jak se lže o covid-19?, která se konala ve středu 27. ledna v rámci projektu Česko! A jak dál?

Co je to mRNA? Jak je možné, že byla vakcína vyvinuta tak rychle? Prodělal jsem onemocnění covid-19, mám se nechat očkovat? Je to bezpečné? Očkování proti koronaviru vyvolává řadu otázek. Na ty nejčastější jsme se zeptali odborníků z Univerzity Karlovy.

„Starého psa novým kouskům nenaučíš; zhruba od 25 let věku jen málokdy měníme své hodnotové postoje. Nefunguje to tak, že bychom si přečetli jeden článek v novinách a zcela změnili své postoje třeba k migraci,“‎ říká politoložka Lenka Dražanová.

Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na PřF UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu. Specificky cílená investice 215 milionů korun dala vzniknout špičkově vybavenému centru zkoumající nové materiály pro praxi.

S matematikou se potýkají tisíce českých školáků. Leckdy v ní „plavou“. A k tomu se teď přidala doba koronavirová s distanční výukou, která k rozvoji jejich matematických dovedností zrovna nepřispívá. Proto přišli pedagogové z Matfyzu s originální výzvou: studenti pomáhají s doučováním žáků ZŠ.

„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti. Později ale přešla k technice NMR, kterou se učila i v Německu, Austrálii a Japonsku.

„Motivovaný a kvalitní učitel je pro výukový proces důležitější než nejmodernější technologie,“ říká Cyril Brom, jenž na MFF UK zkoumá výukové efekty nových multimédií. A získal pro svou práci i univerzitní podporu Primus.

Imunolog Václav Větvička patří mezi největší odborníky na glukany. I když již třicet let působí na americké University of Louisville, do Česka se pravidelně vrací a s českými vědci spolupracovat nikdy nepřestal.

„To co se děje v oblasti mozkových nádorů – především u dětí – se dá nazvat revolucí a jsem moc rád, že mohu být u toho,“ říká Michal Zápotocký, jenž působí na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Vědecký tým na MIT (Massachusetts Institute of Technology) pod vedením Martina Z. Bazanta vytvořil aplikaci, která spočítá bezpečný počet lidí v jedné místnosti z hlediska šíření koronaviru aerosolem. Michal Pavelka z MFF UK a Václav Klika z ČVUT aplikaci přeložili do češtiny.

úterý, 22. prosinec 2020 08:00

Učte se cizí jazyky tak jako miminka

Kateřina Chládková se jako jedna z mála na světě věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.