Západnější část Česka v úterý probudil zápach kouře. Nehořelo ve vedlejší ulici, ale i více než sto kilometrů od bydlišť – v Národním parku České Švýcarsko. „Za šíření zápachu a prachových částí i na velké vzdálenosti mohl vítr, který během noci změnil intenzitu i směr,“ líčí Michal Žák.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

„Imunoterapie je budoucnost léčby rakoviny,“ říká lékařka-vědkyně Zuzana Střížová z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol. Mimo jiné letošní laureátka talentové soutěže L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

Alzheimerova anebo správněji Fischer-Alzheimerova nemoc, zahrneme-li i přínos pražského neuropatologa Oskara Fischera, sužuje desítky milionů lidí. Vědci ze 2. LF UK do výzkumu nemoci zapojují i virtuální realitu, telemedicínu či AI – data získávali i díky hře pro mobilní telefony.

Tři minuty povídání o vědě vám může „změnit život“‎ a otevřít nové pracovní příležitosti, získat kontakty nebo zlepšit prezentace. To říkají bývalé vítězky soutěže FameLab, jež je letos poprvé otevřena i pro humanitní obory. Přihlásit se lze až do 17. července. 

Uzavření škol v souvislosti s pandemií covid-19 byla pro školství velkou lekcí. CERGE-EI a Světová banka chystá 21. června v Praze hybridní mezinárodní konferenci, jež přinese různé zkušenosti a pohledy na to, co se stalo, co se ne/mohlo dělat, a hlavně: jak se připravit na budoucnost.

Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.

„Veřejnost si myslí, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom je to 90 procent! Pouhé informování o této shodě je jednoduchý způsob, jak zvýšit ochotu nechat se očkovat,“ shrnuje Michal Bauer a Julie Chytilová, spoluautoři nové studie v časopise Nature.

Jak najít příběh, který dokáže představit vědeckou práci veřejnosti? Jak se správně připravit na rozhovor v médiích nebo jak ukázat své vědecké výsledky na sociálních sítích? To jsou otázky, které si kladou (nejen) mladí vědci. Odpovědi jim pomohla hledat jarní série workshopů komunikace vědy.

Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

V loňském roce na Univerzitě Karlově proběhl audit rovných příležitostí. Cílem bylo zanalyzovat situaci na univerzitě a poskytnout data pro plán genderové rovnosti, který je od letošního roku nutnou podmínkou pro zisk grantů z evropských schémat. 

Imunoložka Veronika Kanderová působí v laboratoři CLIP při 2. LF UK, kde se věnuje klinickému výzkumu, ale i diagnostice poruch imunity. „Náš výzkum je tak trochu detektivka a luštění hádanek imunitního systému,“‎ říká o své vědecké práci.