Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

V loňském roce na Univerzitě Karlově proběhl audit rovných příležitostí. Cílem bylo zanalyzovat situaci na univerzitě a poskytnout data pro plán genderové rovnosti, který je od letošního roku nutnou podmínkou pro zisk grantů z evropských schémat. 

Imunoložka Veronika Kanderová působí v laboratoři CLIP při 2. LF UK, kde se věnuje klinickému výzkumu, ale i diagnostice poruch imunity. „Náš výzkum je tak trochu detektivka a luštění hádanek imunitního systému,“‎ říká o své vědecké práci.

„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem nobelistky Françoise Barré-Sinoussi propagovali organizátoři diskuzi Women in Science: The Gender Variable, jež proběhla v Kampusu Hybernská.

Posunout informační systémy do 21. století, těžit z internacionalizace anebo podpořit ženy-vědkyně. To jsou některé z plánů rektorky Mileny Králíčkové, jež se jako první žena ujala vedení Univerzity Karlovy. Jaké změny čekají největší univerzitu v zemi? 

Anna Azari je čerstvě velvyslankyní Státu Izrael v ČR. „Předchozí velvyslanci mi říkali, že Česko je velmi příjemná a přátelská země. Realita mě ale překvapila – je to mnohem lepší, než jsem čekala,“‎‎ říká pro Forum. Chce se zaměřovat na prohloubení spolupráce ve vědě, byznysu i kultuře.

Univerzita Karlova oslavila své 674. narozeniny od svého založení roku 1348. U této příležitosti ocenila tři vědce a dvě vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Toto ocenění je letos udělováno již pošesté a pojí se s ním finanční odměna ve výši milionu korun.

Fyzik Tim Verhagen pochází z Nizozemska, v Česku ale působí již osmým rokem, nyní na MFF UK. Na svůj výzkum nových materiálů - „2D-sendvičů“ získal ERC Starting Grant v hodnotě téměř padesát milionů korun.

Martin Kozák z MFF UK získal prestižní ERC Starting Grant na výzkum nových možností elektronové mikroskopie, které dovolí snímat pohyb elektronů v látkách s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. 

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.

„Česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká biochemik a genetik Václav Pačes, který většinu života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je v těsném kontaktu.

Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.

Výzkumné centrum AnCER rozvíjí na Pedagogické fakultě UK nové výzkumné metody v pedagogice. Zkoumá nejrůznější témata a snaží se o změnu vnímání pedagogického výzkumu jako nedílné součásti učitelské profese.

Ruská agrese na Ukrajině šokovala celý svět. Otázka, jaký příběh si o „Putinově válce“ jednou budeme vyprávět, zůstane ještě dlouho nezodpovězená. Přesto je možné se uprostřed dění alespoň pokusit nějaké odpovědi najít, a deset takových bodů nabízí v nové epizodě podcast Za Humny.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

Propojování, vysvětlování, naslouchání a důraz na lidi a příběhy, to jsou ta klíčová sdělení, která opakovaně zaznívala na konferenci Science Communication: UK Experience, kde své zkušenosti s efektivní komunikací vědy sdíleli britští odborníci a odbornice.

Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd UK je editorem nové knihy, která se zabývá otázkou vlivu malých států v mezinárodní bezpečnosti. „Pro českého čtenáře může být zajímavé, že se Česku v knize věnuje hned několik kapitol,“ láká k přečtení.

Propojovat experty řady oborů či pomáhat žadatelům o ERC granty – o to se stará Evropské centrum UK. Hlavním cílem je podpora a rozvoj mezinárodních vědeckých spoluprací a získávání evropských peněz na vědu a výzkum.

Politoložka Petra Gümplová vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd UK, během studia pracovala v médiích, a to ji přivedlo k politologii. Působí na univerzitě  německé Jeně, kde se zabývá tématy jako přírodní zdroje a globální spravedlnost.

Dnes, 11. února, se již posedmé slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který si klade za cíl připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. Čemu se věnují, s čím se potýkají a co baví vědkyně z Univerzity Karlovy?

Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.