Průzkum: Běžní Rusové jsou proti použití jaderných zbraní

pondělí, 15 srpen 2022 08:15

„Názor veřejnosti hraje roli i v autoritářském Rusku,“ říká Michal Smetana z Fakulty sociálních věd UK. V nové studii zkoumali postoj běžných Rusů k použití jaderných zbraní. Dobrá zpráva: přestože obyvatelé Ruska obecně podporují jaderný arzenál vlastnit jako symbol moci, jeho vojenské použití silně odmítají.

shutterstock 266546210s 1
Běžní obyvatelé Ruska jsou proti použití jaderných zbraní, vyplývá z nové studie.  

Jak se obyvatelé Ruska staví k problematice použití jaderných zbraní? Tuto otázku si na jaře 2021 položil Michal Smetana se svým kolegou Michalem Onderčem. A v květnu 2021 za použití různých hypotetických scénářů provedli experimentální průzkum na reprezentativním vzorku Rusů. „Pokud je nám známo, náš článek je vůbec prvním, který se experimentálně zabývá postoji ruské veřejnosti k použití jaderných zbraní. A naše zjištění mohou být do jisté míry uklidňující: přestože Rusové obecně podporují jaderný arzenál vlastnit a považují jej za symbol velmocenského postavení Ruska, jeho vojenské použití silně odmítají, což je klíčové zjištění,“ shrnuje Michal Smetana výsledky nové studie publikované v prestižním odborném časopise Journal of Conflict Resolution.

Záleží ale na mínění běžných obyvatel? „Naše zjištění samozřejmě nevylučují možné použití jaderných zbraní v aktuálně probíhajícím válečném konfliktu na Ukrajině – i když v tuto chvíli se experti po celém světě shodují, že je to stále scénář s velmi nízkou pravděpodobností –, protože těch rozhodovacích aspektů a možných důvodů je mnoho. Z řady předchozích výzkumů ale víme, že mínění veřejnosti ohledně zahraniční politiky je i v Rusku relativně důležitým aspektem, na který vláda částečně bere ohled,“ vysvětluje Michal Smetana, vedoucí Experimentální laboratoře pro výzkum mezinárodní bezpečnosti (ELISS), která vznikla v rámci v Pražského centra pro výzkum míru (Peace Research Center Prague) při Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově.

A jako konkrétní příklad uvádí rozhodnutí Ruska nevyhlásit mobilizaci v probíhajícím konfliktu na Ukrajině, což je motivováno i potenciálně negativním postojem ruské společnosti, ačkoli by mobilizace podle vojenských odborníků ruské armádě po čistě vojenské stránce pomohla. „Samozřejmě je nutné počítat s tím, že názor obyvatel se může měnit. V Rusku je velmi silná propaganda, vláda kontroluje drtivou většinu médií a je schopná výrazným způsobem ovlivňovat veřejné mínění. Naše data ale poskytují určitý výchozí stav před válkou – pokud by například obyvatelé Ruska vnímali použití jaderných a běžných zbraní na stejné úrovni, v současné situaci by to pro vládu mohl být jasný signál a jednodušší rozhodování pro jejich možné použití, pokud by to pro ně bylo strategický výhodné,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost a dodává, že válka může nakonec ve svém důsledku přispět i k větší averzi k válečným konfliktům obecně. Účastníci výzkumu totiž shodně uváděli na prvních příčkách obavy z civilních obětí a utrpení běžných obyvatel.

VS1 3377 1
Michal Smetana, vedoucí Experimentální laboratoře pro výzkum mezinárodní bezpečnosti (ELISS)a mimo držitel podpory Primus. 

Raději prohrát, než použít jaderné zbraně

„Překvapilo nás, do jaké míry je veřejnost rezistentní k použití jaderných zbraní za různých okolností. V rámci výzkumu jsme sledovali postoje Rusů v různých experimentálních situacích – scénářích hypotetického vývoje válečného konfliktu mezi Ruskem a NATO v Pobaltí. Zjistili jsme, že Rusové jsou výrazně odmítavější k jaderným útokům než k obdobnému strategickému použití konvenčních raket. Podíl lidí, kteří nesouhlasili s demonstrativním jaderným výbuchem v neobydlené oblasti i s jadernými útoky v případě více eskalovaného scénáře, byl stejný. Averze vůči použití jaderných zbraní je zde skutečně velká. Drtivá většina společnosti preferuje variantu, že Rusko konflikt prohraje, než aby přistoupilo k použití jaderných zbraní,“ shrnuje Smetana.

Druhým zajímavým výsledkem je morální aspekt. „Většina dosavadních studií, které vychází z teorie morálního základu, se zabývala postoji obyvatel západních zemí, především Spojených států. My nyní přinášíme experimentální data pro Rusko, kde ukazujeme, že ten vztah mezi morálními hodnotami jednotlivců a jejich podporou použití síly v mezinárodních vztazích je zde velmi obdobný jako v západních zemích, což je velmi důležité zjištění, protože doposud jsme neměli data.“

Ve výzkumech pracovali s hypotetickým použitím jaderných zbraní v Pobaltí, paradoxem je, že varianta jaderného konfliktu na Ukrajině byla jednou z možností. „Kdybychom na začátku věděli, jak se situace vyvine, určitě bychom zařadili i Ukrajinu. Dokonce jsme tuto možnosti na začátku diskutovali, protože nám to přišlo jako dobře představitelná varianta, jakkoliv s velmi nízkou pravděpodobností. Nakonec jsme ale zvolili krizi mezi NATO a Ruskem v Pobaltí, protože ta byla v našem oboru nejvíce diskutovanou a nejrizikovější variantou.“

VS1 3331 1Začátek a zároveň i konec výzkumů

„Pro nás je to zároveň smutný příběh, protože tím, že v únoru 2022 začala válka na Ukrajině, tak to pro nás byla na velmi dlouhou dobu a možná i do konce mého profesního života poslední možnost takový výzkum v Rusku dělat,“ říká Smetana.

„Za normálních okolností bychom pokračovali, máme mnoho nápadů a navazujících výzkumných otázek. To ale v tuto chvílí není možné z praktických i etických důvodů. Po únoru 2022 se situace v Rusku natolik změnila, že nelze dělat smysluplné průzkumy veřejného mínění – zákony se velmi zpřísnily a pro běžné Rusy je účast v podobných studiích rizikem. Naše výzkumy tak narazily na limity reality,“ říká Smetana, kterého současná situace mrzí profesně i lidsky.

„Otevřeli jsem zajímavé pole výzkumů, ale teď se musíme zaměřit na jiné oblasti. Mrzí nás to i lidsky kvůli ukrajinským a ruským kamarádům, protože ta situace se vyvinula extrémně špatně a dále vyvíjí a pravděpodobně ještě nějakou dobu bude.“

 

Zajímá vás problematika jaderných zbraní a současného válečného konfliktu na Ukrajině více? Doporučujeme shrnující popularizační text, který Michal Smetana sepsal pro Voxpot.

Autor:
Foto: Shutterstock, Vladimír Šigut

Sdílejte článek: