Články dle značky: Czexpats UK

Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

Politoložka Petra Gümplová vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd UK, během studia pracovala v médiích, a to ji přivedlo k politologii. Působí na univerzitě  německé Jeně, kde se zabývá tématy jako přírodní zdroje a globální spravedlnost.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.

Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.

Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. 

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

Lenku Krsovou možná znáte z internetu jako „Dataholku“, která se zabývá výzkumem a analýz‎ou sociálních sítí, ale třeba i tím, jak testovat a navrhovat uvěřitelnou umělou inteligenci ve videohrách. Absolventka FF UK je nyní doktorandkou na Syracuse University.

Diana Apetauerová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni, poté zamířila na stáž do Bostonu, kde nakonec i zůstala. Nyní vede kliniku extrapyramidových onemocnění na Lahey Hospital, spjaté s Harvardem, kde se zabývá neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova choroba. 

Vědecká i společná životní cesta manželů Markéty a Jakuba Tomkových začala na Matfyzu UK. Následně oba získali stipendium a na doktorát odešli na Oxford, od letošního února oba bádají na University of California. Kromě toho jejich čas patří synovi i dobrovolničení.

Heleně Pivoňkové bylo už během studia medicíny jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku, aktuálně již třetím rokem na University of Cambridge. Díky podpoře Primus se vrací a zakládá vlastní výzkumnou skupinu na 2. LF UK.

Strana 1 z 3