Články dle značky: Czexpats UK

Univerzita Karlova ve spolupráci s Iniciativou Czexpats in Science spouští Young Principal Investigator Forum #YPIF – platformu pro setkávání a výměnu informací mezi mladými vedoucími výzkumných skupin ze všech institucí v Česku.

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

„Nové technologie produkují obrovská kvanta dat, až se někdy vytrácí ta biologická podstata – proč? Odjakživa mě fascinují základní mechanismy, pochopit, jak to v buňce funguje,“ říká nejcitovanější český vědec Jiří Bártek, čestný doktor UK.

Ivana Schnur vystudovala 1. lékařskou fakultu UK a myslela si, že se bude věnovat zvládání bolesti v onkologii. Přes několik odboček a „zásahů osudu“ ale místo toho před pár lety spoluzaložila a vede Sensely – společnost, která vyvíjí umělou inteligenci usnadňující práci zdravotních sester a lékařů.

Darina Kohoutová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Nyní více působí ve Velké Británii, kde se věnuje především problematice Barrettova jícnu, střevního mikrobiomu či karcinomu pankreatu. „České lékařské fakulty jsou na tom ve srovnání se světem velmi dobře,“‎ míní.

„Chci využít boranové klastry pro syntézu zcela nových antibiotik,“ říká Jan Nekvinda, který vede vlastní výzkumnou skupinu na Ústavu anorganické chemie AV ČR. Kromě hledání řešení na antibiotickou krizi se věnuje i rovným příležitostem a propagaci ústavu.

„Již na střední škole mě zaujala ekonomie jako možnost, jak aplikovat teoretické poznatky na společenské jevy – propojení matematiky s praxí,“‎ říká ekonom Jaroslav Borovička. Absolvent několika vysokých škol včetně CERGE-EI, který nyní působí na americké New York University.

„EMBL je špičkové vědecké pracoviště, které vyniká svou otevřeností a možnostmi. Od počátku mi přišlo přirozené udržovat kontakt s alma mater,“ říká Vladimír Beneš, který vede genomické centrum na prestižním EMBL v Heidelbergu.

„Okopírovat úspěchy Izraele ve vědě a technice dost dobře nejde, chybí nám jejich povaha, historie, kulturní zvyklosti i systém financování,“‎ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při FSV UK.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.