Czexpats: Přinášíme zahraniční know-how a inspirujeme

pondělí, 21. srpen 2023 09:17

Kdo jsou Czexpats? „Komunitu tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zahraniční zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká v interview pro magazín Forum Matouš Glanc, absolvent Přírodovědecké fakulty UK, který „pověsil na hřebík“ slibnou kariéru rostlinného biologa a stal se čerstvě ředitelem iniciativy Czexpats in Science.

VS1 4289
„Velmi mile mě překvapilo je, jak báječný tým dobrovolníků Czexpats in Science tvoří,“ říká Matouš Glanc, který iniciativu vede od dubna 2023.

Jste absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, strávil jste téměř sedm let na vědeckých stážích v Rakousku a Belgii. Měl jste nakročeno k slibné vědecké kariéře. Od letošního dubna ale působíte jako ředitel iniciativy Czexpats in Science, která propojuje české vědkyně a vědce se současnou, předchozí, ale i budoucí zahraniční zkušeností. Co vás k tomu vedlo?

Aktuální pozice ředitele je vlastně vyústěním mého dlouhodobého směřování. Ještě při studiích jsem spoluzaložil platformu Ramus pro setkávání lidí s hendikepem a bez něj, a jako lektor a člen vedení působil v organizaci Jules a Jim, která se zaměřuje na zážitkovou pedagogiku a prevenci rizikového chování ve školách. V obou organizacích jsme se hodně zabývali tématy mezilidské komunikace a vztahů. Ke konci studií jsem se musel rozhodnout, zda budu pokračovat na doktorát, nebo se plně přesunu do neziskového sektoru a budu se věnovat věcem s větším přesahem. Věda tehdy vyhrála, ale už tenkrát jsem nahlas vyslovil přání, že bych jednou ve své kariéře chtěl propojit svět vědy a mezilidské komunikace. Cítil jsem však, že bych měl mít vlastní vědeckou zkušenost, získat si nějaký vědecký kredit.

Po Ph. D. jsem pokračoval na postdoktorandskou stáž, chvíli to vypadalo, že založím vlastní vědeckou skupinu a zůstanu ve vědě, ale vždy jsem se potýkal s pocitem, že má práce v základním výzkumu má příliš malý a nepřímý vliv na životy lidí kolem a běh světa… V Czexpats se tak ideálně propojuje můj dávný sen zůstat s vědou v kontaktu a pozitivně ji ovlivňovat více z té manažerské a organizační stránky.

VS1 4090
„Z neformálního setkání v hospodě vznikla iniciativa sdružující více než tisícovku českých vědců a vědkyň,“ vysvětluje biolog Matouš Glanc.

Když jsem se po dokončení doktorátu rozhodla věnovat komunikaci vědy, podle mnohých jsem „zahodila kariéru“. Setkal jste se u kolegů s něčím podobným, podobnými reakcemi? Co bylo na tomto kroku nejtěžší?

Určitě se stále setkávám s nepochopením. Nejtěžší na tom celém bylo vědomí, že je to s největší pravděpodobností jednosměrný krok. Že současné nastavení akademického prostřední příliš neumožňuje návrat – jednou vystoupíte a ujede vám vlak. Myslím, že je to obrovský hendikep, protože kdyby byl možný větší oboustranný tok lidí mezi akademií a byznysem, ale třeba i státní správou a dalšími oblastmi, přineslo by to mnoho benefitů a nových pohledů a řešení. Ani já bych svůj návrat do výzkumu nevylučoval, kdyby to prostředí umožňovalo.

Papírově na Albertově, fyzicky ve Vídni

Jak se z Matouše Glance stal biolog? „Po gymnáziu jsem šel nejdříve studovat reklamní fotografii. Během dvou semestrů jsem ale pochopil, že ke štěstí potřebuji pracovat víc hlavou, ale neměl jsem ponětí kde. Vzal jsem si seznam VŠ oborů vypisovaných v Česku a šel vylučovací metodou. Biologie mi zbyla poslední,“ směje se.

Vybral si obor experimentální biologie rostlin, na diplomové práci pracoval ve skupině Viktora Žárského na PřF UK. A ačkoliv má Matouš z Přírodovědy i titul Ph. D., v Praze jste ho asi příliš nepotkávali. Fyzicky se většinu času věnoval výzkumu polarity rostlin (více se dočtete například v časopise Vesmír) a to ve skupině hvězdného Jiřího Frimla na rakouském IST Austria. Jak to vzniklo? „Na začátku magisterského studia jsem se účastnil kurzu, který v Brně pořádá právě Jiří Friml a tam jsme si padli do oka a nabídl mi, ať se mu ozvu, až budu hledat Ph. D. Získat doktorát v zahraničí mě lákalo, ale z osobních důvodů jsem nechtěl odjet hned. Takže jsem tehdy zašel za (profesorkou) Evou Zažímalovou, současnou předsedkyní Akademie věd, která tehdy ještě vedla vlastní výzkumnou skupinu na Ústavu experimentální botaniky Akademie věd a znal jsem ji z přednášek a dost otevřeně jsem jí popsal svoji situaci. A ona vymyslela báječný plán, jak navázat na její dlouhodobou spolupráci s Jiřím a studovat v Praze a zároveň v zahraničí.“

Proč je vlastně iniciativa Czexpats in Science potřebná? Co jsou její hlavní cíle?

PosláLogo Czexpats in Sciencením Czexpats in Science je propojovat české vědkyně a vědce se zahraniční zkušeností a na základě zahraničních zkušeností prosazovat pozitivní změny v českém vědeckém prostředí. Iniciativu založily tři vědkyně, které během zahraničního působení řešily vlastní potřebu být v kontaktu s kolegyněmi a kolegy v obdobné kariérní fázi i zůstat ve spojení s Českou republiku. A tak vznikla platforma, kde čeští vědci a vědkyně mohou sdílet své zkušenosti ze špičkových zahraničních pracovišť, a tím tak inspirovat české instituce, aby se staly otevřenějšími, konkurenceschopnějšími a atraktivnějšími pro vědecké spolupráce, ale i lákání špičkových pracovníků ze zahraničí. Protože tím vším se zvedá celkové renomé české vědy.

Oč dalšího se staráte?

VS1 4218Dále českým vědcům a vědkyním působícím v zahraničí usnadňujeme jejich případný návrat či pomáháme předávat jejich zkušenosti. Často se totiž nechtějí vracet, ale chtějí být s Českem v kontaktu. Máme ambici i sílu být v českém vědeckém prostředí „jejich hlasem“, který bude skutečně slyšet a bude hybatelem změn k lepšímu. A samozřejmě podporujeme i výjezdy do zahraničí – pořádáme například informační workshopy.

Co komunita Czexpats vnímá jako hlavní problémy českého vědeckého prostředí?

Na toto téma aktuálně ve spolupráci s centrem Geomigrace Přírodovědecké fakulty UK a Etnologickým ústavem Akademie věd dokončujeme výzkum, jehož první část již byla zveřejněna.

Obecně to jsou zejména finance – nejen nízké platové ohodnocení, ale také neefektivní a netransparentní rozdělování peněz. Dále přílišná uzavřenost a zkostnatělost místního vědeckého prostředí. V Česku také do značné míry chybí podpora na základě dosažených výsledků. V zahraničí je běžné, že probíhají pravidelná hodnocení, podle kterých se vyberou ty nejlepší projekty, které získají stabilní a štědré financování na několik let, což vědkyním a vědcům umožňuje pustit se i do riskantnějších, ale skutečně velkých projektů. V Česku sice již probíhají první pokusy o nezávislá mezinárodní hodnocení, ale zatím se s tím dále nijak více nepracuje.

V pozici ředitele Czexpats in Science působíte od letošního dubna, co vás zatím nejvíce překvapilo?

Velmi mile mě překvapilo, jak báječný tým dobrovolníků Czexpats in Science tvoří – do pěti let od prvního nápadu a prvního neformálního setkání v hospodě vznikla iniciativa sdružující více než tisícovku českých vědců a vědkyň, která se stává stále respektovanějším partnerem i pro nejrůznější spolupráce na úrovni univerzit nebo vědeckých institucí; nyní se profesionalizuje a já mám tu čest být u toho.

Kombinace dobrovolnické a profesionální práce je pro mne zároveň dosud největší výzvou. Ačkoliv jsem s tím už od začátku počítal a myslel si, že díky předchozím zkušenostem z dobrovolnických organizací to bude snažší. Každodenní realita v Czexpats je v tomto ale náročnější, než jsem si myslel.

VS1 4113
„Věřím, že rozšíříme a stabilizujeme finanční podporu od dárců-jednotlivců, nadací, ale i firem či veřejných institucí,“ plánuje ředitel Matouš Glanc.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Z pozice ředitele nesu zodpovědnost za to, co, kdy a jak se bude dít, ale vše je zároveň založeno na práci dobrovolníků – nejčastěji vědců a vědkyň se zahraniční zkušeností, kteří mají své vlastní kariéry, rodiny, kteří nám věnují svoji drahocennou energii. A tak neustále hledám balanc mezi tím, abychom efektivně rozvíjeli naše aktivity, ale zároveň respektovali to, že vše je to dobrovolnická práce, kterou nelze vymáhat, a já sám bych naopak měl do určité míry sloužit spíše jako služebník, aby svoji dobrovolnickou i vědeckou práci mohli dělat ještě lépe.

Víte, co je motivací vašich dobrovolníků? Proč tito vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností, věnují svůj čas iniciativě Czexpats in Science?

Protože se zabýváme tématy, která se jich osobně dotýkají. Vědecký pobyt v zahraničí, nebo návrat do Česka po několika letech je v mnohém náročný, naši dobrovolníci často sami hledali informace, spojence. Řada z nich, myslím, vnímá i jakousi vděčnost ke svým studijním i vědeckým začátkům v Česku a chtějí to „vrátit“ a nově nabyté zahraniční zkušenosti využít ke zlepšování podmínek v českém akademickém prostředí. Vnímají, že mohou pomoci a jako komunita spíše přispět ke změně.

VS1 4159

Když se zasníte, jak bude vypadat a co bude náplní práce iniciativy za pět let?

Věřím, že se naše komunita bude nadále rozrůstat a že iniciativa Czexpats in Science bude relevantním partnerem a zdrojem informací pro výzkumné instituce a veřejnou správu při nejrůznějším rozhodování, například když se bude připravovat nový zákon o vědě a inovacích, nové grantové schéma nebo třeba mezinárodní studijní program. Pro samotnou vědeckou komunitu budeme cenným a dobře známým zdrojem informací pro výjezd do zahraničí, případný návrat zpět nebo udržení kontaktu s českým akademickým prostředím. Zahraniční zkušenost je dnes nedílnou součástí vědecké kariéry. Také věřím, že rozšíříme a stabilizujeme finanční podporu od dárců-jednotlivců, nadací, ale i firem či veřejných institucí. Jen díky tomu se můžeme skutečně rozvíjet.

Za skutečný úspěch bych považoval, kdyby bylo české vědecké prostředí tak otevřené a mezinárodní mobilita tak samozřejmou a nedílnou součástí, že by tady žádná iniciativa Czexpats in Science nebyla potřeba – na to nám pět let ale asi stačit nebude (usmívá se).


Autorka rozhovoru je součástí iniciativy Czexpats in Science již od roku 2019. Letos vznikla oficiální spolupráce mezi Univerzitou Karlovou a Czexpats in Science, jedním z konkrétních výstupů je například vznik Young PI Forum, kde se setkávají mladí vedoucí výzkumných skupin. Více o tom píšeme v jiném článku.

Mgr. Matouš Glanc, Ph. D.
Absolvent Přírodovědecké fakulty UK. Zahraniční zkušenosti začal sbírat již během studia v programu Erasmus. Následovalo Ph. D. pod vedením molekulárního biologa Jiřího Frimla, kdy po většinu času působil na Institute of Science and Technology v Rakousku, IST Austria (2014 až 2019). V letech 2019 až 2023 pak působil jako postdoktorand (financovaný prestižními granty EMBO & MSCA) na VIB-UGent Center for Plant Systems Biology v Belgii. Od dubna 2023 je ředitelem iniciativy Czexpats in Science.

V magazínu Forum píšeme o absolventech UK. Ale promocí to nekončí! Zůstaňte v kontaktu se svou alma mater i vy a buďte součástí společenství Univerzity Karlovy i nadále prostřednictvím Klubu Alumni.

Autor:
Foto: Vladimír Šigut

Sdílejte článek: