První laureátkou Ceny Czexpats in Science je absolventka Matfyzu

čtvrtek, 4. duben 2024 07:02

Genomička Markéta Tomková, absolventka Matfyzu UK, která aktuálně vede vlastní výzkumnou skupinu na Oxfordské univerzitě, se stala laureátkou prvního ročníku Ceny Czexpats in Science. Cílem je oceňovat a zviditelňovat české vědce a vědkyně působící v zahraničí, kteří zároveň pozitivně ovlivňují české prostředí.

9H1A0087 1
Oceněná Markéta Tomková s jednou ze zakladatelek Czexpats in Science a členkou poroty Markétou Icha–Kubánkovou a Martinem Dienstbierem z DIANA Biotechnologies.  

„Moc si vážím být oceněná právě organizací Czexpats in Science, protože obdivuji, co všechno se jim podařilo dokázat a jakým úžasným způsobem nás všechny propojují – tedy české vědce v zahraničí a v Česku – a tím pomáhají posouvat českou vědu dopředu,“ řekla Markéta Tomková během slavnostního předávání, které proběhlo 27. března 2024 ve Vlasteneckém sále Karolina Univerzity Karlovy a bylo přenášeno i online.

„Jsem moc ráda, že i ze zahraničí mohu být součástí české vědy – skrze stáže pro české studenty a postdoktorandy i skrze spolupráce s dalšími vědci – jak těmi, kteří nyní působí v Česku, tak Čechy, kteří působí v zahraničí,“ dodává oceněná vědkyně.

„Cena Czexpats in Science vykrystalizovala z dlouhodobého záměru ocenit individuální české vědkyně a vědce, kteří působí v zahraničí, a přesto zůstávají aktivně propojení s Českou republikou, obvykle na několika úrovních,” říká Matouš Glanc, ředitel Czexpast in Science a absolvent Přírodovědecké fakulty UK, který má sám bohaté zahraniční zkušenosti. Cílem ocenění je mimo jiné zesílit hlas těchto mladých vědkyň či vědců a poukázat na možnost využití jejich expertízy i životních zkušeností.

1711999224792Samotnou cenu navrhli Tomáš KučeraKlára Janypková, je vyrobena z taveného skla a její tvar vychází z loga Czexpats In Science. Klára Janypková je produktová a interiérová designérka. Absolvovala obor Design na Fakultě Architektury ČVUT. Tomáš Kučera je designér a sochař, který pracuje nejčastěji se sklem. Je studentem UMPRUM v ateliéru Ronyho Plesla a provozuje vlastní sklářský ateliér ve Světlé nad Sázavou. 

1711999223095
Oceněná Markéta Tomková s tvůrci skleněné sošky, Klárou Janypkovou a Tomášem Kučerou.  

Zásadním impulsem pro realizaci Ceny Czexpats in Science byla podpora biotechnologické firmy DIANA Biotechnologies v čele s Martinem Dienstbierem, též absolventem Matfyzu UK. „ Naše firma se zabývá vývojem unikátních technologií v oblasti diagnostiky a vývoje léčiv. Klíčem k úspěchu je pro nás spolupracovat s těmi nejlepšími odborníky z oboru. Je přirozené, že v dnešní době špičkoví čeští vědci minimálně část své kariéry stráví v zahraničí, kde mohou získat i expertízu, která v ČR chybí. Podporou Ceny Czexpats proto navazujeme na naši dlouhodobou spolupráci s touto komunitou. Chceme, aby se i nejlepším českým vědcům působícím v zahraničí, dostalo ocenění, které si zaslouží. Zároveň je ale chceme i podpořit v tom, aby, ať už svým případným budoucím návratem nebo skrze spolupráce a sdílení zkušeností, přispívali k dalšímu zlepšování prostředí vědy a výzkumu v ČR,” říká Martin Dienstbier.

„Do prvního ročníku Ceny Czexpats in Science se přihlásilo 37 skvělých kandidátů a kandidátek. Kvalitou přihlášek, životními zkušenostmi i rozmanitostí kariérních drah jsme byli ohromeni. Vedle vědecké excelence, která byla u většiny kandidátů na velmi vysoké úrovni, odborná porota hodnotila i společenský přesah a jasnou vizi, jak do budoucna přispívat k rozvoji svého oboru i celé společnosti. Zásadním kritériem byl i aktivní pozitivní vztah k České republice, nutnou podmínkou bylo české občanství,” vyjmenovává Glanc.

9H1A0178 1
Ředitel Czexpats in Science Matouš Glanc, oceněná Markéta Tomková a členka poroty Markéta Icha–Kubánková.  

První laureátka Ceny Czexpats in Science, genomička Markéta Tomková, poskytla magazínu UK Forum krátký rozhovor.

Zjednodušeně lze říci, že vaše výzkumná skupina na Oxfordské univerzitě se snaží najít „prvopočátek rakoviny“. Co vše (ne)víme?

Už téměř padesát let víme, že „za rakovinu“ mohou mutace – chyby v dědičné informaci DNA. Má to ale háček. Mutace totiž vznikají úplně běžně a ve většině případů jsou neškodné, nemají vliv nebo je kontrolní mechanismy opraví. V některých případech se to ale zvrhne a vznikne rakovinné bujení. A my se pomocí výpočetních a experimentálních metod snažíme objasnit „proč“, jak k tomu dochází. Tyto znalosti a porozumění základním mechanismům vzniku mutací jsou klíčové pro hledání nových možností prevence, včasné detekce, ale i samotné léčby nádorových onemocnění.

Jak vznikají mutace?

Některé mutace vznikají spontánně, například při kopírování – replikaci DNA. Za jiné mohou vnější zdroje, jako je UV záření, kouření, strava a okolní prostředí. Dnes už víme, že každý mutagenní proces zanechá v DNA specifickou stopu. Díky matematice a novým metodám sekvenování tyto stopy umíme rozpoznat a odlišit, že každou způsobil jiný mutagenní proces. U některých ale ještě přesně nevíme.

My se právě pomocí analýzy velkého množství genomických dat v kombinaci s různými experimentálními metodami snažíme dopátrat celého příběhu a popsat, jak k mutaci došlo. Zajímá nás, co jsou ty molekulární mechanismy, co přesně způsobilo poškození, které proteiny v tom hrají roli, proč to nebylo opraveno, jaký je přesný průběh od úplného počátku až po rozvoj rakovinného bujení. Samotná mutace k rozvoji nemoci totiž nestačí, je to vždy souhra různých pravděpodobností a dalších vlivů a okolností.

tomkova
Markéta Tomková se svým týmem pátrá po příčinách mutací. Podle genomu pacienta (v infografice reprezentováno jedním řádkem) dokáží zpětně rozklíčovat, kterým mutagenům byl pacient v průběhu svého života vystaven. Například vzorek z karcinomu plic od někoho, kdo hodně kouřil, je plný mutací, které vznikly z kouření (znázorněny modře). Naopak vzorky z melanomu kůže obsahují velké množství mutací způsobených UV zářením (znázorněny červeně). U některých mutagenních procesů (znázorněny růžově a zeleně) ale ještě nevíme, co je způsobuje. 

V čem je váš přístup ojedinělý?

Kromě zkoumání mechanismů mutageneze také hledáme, které konkrétní mutace k rakovině kauzálně přispívají. Většina takového výzkumu se doposud zaměřovala na ty části genomu, které nesou ‚návod‘ na výrobu proteinů potřebných pro fungování lidského těla. Kromě toho ale lidský genom obsahuje i mnoho „prázdných stránek“ – takzvané nekódující sekvence, které tvoří 98 procent celého genomu. My jsme nedávno vymysleli strategii a metodu, jak možné mutace vedoucí k rakovině hledat i v obrovském množství nekódujících sekvencí, protože se ukazuje, že i to má významnou roli.

Co vše hraje roli?

Stále jasněji se také ukazuje, že významnou roli při vzniku rakovinného bujení hraje i takzvaná epigenetika. Mutace si lze představit tak, jako bychom v textu genetického kódu nahradili nějaké písmeno jiným nebo například vymazali kousek slova. Epigenetika je značka, jako například zvýraznění textu žlutou pastelkou, kdy nezměníme obsah informace, ale jeho interpretaci. A pokud se rozhodneme, zabarvení můžeme jednoduše vygumovat.

Epigenetické značky určují, které geny jsou zapnuté a vypnuté. To se v průběhu života mění a roli hraje prostředí či způsob života. Pomocí technologie založené na metodě CRISPR zkoumáme, jak přesně jednotlivé epigenetické značky geny regulují a jakou roli to hraje v rakovině.

9H1A0119 1
Součástí slavnostního předávání byla i popularizační přednáška. 

Kromě samotného vědeckého poznání vás zajímá i možné využití v praxi. Kde vidíte možný aplikační potenciál vašich výsledků?

Ve spolupráci s kolegy hledáme, jak tyto poznatky o vzniku mutací a epigenetice využít v prevenci nebo brzké detekci rakoviny. Jak například v krvi najít určité signály, podle kterých by se dalo hned v počátku poznat, že se děje něco neobvyklého, že začíná rakovinné bujení. Také bychom rádi například objasnili, proč u některých pacientů s rakovinou léčba imunoterapií perfektně funguje, ale u jiných ne a zda by to šlo poznat předem a případně hned nasadit jinou léčbu „na míru“.

U základního výzkumu ale nikdy nevíte, kam přesně vás to zavede. Mutace totiž hrají roli také u dalších genetických nemocí, ale třeba i při stárnutí, o čemž stále dost nevíme. Klíčem k úspěchu je podle mě propojování různých disciplín a úhlů pohledu. Baví mě kombinovat různé přístupy a všímat si věcí, které jsou obecně známé, ale nikoho nenapadlo je propojit nebo využít i v jiném oboru.

Více o výzkumu Markéty Tomkové, její profesní dráze, ale i dobrovolnických aktivitách se můžete dočíst v dřívějším dvojrozhovoru i s jejím manželem a bývalým spolužákem Jakubem Tomkem

Autor:
Foto: Jan Havlík

Sdílejte článek: