Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala  Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské noviny, Hrot, Vědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

Ve dnech 12.–14. října proběhl 24. ročník konference Forum 2000 s letošním podtitulem Nový svět na obzoru? Jak obnovit odpovědnost a solidaritu? Koronavirová pandemie ovlivnila probíraná témata i formát konference – poprvé se konala online, i tak ale nabídla desítky přednášek a diskuzí.

Jiří Mikušek si při nástupu na Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové UK (FaF UK) plánoval, že bude lékárníkem, ale už během studia ho zlákala věda a stal se organickým chemikem. Aktuálně již třetí rok působí na Australské národní univerzitě (ANU) v Canbeře.

Na začátku října se ve Velké posluchárně motolského areálu konala tradiční Vědecká konference 2. LF UK, i když kvůli probíhající koronavirové pandemii v netradičním podzimním termínu a hybridním prezenčně-distančním formátu.

„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC).

Čeští senioři odcházejí z trhu práce dříve než jejich vrstevníci z jiných evropských zemí, chybí jim motivace dále pracovat a často i vhodné podmínky. Tak by se daly shrnout závěry kulatého stolu na téma „Důchod: Konec nebo příležitost?“‎, který společně pořádaly think-tank IDEA při CERGE-EI a Nadace Krása pomoci.

„Kde je hmota, tam je geometrie,“ prohlásil kdysi slavný matematik a astronom Johannes Kepler. A Michal Pavelka z Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK) tento výrok s oblibou cituje. „Vystihuje totiž náš výzkum,“ vysvětluje. Za projekt Víceškálová nerovnovážná termodynamika byl oceněn Cenou předsedkyně Grantové agentury ČR (GA ČR).

MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D. je skvělým příkladem toho, jak úspěšně využívat nejnovější vědecké poznatky v klinické praxi. Působí jako lékařka na Klinice dětské hematologie a onkologie při Fakultní Nemocnici Motol a 2. LF UK a specializuje se na léčbu akutních dětských leukémií.

Spolehlivost, sensitivita, specificita – statistické pojmy, se kterými se v době koronavirové pandemie často setkáváme, ne vždy jim ale plně rozumíme a chápeme jejich zásadní dopady. Vědci z CERGE-EI v rámci projektu IDEAanti COVID-19 přišli s jednoduchou on-line aplikací a vysvětleními na příkladech z běžného života.

Profesor Stanislav Kmoch se již třicet let věnuje výzkumu vzácných onemocnění. V současné koronavirové pandemii poznatky z jeho laboratoře výrazným způsobem přispěly k vývoji nového postupu pro diagnostiku covid-19 a další virová onemocnění. „Je to vedlejší, ale hezký výsledek našeho dlouholetého výzkumu vzácných onemocnění,“‎ popisuje vznik univerzitního spin-offu GeneSpector.

Středočeská firma Santiago chemikálie vyrábí pro výzkumné účely Remdesivir a další čtyři potenciální léčiva proti onemocnění covid-19. Tyto látky pomohou vědcům při výzkumech a hledání dalších léčiv. Jako první v ČR tuto sadu látek, která nese jméno AVIROMIX, získal darem BIOCEV, společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

Vlastenecký sál Univerzity Karlovy v pondělí 31. srpna hostil přednášku prof. Khaled El-Enany, ministra turismu a památek v Egyptě, který včera v Národním muzeu slavnostně otevřel unikátní výstavu Sluneční králové.

Dr. Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matfyzu. Už během magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několika francouzských laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka. Kromě studia chování naší planety upozorňuje na genderovou nerovnost vědeckého prostředí.

„Nejlepším vysvědčením je pro nás právě toto speciální číslo,“ komentuje přední český kardiolog a také děkan 3. lékařské fakulty UK prof. Petr Widimský vydání speciálního čísla prestižního vědeckého časopisu European Heart Journal Supplements, které je celé o kardiovaskulárním výzkumu na Univerzitě Karlově.

Dr. Petr Prášek se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu UK. 

Transportní proteiny nádorových buněk jsou v řadě věcí podobné těm v placentě. Martina Čečková z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se je proto rozhodla zkoumat a zjistit, jak se podílejí na vzniku lékové rezistence. ​

„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ říká Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda. Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v ČR i zahraničí, nyní působí jako postdoktorandka na Babraham Insititute v Cambridge.

Dr. Lucii D. Augustovičové z MFF UK se podařilo vyřešit problém, o kterém předchozí vědecké publikace tvrdily, že nejde – najít způsob, jak ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, což otvírá cestu k novým objevům a technologiím využitelným třeba při návrhu kvantových počítačů.

Ve čtvrtek 25. června proběhl první z webinářů z cyklu Česko! A jak dál? na téma „Ekonomická krize na obzoru. A jak dál?“ Hostem byl významný český ekonom prof. Štěpán Jurajda, Ph.D. z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy.

„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z PřF UK.

Termitů existuje více než 3 000 druhů a jejich celková hmotnost je větší jak celková hmotnost všech lidí. Nejznámější jsou jako škůdci, kteří vám „sežerou“ dům a až v posledních letech se začíná více zkoumat jejich význam pro ekosystém. Aleš Buček na japonském ostrově Okinawa zkoumá jejich evoluční vývoj a příbuzenské vztahy – základní znalosti, které nám donedávna chyběly.