Vyčíslování rovnic, výpočty a názvosloví, to vše děsí žáky při hodinách chemie. Jak ji učit lépe, moderněji? I to zkoumají na Pedagogické fakultě UK. A používají k tomu i moderní technologie: takzvaný eye-tracking, kdy pomocí speciální kamery sledují pohyby očí žáků.

„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.

Jak vhodně nastavit balanc mezi otevřenou akademickou spoluprací a možnými bezpečnostními riziky? Na tuto otázku hledali odpověď účastníci česko-americké konference zaměřené na prevenci škodlivého vlivového působení cizí moci na univerzitách.

„Podpora excelentní vědy začíná již u financování doktorského studia,“ říká Ladislav Krištoufek, prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost. Jeho odborným zájmem jsou mimo jiné kryptoměny a je i autorem prvního vědeckého článku, který se zabývá bitcoinem z finanční perspektivy. 

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

Podle Dictionary.com je slovem roku 2022 „woman“, žena, což by mohlo platit i pro Univerzitu Karlovu, neboť jejího vedení se v únoru poprvé ujala žena-rektorka, lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Nabízíme výběr důležitých vědeckých událostí uplynulého roku, o nichž Forum psalo.

O udržitelné, dostupné a kvalitní vysokoškolské vzdělávání usiluje Evropská studentská unie, která jedná v Praze. Výsledky jednání reprezentují názory studentů i na jednáních Evropské komise a Evropského parlamentu.

Proč se po covidu v některých evropských zemích trochu „rozbila“ demokracie? Jde o pouhou souslednost událostí, nebo k úpadku došlo v důsledku pandemie? Odpovědi přináší studie Petry Guasti z FSV UK a institutu SYRI a Lenky Buštíkové, která působí na Oxford University.

Darina Kohoutová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Nyní více působí ve Velké Británii, kde se věnuje především problematice Barrettova jícnu, střevního mikrobiomu či karcinomu pankreatu. „České lékařské fakulty jsou na tom ve srovnání se světem velmi dobře,“‎ míní.

Osmdesát procent lidí se chodí na sociální sítě bavit. Jak v konkurenci vtipných kočičích videí a gastronomických influencerů zaujmout vědou a výzkumem? Napověděl již třetí ročník konference Science Communication, které bylo Forum hrdým partnerem.

Již brzy na Univerzitě Karlově proběhne mezinárodní konference Udržitelnost v nestabilním světě, na kterou se sjedou přední evropští odborníci z oblasti vědy, veřejného i politického života. Ústředními tématy bude mimo jiné biodiverzita jako základ udržitelného rozvoje i Zelená dohoda pro Evropu.

Představit středoškolákům Univerzitu Karlovu moderní formou podcastů a zodpovědět otázky, které je při přestupu na vysokou zajímají. To je cílem projektu Pod čepicí UKa!, který letos vyhrál interní grantovou soutěž s UKa!. Premiérový díl komentují jeho tvůrci.

Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění NF Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, hlavní k profesoru Janu Starému z 2. LF UK.

Největší změnou novely vysokoškolského zákona je zvýšení doktorandských stipendií. „To zřejmě povede k nižšímu počtu studujících, přičemž počet absolventů by měl zůstat stejný a měla by se zvýšit úspěšnost studia,“ říká právnička Tereza Smužová, která měla zpracování připomínek na Univerzitě Karlově na starosti.