Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

Darina Kohoutová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Nyní více působí ve Velké Británii, kde se věnuje především problematice Barrettova jícnu, střevního mikrobiomu či karcinomu pankreatu. „České lékařské fakulty jsou na tom ve srovnání se světem velmi dobře,“‎ míní.

Osmdesát procent lidí se chodí na sociální sítě bavit. Jak v konkurenci vtipných kočičích videí a gastronomických influencerů zaujmout vědou a výzkumem? Napověděl již třetí ročník konference Science Communication, které bylo Forum hrdým partnerem.

Již brzy na Univerzitě Karlově proběhne mezinárodní konference Udržitelnost v nestabilním světě, na kterou se sjedou přední evropští odborníci z oblasti vědy, veřejného i politického života. Ústředními tématy bude mimo jiné biodiverzita jako základ udržitelného rozvoje i Zelená dohoda pro Evropu.

„Chci využít boranové klastry pro syntézu zcela nových antibiotik,“ říká Jan Nekvinda, který vede vlastní výzkumnou skupinu na Ústavu anorganické chemie AV ČR. Kromě hledání řešení na antibiotickou krizi se věnuje i rovným příležitostem a propagaci ústavu.

Jaké výpočetní problémy jdou efektivně řešit, a které už ne? Odpovědi na tuto fundamentální otázku informatiky bude v rámci prestižního ERC Synergy grantu hledat Libor Barto z Matfyzu spolu s kolegy z univerzit ve Vídni a Drážďanech. 

Představit středoškolákům Univerzitu Karlovu moderní formou podcastů a zodpovědět otázky, které je při přestupu na vysokou zajímají. To je cílem projektu Pod čepicí UKa!, který letos vyhrál interní grantovou soutěž s UKa!. Premiérový díl komentují jeho tvůrci.

Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění NF Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, hlavní k profesoru Janu Starému z 2. LF UK.

Největší změnou novely vysokoškolského zákona je zvýšení doktorandských stipendií. „To zřejmě povede k nižšímu počtu studujících, přičemž počet absolventů by měl zůstat stejný a měla by se zvýšit úspěšnost studia,“ říká právnička Tereza Smužová, která měla zpracování připomínek na Univerzitě Karlově na starosti.

Letošní Nobelovu pamětní cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“. Pro Forum její udělení komentují vědci z Institutu ekonomických studií FSV UK a z CERGE-EI.

„Již na střední škole mě zaujala ekonomie jako možnost, jak aplikovat teoretické poznatky na společenské jevy – propojení matematiky s praxí,“‎ říká ekonom Jaroslav Borovička. Absolvent několika vysokých škol včetně CERGE-EI, který nyní působí na americké New York University.

Jak v praxi funguje práce finančních analytiků si mohou studenti vyzkoušet v rámci soutěže pořádané Institutem autorizovaných finančních analytiků – CFA Institute Research Challenge. Loňský tým z Karlovky se dostal až do finále pro region Evropy, Afriky a Středního východu (EMEA).

Letošními laureáty Nobelovy ceny za fyziku se stali Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger. Poslední jmenovaný v roce 2009 přednášel i na Matfyzu UK. Oceněni byli za objevy vedoucí k většímu pochopení, co se děje v kvantových stavech. 

Nikoliv vláda populistů nebo dobré vztahy s Ruskem, ale nefungující demokracie byly důvodem, proč některé evropské státy pro své občany zajistily neschválenou ruskou vakcínu Sputnik V. Vyplývá to z nové studie Petry Guasti a Jaroslava Bílka z FSV UK.

Přes tři tisíce návštěvníků vidělo, slyšelo, cítilo, ochutnalo či se dotklo vědy. V pátek 30. září proběhla již tradiční Noc vědců. Univerzita Karlova přichystala pro děti i dospělé na osmdesát aktivit. Mimo jiné i finálový večer FameLab, který vyhrála Eliška Jandová z pražské „Přírodovědy“. 

„EMBL je špičkové vědecké pracoviště, které vyniká svou otevřeností a možnostmi. Od počátku mi přišlo přirozené udržovat kontakt s alma mater,“ říká Vladimír Beneš, který vede genomické centrum na prestižním EMBL v Heidelbergu.

V pátek 30. září proběhne Noc vědců: Všemi smysly, kdy své budovy otevírají výzkumné instituce a nabízí bohatý program pro malé i velké zájemce. Univerzita Karlova láká mimo jiné na molekulární drink, vědecký stand-up i únikovku.

Curych není jen švýcarské město čokolády a bankovnictví. Na několik dní také bylo místem, kam se sjelo více než tři sta komunikátorů a komunikátorek z celé Evropy na konferenci EUPRIO s tématem „Science communication: how to engage nowadays“‎.

O víkendu proběhlo velké FameLab školení, kde finalisté a finalistky získali tipy a triky, jak ještě zlepšit své vystoupení či jak lépe komunikovat vědu. Finálový večer proběhne 30. září ve vzdělávacím centru Didaktikon v Kampusu Hybernská.

Jak se jako výzkumná instituce chránit před hrozbami ze zahraničí? Na Univerzitě Karlově proběhl seminář odbornice Lynne Cox na téma protivlivová a institucionální odolnost. Se zájemci otevřeně sdílela zkušenosti a přístupy z Imperial College London.

Mezinárodní vědecký tým pod vedením Kateřiny Komrskové objevil nový fúzní protein lidského vajíčka, který hraje klíčovou roli v průniku spermie. Nové poznatky mohou pomoci při diagnostice a léčbě neplodnosti, ale i k lepším antikoncepčním prostředkům.