Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.

Profesor Petr Němec vede Laboratoř optospintroniky, společné pracoviště MFF UK a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde vyvíjí nové materiály pro rychlejší a energeticky úspornější technologie budoucnosti. Předloni získal prestižní výzkumnou podporu Donatio.

„Je báječné sledovat, jak naše vědecké výsledky dnes již v rámci klinických studii pomáhají pacientům,“ říká imunoložka Jitka Palich Fučíková, která vyučuje na 2. lékařské fakultě UK a bádá v biotechnologické společnosti Sotio.

 „Aplikace mapuje publikační výkon českých vědeckých pracovišť s rozlišením vědeckého vlivu výzkumů, a to i s ohledem na personální velikost pracovišť na oborové úrovni,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů unikátní aplikace, která vznikla v rámci projektu IDEA při CERGE-EI.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.

„Naším cílem je vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby,“ popisuje Ondřej Dušek z Matfyzu. Pokud se vše vydaří, můžeme se těšit například na Alexu a další chytré asistenty v češtině.

„V Česku je poměrně nízká nutriční gramotnost. Lidé nevědí, jaké potraviny mají zvolit a jak je vhodně a chutně upravit, proto panují mýty, že jíst zdravě je složité, drahé a ani to není dobré. To přitom vůbec není pravda,“ říká nutriční epidemioložka Eliška Selinger ze 3. lékařské fakulty UK.

Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.

Česká Fulbrightova komise, kterou dlouhá léta vede Hana Ripková, absolventka Matfyzu, už třicet let zprostředkovává česko-americké výměny vědců a studentů. Za tu dobu podpořila přes dva tisíce stipendistů. Mezi nimi i 171 studentů a akademiků z Univerzity Karlovy.

„Ptáme se dětí. A skutečně nás zajímá, jak čtení a příběhy prožívají. Náš výzkum je zároveň velmi mezioborový – máme problém se zapasovat do oborových škatulek, ale raději měníme systém, nežli náš přístup,“ říkají Anežka Kuzmičová z FF UK a Markéta Supa z FSV UK.

Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. 

Pod záštitou CPPT UK proběhla online debata na téma Vědci ve světě médií. Diskuze se účastnili novináři Petr Koubský z Deníku N a Filip Rambousek z Českého rozhlasu a také zástupci vědeckého světa Ruth Tachezy a Václav Štětka.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

Lépe zvládat stres, být spokojenější a zdravější – i to lze získat pravidelným cvičením mindfulness. „I jeden vědomý nádech denně je lepší než nic,“ radí Julie Motlová, medička z 3. lékařské fakulty UK a lektorka mindfulness. Co to je?

Ve čtvrtek 25. listopadu proběhl na UK celodenní seminář Ženy ve vědě věnovaný situaci a podmínkám žen v současném českém vědeckém a výzkumném prostředí. O největších výzvách, možnostech i stereotypech debatovali vědkyně i vědci.

V pražském IKEMu proběhl European Health Hackathon 2021, kdy 190 hackerů ze šestnácti zemí vymýšlelo inovace ve zdravotnictví. Tým mediků z 2. LF UK a 3. LF UK obsadil s projektem NephroSense třetí místo.

Lenku Krsovou možná znáte z internetu jako „Dataholku“, která se zabývá výzkumem a analýz‎ou sociálních sítí, ale třeba i tím, jak testovat a navrhovat uvěřitelnou umělou inteligenci ve videohrách. Absolventka FF UK je nyní doktorandkou na Syracuse University.

Jak s vědou do médií? V úterý 9. listopadu proběhl druhý ročník konference Komunikace vědy, tentokrát pohledem různých médií. Své zkušenosti tak sdílela Martina Mašková z Českého rozhlasu, televizní moderátor Daniel Stach, Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N anebo redaktoři magazínu Forum.

Není dne, kdy by se v novinových titulcích neobjevila změna klimatu a s ní spojená potřeba proměnit globální systém, který dnes stojí na fosilních palivech. Autorky podcastu Za Humny v nové epizodě dělají pomyslný krok zpět a dívají se na historii vztahu člověka a energie. 

V úterý 9. listopadu proběhne online workshop o možnostech a výhodách zapojení do aliance 4EU+. „‎Cílem je sdílet, co vše se již povedlo, jak probíhají existující spolupráce, jak se zapojit i na co si dát po administrativní stránce pozor,“ říká Kristýna Kolínová z Evropského centra UK.