Komunikace vědy? Stach a další experti diskutovali, jak na to

čtvrtek, 11 listopad 2021 17:54

Příběhy vědců, triky i doporučení. Jak vědu „správně“ komunikovat? Co, jak a kdy posílat novinářům? Nezjednoduší si pak komplexní vědecká sdělení až příliš? Celodenní odborná konference Komunikace vědy proběhla v úterý 9. listopadu; již druhý ročník se zaměřil na vědeckou komunikaci pohledem různých médií. Své zkušenosti tak desítkám účastníků sdílela rozhlasačka Martina Mašková, televizní moderátor Daniel Stach, Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N anebo redaktoři magazínu UK Forum, jenž byl mediálním partnerem akce. O hladký průběh se postaral tým specializovaného portálu Vědavýzkum.cz.

HYN22172

„‎Do poslední chvíle jsme zvažovali, zda konferenci skutečně uskutečníme v Praze v prostorách České spořitelny, či se přesuneme na online. Jsem moc rád, že jsme se rozhodli pro prezenční formu – osobní kontakt a networking nic nenahradí,“ zahájil akci Aleš Vlk, moderátor a organizátor. Konference přilákala na šedesát účastníků z univerzit, výzkumných institucí a dalších organizací z celé České republiky; na místě tak byli zástupci ústavů Akademie věd, střediska CEITEC, Vysokého učení technického, Univerzity Palackého, Západočeské univerzity, České zemědělské univerzity, Vysoké školy báňské, ale třeba i státní agentury CzechInvest. „Zájem byl mnohem větší, ale s ohledem na epidemiologickou situaci jsme od počátku měli omezenou kapacitu,“ dodal Vlk za pořádající portál Vědavýzkum.cz, který celou konferenci uspořádal.

HYN22293Dopolední blok konference Komunikace vědy pohledem různých médii patřil rozhlasu a televizi. První přednášející byla Martina Mašková, dlouholetá „vědecká rozhlasačka“ a moderátorka pořadů jako je Ranní Plus, LaboratořSouvislosti Plus. „Lidé stále vyhledávají klasický poslech rádia – v ten daný čas, i když dnes se k poslechu mohou kdykoliv vrátit. Největší špička poslechovosti je kolem sedmé a osmé ráno,“ uvedla. Mašková se rozhlasové popularizaci vědy věnuje již od roku 1996, za tu dobu vyzkoušela řadu formátů – a technologií včetně magnetofonů s páskou.

Již osmým rokem provází pořadem Rozhlasová laboratoř, kde s vědci a osobnostmi kulturního života rozebírá novinky ze světa vědy. „Tento formát pořadu o nejnovějších objevech a publikacích klade veliké nároky na vědce i herce, ale kombinace laického a odborného pohledu velmi dobře funguje a vzniká zajímavá neformální diskuze,“ říká původně vystudovaná učitelka chemie a biologie, podle níž věda tuzemské rozhlasové posluchače zajímá: „I vědecké téma se má šanci prosadit – z pořadu vždy děláme i článek a třeba naše ‚octomilka‘ se stala jedním z nejčtenějších článků roku 2019, a to i v konkurenci témat jako je politika, Černobyl i eurovolby...“

HYN22264

Druhou přednáškou navázal oceňovaný moderátor Daniel Stach z redakce vědy České televize, jenž mimo jiné uvedl: „Vědec, který ve třetím tisíciletí nepopularizuje, není vědcem třetího tisíciletí.“ Stach popisoval, jak funguje redakce vědy a že není den bez vědy na ČT24: „Věda je všude kolem nás.“

HYN22393

Zdůraznil rovněž, že v redakci ČT24 nepotřebují mít přímo tiskovou zprávu, ale potřebují dostat informace s dostatečným předstihem a stačí jim odpovědi na stěžejní otázky: Co?, Kdy?, Kdo?, Proč je to důležité? a Co uvidíme? Upozornil i na časté chyby, s nimiž se setkávají: „Někdy na (výzkumné) instituci nevědí, co se u nich děje nebo nám dávají vědět pozdě. V televizi vše trvá déle a potřebujeme dostatek času; když nám dají vědět jen den předem, že se něco chystá, tak s tím už moc neuděláme...“

HYN22224Na obě úvodní přednášky audiovizuálních specialistů navázala panelová diskuze, kde kromě Martiny Maškové a Daniela Stacha diskutoval vědecký atašé Britské ambasády v Praze Otakar Fojt, mikrobioložka a popularizátorka vědy Tereza MašínováJan Martinek, jenž spoluzakládal Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR.

Znalosti, příběhy... A jak je podávat

Odpolední blok se zaměřil na psaná média, kde své zkušenosti sdílela Pavla Hubálková z redakce magazínu Univerzity Karlovy Forum a Lenka Vrtišková Nejezchelbová z Deníku N. „Nemám vědecké vzdělání; na žurnalistiku jsem přišla z hotelovky, ale udělala jsem si z toho přednost. Jsem pro vědce takovým filtrem: pokud tomu nerozumím já, nebude tomu rozumět ani čtenář,“ řekla Lenka Vrtišková Nejezchlebová, která se zaměřuje především na rozhovory s osobnostmi ze světa vědy i kultury: „Mé rozhovory probíhají i dvě hodiny, kdy si s vědcem či vědkyní jen tak povídáme, poté z toho vytvořím text, který si třeba i několikrát vracíme, aby to bylo vědecky správně, ale dostatečně jasné.“

HYN22253

Ve druhé části odpoledního programu Martin Rychlík popsal fungování redakce magazínu Forum na Univerzitě Karlově: „Za dva roky, po které vedu média UK, se nám například podařilo vytvořit nový responzivní web, kde je věda jednou z hlavních rubrik. Důraz klademe na kvalitní fotografie. Za tímto účelem vznikla fotobanka, která je dostupná všem zaměstnacům univerzity a v případě potřeby fotografie posíláme i dalším médiím.“ Zdůraznil také, že dnes jsou nedílnou součástí komunikace i sociální sítě.

HYN22425„Univerzita Karlova dnes komunikuje prostřednictvím deseti sociálních sítích v českém i anglickém jazyce – každá sociální síť má svůj jazyk a publikum, dle toho volíme obsah. Vybíráme si a často i odmítáme požadavky z různých součástí UK, když víme, že by daný obsah nefungoval,“ uvedl Rychlík, jenž púsobil mimo jiné v Lidových novinách. A dodal, že stejně tak v redakci diskutují i výběr vědeckých úspěchů, témat a osobností, jimž dají prostor, přičemž hlavním kritériem výběru je kvalita.

Altmetrika, Reddit i byznys?

Eduard PetiškaTomáš Gavlas ze Sciencecom Agency, oba absolventi Filozofické fakulty UK, pak v poslední přednášce o komunikaci českého výzkumu v zahraničí hovořili například o komunitní síti Reddit, jejíž obliba výrazně narostla během covidové pandemie, anebo o nástroji Altmetric, který umožňuje monitorovat a měřit online dopad výsledků výzkumu.

HYN22289

„Cílem konference a celého portálu Komunikacevědy.cz je přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí a sdílet trendy i zkušenosti osobností, jež se pohybují ve světě různých médií a popularizují výsledky vědy, výzkumu a vývoje té nejširší veřejnosti, a to se myslím i povedlo,“ řekl Aleš Vlk.

HYN22237„Mé veliké poděkování patří všem účinkujícím, České spořitelně za možnost využít jejich prostory, a především všem partnerům – UK Science & Innovation Network, magazínu UK Forum, Akademii věd ČR a Sciencecom Agency. Přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí nám dává smysl a již teď můžeme prozradit, že 22. února 2022 ve spolupráci s Britským velvyslanectvím v Praze chystáme další konferenci o komunikaci vědy s důrazem na zkušenosti z Velké Británie, snad nám to covidová situace umožní,“ dodal za organizační tým Vlk.

Autor: Pavla Hubálková, Vědavýzkum.cz
Foto: Hynek Glos

Sdílejte článek: