Články dle značky: Věda

Věda je všude kolem nás. Stačí se jen dívat a zachytit ten správný moment, ať už fotoaparátem, mikroskopem nebo tužkou. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy vyhlásila 10. prosince ve Velké aule Karolina vítěze soutěže Věda je krásná.

Na Technische Universität Berlin (TU Berlin) kladou velký důraz na spolupráci, a to jak mezi fakultami a obory, ale i napříč berlínskými univerzitami. Prázdnými frázemi není ani „přenos poznatků do praxe a řešení celospolečenských výzev.“ 

Predátorské publikace ovládly politický a částečně i veřejný prostor. Než se na ně po nástupu nového ministra pro vědu opět zapomene, je dobré se na chvíli zastavit. Moralizování a idealistické představy nechám na jiné a zkusím přidat trochu reálného, mezinárodního, vědně-politického kontextu.

Jsou to již dva roky, kdy 24. února 2022 nad ránem započal ruský útok na Ukrajinu. U příležitosti dnešního smutného výročí přinášíme několik příkladů působení ukrajinských vědců a vědkyň na Univerzitě Karlově.

„Baví mě hledat podstatu biologických procesů,“ říká Lenka Hálová, absolventka Univerzity Karlovy, která již patnáct let působí v Manchesteru. Zabývá se výzkumem regulace buněčného cyklu, jehož narušení vede například k rakovinnému bujení. Mimo jiné je velmi aktivní v neziskové organizaci Česká škola & komunita v Manchesteru.

Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice je vysoce ceněným poskytovatelem zdravotnické péče. Bere se též za výjimečné akademické pracoviště, kde svou pedagogickou, vědeckou a publikační činnost rozvíjejí všechny tři pražské lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Zažil si několik olympiád. Nikoliv jako sportovec, ale jako právník nebo také jako „styčný důstojník pro covid“, jak zněla jeho oficiální funkce na hrách v Tokiu. Teď si Jan Exner z Právnické fakulty UK sám vyzkoušel, jaké to je bojovat o cenné kovy. V soutěži Český vševěd se probojoval až do finále. 

„Excelence a úspěch plodí další úspěch. Klíčem k úspěchu je přilákat skutečně kvalitní studenty a zaměstnance. Je skvělé mít úžasné budovy a zařízení, ale nakonec je to všechno o lidech,“ řekla magazínu Forum rektorka Oxfordské univerzity Irene Tracey.

„Česká věda má v zahraničí velmi dobré renomé, jsme žádanými partnery. Stále tu ale chybí větší propojení byznysu a akademického prostředí,” říká Jana Šponarová, ředitelka pro datovou strategii a biokurátorství v nadnárodní firmě Immunai.

Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science i v dalším akademickém roce pokračuje v budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací.

„Komunitu Czexpats tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká Matouš Glanc, absolvent PřF UK, který „pověsil na hřebík“ kariéru vědce a šéfuje iniciativě Czexpats in Science.

„Na menší ambasádě je větší prostor pro kreativitu, můžeme si definovat, co bude hlavní prioritou našeho čtyřletého působení. Já jsem si ‚za své‘ zvolila vědu a inovace,“ říká velvyslankyně ČR ve Švédském království Anita Grmelová.

Kus posledních letních prázdnin strávila v Mulbekhu. Vědkyně, biochemička Olga Heidingsfeld z Přírodovědecké fakulty UK tam pomáhala rozběhnout laboratoř. A taky se učila učit lidi v módu, který není pro našince – řekněme si otevřeně – zcela běžný.  

Skutečnost, že pacienti s roztroušenou sklerózou dnes většinou nekončí na vozíku, profesorku Evu Kubala Havrdovou nesmírně těší. Usměvavou neuroložku z 1. lékařské fakulty UK ale zároveň mrzí, že je v jejím oboru stále mnoho neznámého, neodhaleného. 

Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu FF UK se dočkal mezinárodního uznání. Americká akademie umění a věd (AAAS), jež existuje od roku 1780, jej nově přijala se čtyřicítkou zahraničních členů. „V dopise stojí, že jsme byli vybráni za přínos k rozvoji vědy a poznání světa,“ říká Bárta.

Evropská laboratoř molekulární biologie (EMBL) má aktuálně 28 členských států, více než 110 nezávislých výzkumných skupin pokrývajících široké spektrum molekulární biologie. Jak se dělá a komunikuje věda v EMBL, zjišťovala v Barceloně Pavla Hubálková.

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

Představit středoškolákům Univerzitu Karlovu moderní formou podcastů a zodpovědět otázky, které je při přestupu na vysokou zajímají. To je cílem projektu Pod čepicí UKa!, který letos vyhrál interní grantovou soutěž s UKa!. Premiérový díl komentují jeho tvůrci.

Nakladatelství Karolinum vydalo knižní memoáry týkající se výzkumů profesora Leopolda Pospíšila v Melanésii. Světoznámý zakladatel etnologie práva zemřel loni v říjnu ve věku 98 let. Pracoval na Yale, radil prezidentům USA a po revoluci vyučoval na Filozofické fakultě UK.

Jak najít příběh, který dokáže představit vědeckou práci veřejnosti? Jak se správně připravit na rozhovor v médiích nebo jak ukázat své vědecké výsledky na sociálních sítích? To jsou otázky, které si kladou (nejen) mladí vědci. Odpovědi jim pomohla hledat jarní série workshopů komunikace vědy.