Články dle značky: Věda

V letošním roce slavíme 100 let slova robot, které se poprvé objevilo v divadelní hře R.U.R. od Karla Čapka. Člověk a robot bylo i tématem letošní Noci vědců, která proběhla online v pátek 27. listopadu na mnoha místech v celé ČR. Bohatý program připravila i Univerzita Karlova.

Podvečer 17. listopadu patřívá slavnostnímu setkání akademické obce Univerzity Karlovy ve Velké aule Karolina a předání ocenění pro významné osobnosti univerzity. Ani letošní rok nebyl výjimkou a Univerzita Karlova ocenila pět vědců, kteří významně přispívají k odborné prestiži UK.

V pondělí začal jubilejní dvacátý ročník Festivalu Týden vědy a techniky Akademie věd ČR. Kvůli koronavirové pandemii proběhne online. Po celý týden od 2. do 8. listopadu festival nabízí přednášky předních vědců, diskuze s odborníky, ale i dokumentární filmy.

„Kde je hmota, tam je geometrie,“ prohlásil kdysi slavný matematik a astronom Johannes Kepler. A Michal Pavelka z Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK) tento výrok s oblibou cituje. „Vystihuje totiž náš výzkum,“ vysvětluje. Za projekt Víceškálová nerovnovážná termodynamika byl oceněn Cenou předsedkyně Grantové agentury ČR (GA ČR).

MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D. je skvělým příkladem toho, jak úspěšně využívat nejnovější vědecké poznatky v klinické praxi. Působí jako lékařka na Klinice dětské hematologie a onkologie při Fakultní Nemocnici Motol a 2. LF UK a specializuje se na léčbu akutních dětských leukémií.

Spolehlivost, sensitivita, specificita – statistické pojmy, se kterými se v době koronavirové pandemie často setkáváme, ne vždy jim ale plně rozumíme a chápeme jejich zásadní dopady. Vědci z CERGE-EI v rámci projektu IDEAanti COVID-19 přišli s jednoduchou on-line aplikací a vysvětleními na příkladech z běžného života.

Profesor Stanislav Kmoch se již třicet let věnuje výzkumu vzácných onemocnění. V současné koronavirové pandemii poznatky z jeho laboratoře výrazným způsobem přispěly k vývoji nového postupu pro diagnostiku covid-19 a další virová onemocnění. „Je to vedlejší, ale hezký výsledek našeho dlouholetého výzkumu vzácných onemocnění,“‎ popisuje vznik univerzitního spin-offu GeneSpector.

Středočeská firma Santiago chemikálie vyrábí pro výzkumné účely Remdesivir a další čtyři potenciální léčiva proti onemocnění covid-19. Tyto látky pomohou vědcům při výzkumech a hledání dalších léčiv. Jako první v ČR tuto sadu látek, která nese jméno AVIROMIX, získal darem BIOCEV, společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

„Komunitu Czexpats tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká Matouš Glanc, absolvent PřF UK, který „pověsil na hřebík“ kariéru vědce a šéfuje iniciativě Czexpats in Science.

Na Technische Universität Berlin (TU Berlin) kladou velký důraz na spolupráci, a to jak mezi fakultami a obory, ale i napříč berlínskými univerzitami. Prázdnými frázemi není ani „přenos poznatků do praxe a řešení celospolečenských výzev.“ 

Až do 27. října se mladí vědci a vědkyně mohou přihlásit do čtvrtého ročníku popularizační soutěže Science Slam. „Zlepšil jsem si prezentační i komunikační dovednosti, ale pomohlo mi to i ve v‎ýzkumu. A hlavně je to radost a zábava,“ říká o účasti loňský vítěz Matouš Veselský z FHS UK.

Na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se uskutečnila tradiční Studentská vědecká konference. Vzhledem k opatřením spojeným s pandemií onemocnění covid-19 byla v hybridním formátu. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo v pondělí 31. května.

„Na semináři se potká medik, matfyzák, přírodovědec, knihovník, právník a filozof,“ to není začátek vtipu ale realita kurzu Svět farmaceutického průmyslu, který aktuálně probíhá na Univerzitě Karlově pod záštitou Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT).

Nakladatelství Karolinum vydalo knižní memoáry týkající se výzkumů profesora Leopolda Pospíšila v Melanésii. Světoznámý zakladatel etnologie práva zemřel loni v říjnu ve věku 98 let. Pracoval na Yale, radil prezidentům USA a po revoluci vyučoval na Filozofické fakultě UK.

Představit středoškolákům Univerzitu Karlovu moderní formou podcastů a zodpovědět otázky, které je při přestupu na vysokou zajímají. To je cílem projektu Pod čepicí UKa!, který letos vyhrál interní grantovou soutěž s UKa!. Premiérový díl komentují jeho tvůrci.

Věda je všude kolem nás. Stačí se jen dívat a zachytit ten správný moment, ať už fotoaparátem, mikroskopem nebo tužkou. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy vyhlásila 10. prosince ve Velké aule Karolina vítěze soutěže Věda je krásná.

Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science i v dalším akademickém roce pokračuje v budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací.

Predátorské publikace ovládly politický a částečně i veřejný prostor. Než se na ně po nástupu nového ministra pro vědu opět zapomene, je dobré se na chvíli zastavit. Moralizování a idealistické představy nechám na jiné a zkusím přidat trochu reálného, mezinárodního, vědně-politického kontextu.

Co je to mRNA? Jak je možné, že byla vakcína vyvinuta tak rychle? Prodělal jsem onemocnění covid-19, mám se nechat očkovat? Je to bezpečné? Očkování proti koronaviru vyvolává řadu otázek. Na ty nejčastější jsme se zeptali odborníků z Univerzity Karlovy.