„Elán, nadšení a nápady studentů a studentek v otázkách udržitelnosti jsou pro mě velkou nadějí,“ říká Nikola Rusová, manažerka udržitelného rozvoje na UK, podle které je udržitelnost životní styl a způsob myšlení. Na univerzitě aktuálně vzniká Strategie udržitelného rozvoje do roku 2030.

Evropská laboratoř molekulární biologie (EMBL) má aktuálně 28 členských států, více než 110 nezávislých výzkumných skupin pokrývajících široké spektrum molekulární biologie. Jak se dělá a komunikuje věda v EMBL, zjišťovala v Barceloně Pavla Hubálková.

Jak spánek souvisí s kvalitou života? Na tuto otázku hledali odpověď sourozenci Michaela a Aleš Kudrnáčovi ze Sociologického ústavu Akademie věd a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zjistili, že životní spokojenost mnohem významněji souvisí s kvalitou spánku než s jeho délkou.

Mezinárodní den žen a Mezinárodní den žen a dívek ve vědě se na Univerzitě Karlově slavil skutečně mezinárodně – v Kampusu Hybernská se setkaly vědkyně z celého světa a sdílely svůj příběh, zkušenosti i motivaci, proč si vybraly naši univerzitu. O akci byl velký zájem, četnější aktivity chybějí.

Již více než 140 mladých nadějných vědců a vědkyň získalo interní podporu Primus, která jim umožňuje osamostatnění se a založení nových výzkumných skupin na Univerzitě Karlově. Ve čtvrtek se na osmdesát „Primusáků“ sešlo na konferenci Primus Day.

„Dlouho se myslelo, že příčinou střevních zánětů u pacientů s Crohnovou chorobou je molekula IL-17. My jsme ukázali, že je to nejspíš přesně naopak,“ říká imunolog Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty, který tuto imunologickou záhadu rozluštil v rámci svého doktorského výzkumu.

Celý svět 11. února slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Univerzita Karlova se pro letošní rok rozhodla slavit „mezinárodně“ - oslovili jsme zahraniční vědkyně, které na Karlovce působí, a přinášíme na dva tucty zkušeností a příběhů.

Univerzita Karlova ve spolupráci s Iniciativou Czexpats in Science spouští Young Principal Investigator Forum #YPIF – platformu pro setkávání a výměnu informací mezi mladými vedoucími výzkumných skupin ze všech institucí v Česku.

„Jsme talentovaný a vzdělaný národ, ale neumíme se prodat a ani se sami sobě zasmát. I když mladší generace tím už tolik netrpí,“ míní internista, infektolog a epidemiolog Petr Smejkal. Málem z něj byl diplomat a jednou plánuje návrat ke stand-up komediím.

Jak se studenti či absolventi mohou dostat do institucí Evropské unie? Přes nový přípravný kurz Gateway to the EU institutions, který je výsledkem spolupráce Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické v Praze a byl dnes slavnostně představen.

Vyčíslování rovnic, výpočty a názvosloví, to vše děsí žáky při hodinách chemie. Jak ji učit lépe, moderněji? I to zkoumají na Pedagogické fakultě UK. A používají k tomu i moderní technologie: takzvaný eye-tracking, kdy pomocí speciální kamery sledují pohyby očí žáků.

„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.

Jak vhodně nastavit balanc mezi otevřenou akademickou spoluprací a možnými bezpečnostními riziky? Na tuto otázku hledali odpověď účastníci česko-americké konference zaměřené na prevenci škodlivého vlivového působení cizí moci na univerzitách.

„Podpora excelentní vědy začíná již u financování doktorského studia,“ říká Ladislav Krištoufek, prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost. Jeho odborným zájmem jsou mimo jiné kryptoměny a je i autorem prvního vědeckého článku, který se zabývá bitcoinem z finanční perspektivy. 

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

Podle Dictionary.com je slovem roku 2022 „woman“, žena, což by mohlo platit i pro Univerzitu Karlovu, neboť jejího vedení se v únoru poprvé ujala žena-rektorka, lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Nabízíme výběr důležitých vědeckých událostí uplynulého roku, o nichž Forum psalo.