Čeští egyptologové objevili hrobku velitele žoldnéřů

pondělí, 18 červenec 2022 15:12

Archeologický tým Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy během terénních prací v egyptském Abúsíru na jaře 2022 objevil a zdokumentoval hrobku staroegyptského hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit. Ačkoliv byla již v antice vykradená, poskytuje cenné informace.

Fig 7
V hrobce byl nalezen i krásný srdeční skarab, který kdysi ležel přímo na Vahibre-meri-Neitově mumii. Amulet měl zesnulému zajistit příznivý výsledek posmrtného soudu.

Kdo byl Vahibre-meri-Neit? Hrobku lze s největší pravděpodobností datovat do konce 26. nebo počátku 27. dynastie, tedy na samotný počátek 5. století před Kristem. Na sarkofágu staroegyptského hodnostáře je uveden jako nejvýznamnější titul „velitel cizích žoldnéřů“. Vahibre-meri-Neit tak velel námezdním vojákům pocházejícím z oblasti egejských ostrovů a Malé Asie, kteří působili v egyptském vojsku v době první globalizace starověkého světa.

„Hrobka patří člověku, který tvořil velmi úzkou sociální skupinu tehdejší společenské elity. Tito lidé se snažili najít způsob regenerace starého Egypta, který byl v tehdejší době pod obrovským civilizačním a ekonomickým tlakem Řeku a Peršanů a neměl šanci z této bitvy vyjít vítězně. Proto na symbolické úrovni hledali recept k restartu své civilizace v minulosti. Jeho hrobka, stejně jako některé další v blízkém okolí, napodobovala pohřeb panovníka Džosera, jehož hrobka se nachází v Sakkáře, asi jeden a půl kilometru od tohoto pohřebiště. Džoser žil před 4700 lety a byl pokládán za zakladatele Staré říše, prvního velkého státního útvaru v dějinách, a stal se živoucím bohem. Lidé jako Vahibre-meri-Neit tak napodobovali jeho pohřeb a doufali, že dojde k restartu civilizace a starý Egypt bude opět tím nejvyspělejším státem, což se bohužel nikdy nestalo,“ komentuje Miroslav Bárta, ředitel českých archeologických výzkumů v Egyptě, jež jsou největší českou mezioborovou vědeckou expedicí, která systematicky působí v zahraničí.

Fig 1 Fig 9

Žádná hrobka není stejná

Objev Vahibre-meri-Neitovi hrobky navazuje na objev z roku 2021, kdy Česká archeologická mise v Abúsíru objevila největší balzamovací depozit, jaký byl dosud v Egyptě nalezen. Depozit uložený v 15 metrů hluboké šachtě obsahoval více než 370 keramických zásobnic obsahujících suroviny, nádoby a jiné materiály, které byly použity při mumifikaci majitele hrobky. A tento největší deposit právě patřil majiteli nově odkryté hrobky, Vahibre-meri-Neitovi.

„Při jarní archeologické sezóně 2022 pokračoval výzkum Vahibre-meri-Neitovy šachtové hrobky výkopem obrovské hlavní šachty o rozměrech přibližně 14 x 14 metrů. Zhruba v hloubce 6 metrů pod úrovní terénu se pak šachta dále členila na několik částí, oddělených od sebe ‚mosty‘ původního podloží,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu Jiří Janák. Archeologický výzkum postupně odhalil, že přibližně uprostřed hlavní šachty byla do skalního podloží vyhloubena další, menší šachta určená k uložení ostatků.

„Vahibre-meri-Neitova hrobka je zajímavá především svou podobou, která dosud nemá přesnou paralelu. Tím, že prostor kolem hlavní pohřební šachty vyplňují další prázdné šachty, částečně připomíná Vedžahorresnetovu hrobku z abúsírské nekropole nebo takzvanou Campbellovu hrobku v Gíze. Rozvržení této hrobky je ale jedinečné, a proto jsme při archeologickém výzkumu museli často měnit výkopovou strategii.“

To potvrzuje i Miroslav Bárta: „Hrobka je skutečně velmi hluboká. Dva měsíce jsme museli být velmi trpěliví, než se nám povedlo najít pohřební komoru, která je opravdu ve velké hloubce a je jiná než většina ostatních z této doby. Nachází se na dně šachty, která byla vyhloubena uprostřed jiné velké šachty, což je ojedinělé a unikátní. Tehdejší stavitelé byli skutečně tvořiví. Ve starém Egyptě vznikly stovky a tisíce hrobek a žádné dvě nejsou identické, to je na tom to podivuhodné.“

Fig 2 Fig 3

Vykradená, přesto poskytuje cenné nálezy

Vahibre-meri-Neitova hrobka byla vykradena již v době pozdní antiky. Svědčí o tom dvě zapomenuté koptské nádoby, datované zhruba do období 4. až 5. století po Kristu, které byly při archeologickém výzkumu nalezeny v hlavní šachtě. Přesto se egyptologům podařilo nalézt několik cenných předmětů v neporušeném stavu a v místě jejich původního uložení. Jednalo se například o 402 fajánsových vešebtů – magických figurek služebníků, kteří měli v posmrtném životě vykonávat práci místo jejich majitele. Nebo dvě nepopsané, ale použité alabastrové kanopy – nádoby na uchování nabalzamovaných vnitřností z mumifikovaného těla – a deset modelů pohárů z egyptského alabastru či ostrakon z bílého vápence, který byl popsán náboženskými texty v hieratickém písmu.

Fig  8 2Fig 6

Na dně centrální hrobové šachty, v hloubce asi šestnácti metrů, vědci nalezli dvojitý sarkofág, částečně poškozený starověkými lupiči. Starověcí zloději mumifikované tělo zesnulého odnesli i s veškerou výbavou, kterou měl při sobě a na sobě. V prázdném sarkofágu se našel pouze krásný, ale nepopsaný srdeční skarab – amulet zajišťující zesnulému příznivý výsledek posmrtného soudu – a malý amulet ve tvaru podhlavničky. „Zajímavostí je, že podle kontextu a  způsobu vykradení se zdá, že tehdejší lupiči takto velkou hrobku nemohli vykrádat tajně. To vše, stejně jako podrobná dokumentace sarkofágů a analýza nálezů, ale ještě bude podrobena dalšímu zkoumání,“ říká Janák. 

Fig 4
Na dně pohřební šachty nalezli čeští archeologové obrovský Vahibre-meri-Neitův vnější sarkofág.

Co již víme? Obrovský, tři metry vysoký vnější Vahibre-meri-Neitův sarkofág byl vyroben ze dvou masivních bloků bílého vápence, které tvořily jeho víko a vanu. Uvnitř vápencového sarkofágu vědci našli druhý, vnitřní antropoidní sarkofág vyrobený z bazaltu. Jeho víko bylo z vnější strany zdobeno textem 72. kapitoly Knihy mrtvých, která má zesnulému zajistit vzkříšení do blaženého života v zásvětí a bezproblémový vstup na onen svět.

Fig 5Dalším specifikem Vahibre-meri-Neitovy hrobky je podle Jiřího Janáka i skutečnost, že byla nejspíš původně velkoryse rozvržena a naplánována, ale nakonec ji museli její stavitelé a další řemeslníci velmi narychlo dokončovat. „Její majitel totiž nejspíš brzy a velmi nečekaně zemřel. Hrobka, pohřební komory a oba sarkofágy jsme objevili v nedokončeném stavu. Například text na vnějším sarkofágu zůstal pouze načrtnut inkoustem. Kameníci stihli do reliéfní podoby vytesat pouze pár znaků. Pak už museli práce zanechat, sarkofág musel rychle plnit svůj hlavní účel.“

Rychle dokončovaná a velmi strohá pohřební výbava nám tak ukazuje, co ve výzdobě a pohřební výbavě bylo pro Egypťany naprosto nezbytné. „I z minimalistické výzdoby a výbavy vyplývá, že si přáli bezpečně projít podsvětím a na východním obzoru vyjít společně se sluncem do nového života v zásvětí. Doufali, že budou mít neustále k dispozici alespoň základní přísun potravinových obětin. A také si přáli, aby na onom světě nemuseli pracovat.“

Přestože archeologický výzkum Vahibre-meri-Neitovy hrobky neposkytl velké množství předmětů pohřební výbavy, podařilo se odhalit hrobku, která je ve svém provedení naprosto jedinečná, a získat důležité informace o neklidném období počátku perské nadvlády v Egyptě. V kombinaci s dosavadními výsledky probíhajícího výzkumu balzamovacího depozitu se tak začíná rýsovat obraz Vahibre-meri-Neitova života, jeho rodinného zázemí i jeho možná krátké profesní kariéry. 

Autor:
Foto: Petr Košárek, archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Sdílejte článek: