Jak letos ubíhal čas na Noci vědců s Karlovkou

pátek, 24 září 2021 23:37

Páteční noc 24. září patřila vědě, konala se již tradiční Noc vědců s ústředním tématem Čas. Do letošního hybridního ročníku se zapojilo 42 měst a přes šedesát univerzit a institucí. Jen v Praze a okolí si bohatý program online i fyzicky připravilo 28 institucí, mezi nimiž nechyběla Univerzita Karlova.

2021 09 24 noc vedcà  2 lekarska fakulta01
Komentované prohlídky piteven na 2. lékařské fakultě jsou již tradičním programem Noci vědců na UK. 

„Čas před narozením, čas ve spiritualitě, čas v umění, čas ve slovech, čas v počítači,“ to byla jen ukázka několika témat, jež si pro návštěvníky letošní Noci vědců připravila Univerzita Karlova. Část programu probíhala online a fyzicky bylo v pátek večer možné navštívit čtyři místa: pražský Albertov, Karolinum, 2. lékařskou fakultu UK a Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Ještě v sobotu dopoledne se můžete vypravit do Senohrab na komentovanou procházku s názvem Tenkrát v Senohrabech – osudy letoviska Pražanů v 19. a 20. století.

Letošní Noc vědců začala v 17 hodin, kdy se otevřely dveře laboratoří i přednáškových sálů. Tento rok bylo na některé části – například na komentovanou prohlídku Karolina s názvem Univerzitní strážce času – potřeba mít předem rezervaci, na což upozorňoval program. Online část programu byla přístupná od pátečních 17 hodin a řada přednášek bude dostupná i ze záznamu.  

První online přednáška z Albertova Lenky Okrouhlíkové s názvem Český znakový jazyk v proměnách času byla simultánně tlumočena do znakového jazyka i přepisována. V přednášce se mimo jiné dozvíte, proč je nesprávné používat označení znaková řeč. „Podobě jako říkáme anglický a český jazyk, jediné správné označení je znakový jazyk,“‎ shrnuje Okrouhlíková. Věděli jste, že znakový jazyk není univerzální, ale specifický pro každou zemi a také, že nemá písemnou podobu?

„Řeknu vám, co díky počítačům dokážeme spočítat rychle, co pomalu a co nelze spočítat vůbec,“ lákal profesor Michal Koucký, ředitel Informatického ústavu MFF UK, na přednášku Čas v počítači. A dodává, že někdy může být rychlost počítání i na škodu. „Vezměte si třeba násobilku. Od třetí třídy všichni známe její algoritmus a nikdo s ní nemá zpravidla problém. Cesta zpátky – dělení – už je horší. A vůbec nejtěžší je rychle rozdělit číslo na součin dvou čísel. Skutečně nikdo pro to nezná rychlý algoritmus. A právě na tom je založena současná kryptografie – veškeré šifrování na internetu. Rozdělení čísla zpátky na dvě prvočísla neboli součin dvou čísel je nesmírně obtížné. Kdyby to někdo uměl dělat rychle, šifrování by ztratilo svůj význam, protože by mohl dešifrovat, co chce,“ odkrývá jedno z mnoha počítačových tajemství Michal Koucký. Jsou ale věci, které nedokáže spočítat ani ten nejlepší přístroj.

VS1 5564

Nad samotným pojmem čas se zase zamýšlí filozof Jan Kranát z Evangelické teologické fakulty UK v přednášce Čas - proč máme tolik slov pro jednu věc? Napadlo by vás, že čas je vlastně forma názoru? Alespoň tak o něm smýšlel Immanuel Kant. „Je to něco, co se dotýká naší smyslové zkušenosti a sice tak, že ji formuje. To znamená, že v naší zkušenosti jsou nějaké obsahy a ty obsahy mají určitou formu – jsou ‚dříve‘ a ‚později‘, ‚před‘ a ‚po‘,“ interpretuje německého filozofa Jan Kranát. Jednoduše řečeno, čas je dle Kanta součástí našeho prožívání.

A co je to pak přítomnost? ptá se jeho následovník Edmund Husserl. Co je to to teď? Minulost už není, budoucnost ještě není. Přítomnost je mezi nimi – na jejich přelomu. Jak to, že ji můžeme prožívat? „Husserl rozšířil prožitek času na takzvaný časový dvorec – to, co je přítomné, máme po jistou dobu před sebou jako na selském dvorci. Naše vědomí prožívání je schopno to, co se dělo, ještě podržet, a to, co přijde, nějak předjímat,“ říká filozof Kranát. Spolu s ním si můžete zapřemýšlet nad tím, jak se čas týká vašeho života a že také jednou tento proud vědomí skončí. Bude pokračovat v jiných formách?

Krom přednášek jste si mohli pustit i krátké kreslené video Farmaceut pánem času, které připravila Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové. Dozvíte se v něm, na jakém principu funguje uvolňování léčiv v organismu a proč například sirupy a šumivé tablety zabírají rychleji než pilulky.

Na lékařské fakulty za prevencí i na pitevnu

Jak rychle regeneruje naše tělo, Kdy je čas začít léčit nebo Čas, který nám běží před narozením byly některé přednášky zaměřené na medicínská témata. Na 2. lékařské fakultě UK si bylo možné nechat změřit tlak, vyšetřit reflexy, určit chronotyp či změřit objem plic a EKG.

Nechyběly ani tradičně velmi oblíbené komentované prohlídky piteven, ukázky chirurgického a laparoskopického šití, zažít šlo anatomii pohmatem nebo vidět, jak se používá virtuální pitevní stůl, nejmodernější přístroj pro výuku anatomie, zobrazující libovolné řezy velmi přesvědčivého 3D modelu člověka. Dozvíte se tak, jak složitá je lidská lebka nebo z jakých kostí se skládá noha. Za Anatomii v praxi pro děti i dospělé se bylo možné vypravit i na Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové.

2021 09 24 noc vedcà  2 lekarska fakulta092021 09 24 noc vedcà  2 lekarska fakulta08

Čas hraje roli i v robotické chirurgii – nejen při samotné operaci, ale především mimo ni. „Robotická chirurgie daruje pacientovi drahocenný čas prostřednictvím zkrácené hospitalizace a rekonvalescence,“ říká profesor Miloš Broďák, přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové, který vás online provádí celým procesem od přípravy operačního sálu až po návrat pacienta do běžného života. „Robotická chirurgie má velký potenciál rozvoje a lze očekávat, že o ní budeme slýchat čím dál tím častěji. My vám ukážeme, že není třeba se jí bát, ale spíše se na ni těšit,“ láká.

I na Lékařské fakultě v Hradci Králové připravily živé přenosy přednášek, které zůstanou k dispozici na YouTube i po skončení Noci vědců. V jedné z nich například lékař Stanislav Filip hovořil o tom, jak dostát hlavního cíle paliativní péče, a sice udržení co největší možné kvality života co nejdelší dobu. „Když vážně onemocníte, mění se vám hodnoty. Změní se vám i časová dimenze. Chci ale říci a trvám na tom, že paliativní léčba není konec. Je to naopak výzva, abychom dokázali s neléčitelnou nemocí pracovat,“‎ zdůrazňuje a dodává, že každý pacient má právo na časově neomezenou paliativní péči, pokud ji potřebuje.

„Paliativní péče se nedá časově omezit, věnujeme se pacientům i v období, kdy jsou v relativně dobrém stavu. Všichni potřebují vizi, nějaký program, něco, co je udrží v kondici – že pro sebe chtějí něco udělat,“‎ vysvětluje lékař s tím, že v rámci ambulance probíhají i nutriční programy, kdy se lékaři s těžce nemocnými baví o tom, co mohou. „Pacient po náročné chemoterapii třeba chce jezdit na kole a ptá se nás, kolik může ujet. Může to znít jako přízemní otázky, ale pro jeho kvalitu života jsou naprosto zásadní. Je to pro něj známka toho, že nad nemocí vyzrál, že nad ní vede. Aspoň na nějaký čas.“‎

Albertov nabídl molekulární bar i barevné pokusy

„Do baru po ,koroně´ je třeba chodit,“ i tak mohlo znít ústřední heslo lákající návštěvníky do Molekulárního baru na Přírodovědecké fakultě. Jeho autorkou je „barmanka“ Veronika Dejmková, absolventka klinické a toxikologické analýzy na PřF UK. „V tom našem – molekulárním baru – ale můžete ochutnat známé věci v neobvyklé podobě a podbarvené chemickým kouzlem.“ Během Noci vědců se podávalo například šampaňské s jahodami či mojito, ale v nealkoholické verzi. A to proto – jak s úsměvem podotýká makromolekulární chemička Veronika: „Aby návštěvníci nezůstali jen u nás, na baru, ale měli chuť se přesunout i k jiným stánkům.“

VS1 5623VS1 5614

Molekulární bar má na pražské přírodovědě tradici již od roku 2015, kdy se v rámci Noci vědců představil poprvé. Od té doby má pokaždé obrovský zájem návštěvníků. „Jak lidé vidí, že někde něco kouří, občas i vybuchuje a mění barvy, a ještě to mohou ochutnat, to je něco!“ hodnotí popularizátorka vědy Veronika Dejmková.

VS1 5848VS1 5859

V areálu Albertova se první návštěvníci Noci vědců začali scházet už pár minut před 17. hodinou. Šlo především o děti – snad budoucí úspěšné vědce – v doprovodu rodičů, a také mladé středoškoláky, kteří už možná mají o své budoucnosti jasnější představy. Na všechny zde čekala široká paleta workshopů a přednášek.

VS1 5449 1VS1 5162

Na velikosti mozku nezáleží

V prvním patře přírodovědy byl k vidění kupříkladu mozek jesetera nebo žáby: „Jeseteří mozek má jen pár desítek miligramů, ten zbytek je mícha, která prochází celým tělem,“ ukazoval Ivan, student závěrečného doktorandského ročníku na katedře zoologie PřF UK, zaujaté mladé pozorovatelce na Petriho miskách. „Všimněte si, že i když je žába několikanásobně delší, má mnohem kratší míchu. Je to zkrátka proto, že když skáčou, mají páteř uzpůsobenou svým fyzickým schopnostem – páteř je vlastně pružina – a mícha jím končí velmi brzy, někde v hrudníku, a z míchy pokračují dlouhá nervová vlákna vedoucí do nohou.“

„Na velikosti mozku nezáleží, důležitý je počet neuronů,“ komentoval vystavené mozky kachničky mandarínské nebo holuba zoolog Ivan a s úsměvem dodal: „Je to vlastně jako u počítače, kde můžete mít velkou krabici, která vám zabere půl bytu. Podstatné je, kolik má procesorů.“

VS1 5233VS1 5359 

Právě zjišťováním počtu neuronů a zjišťováním procesní kapacity mozku se Ivan aktuálně ve své doktorandské práci věnuje: „Ptáci nemohou mít příliš velké mozky; těžko by s nimi dokázali létat. Navíc jde o vysoce energeticky náročný orgán, navíc oni obrovské množství energie spotřebují na svůj let. Vyřešili si to tak, že mají mozky drobnější, ale doslova nacpané šíleně malými neurony. Navíc nemají gliové (podpůrné) buňky, které jsou charakteristické pro mozky savčí a které mají funkci jakési vycpávky.“ 

Chirurgem na zkoušku (ale jen na chvilku)

Na protilehlé straně chodby se mladý muž pustil do vrtání stehenní kosti – prozatím jen na zkoušku a na zkušebním materiálu upevněném ve svěráku. Studenti ze 3. lékařské fakulty UK zde ukazovali, jak se liší „stará“ a „mladá“ kost, tedy na modelech názorně prezentovali, jak vypadá kost postižená osteoporózou a kost v kondici. A prezentovali náročné chirurgické operace, jako je výměna kyčelního kloubu nebo umístění kovové dlahy na zmíněnou zlomenou stehenní kost. Na notebooku ti statečnější z příchozích mohli zatím sledovat reálný průběh výměny kyčelního kloubu, a to od prvního řezu až po náročnou práci ortopeda provádějícího totální endoprotézu...

VS1 5329 1VS1 5211

Před tabulkou i o útěku před lithiem

Na chodbě chemického ústavu zase návštěvníci měli možnost vidět celou řadu chemických prvků, a to ve stavu, ve kterém se s nimi nikdy dříve nesetkali. „Třeba vápník je zde – překvapivě – prezentován jako kov. Jde o krásný zlatolesklý prvek, což zřejmě málokdo ví,“ vybíral jeden z trumfů chemik Pavel Teplý z katedry učitelství a didaktiky chemie.  O interaktivní periodickou tabulkou prvků je od jejího vzniku v roce 2019 (slavnostní odhalení proběhlo dne 15. března 2019, tedy na den přesně po 150 letech, kdy profesor Mendělejev s tabulkou poprvé seznámil mezinárodní vědeckou komunitu – pozn. red.) velký zájem, zejména ze strany žáků středních a základních škol z celé republiky.

„Všechny alkalické kovy jsou neprodyšně uzavřené v nádobách, protože jsou hodně reaktivní – když je necháte na vzduchu, mnohé z nich se samy vznítí,“ dozvěděla se od Pavla skupinka mladých amatérských chemiků. A také vysvětlil, proč je sodík v nádobě s tekutinou. „Buď musí být v nějaké atmosféře, ve které nebude reagovat, nebo ponořen do vhodného roztoku. My jsme jej zalili do rozpouštědla, které se sodíkem nereaguje a které k němu nepustí vzdušné plyny. Vidíte, že asi nešlo o nejlepší nápad, protože změnil barvu. Proto jsme se rozhodli, že sodík, lithium i draslík – jejich preparáty v naší tabulce – budeme ještě předělávat, aby byly krásně leklé, jak by měly být.“

VS1 5596 1VS1 5606

Další minuty patřily lithiu; chemik Pavel měl v ruce skleněnou trubičku s pěti kousky vzorku tohoto lesklého kovu. Volně na dlani jej mít nemůže, musí být uzavřený: „Je hodně reaktivní. Je to stejně jako s baterií ve vašem mobilním telefonu, kde se lithium používá. Když ji nakřápnete, propíchnete, zkrátka rozbijete, okamžitě začne reagovat – třeba se i vznítí. Nevýhodou lithia je, že se nedá uhasit, alkalické kovy nedokáže uhasit žádný hasicí přístroj. Postup je pak jednoduchý: umístíte ji na kontrolované místo, včas utečete a necháte baterii dohořet,“ uzavírá s úsměvem „lithiovou kapitolu“ Pavel.

Autor: Pavla Hubálková, Jitka Jiřičková, Marcela Uhlíková
Foto: Michal Novotný, Vladimír Šigut, Martin Pinkas

Sdílejte článek: