Letošní Noc vědců byla plná robotů. I na Karlovce

pátek, 27 listopad 2020 09:34

V letošním roce slavíme 100 let slova robot, které se poprvé objevilo v divadelní hře Karla Čapka R. U.R. Člověk a robot bylo i tématem letošní Noci vědců, která proběhla online v pátek 27. listopadu na mnoha místech v celé ČR. Bohatý program připravila i Univerzita Karlova.

VS1 3768s

Noc vědců, vědecko-popularizační akce, která otvírá brány mnoha vědeckých institucí a přibližuje svět vědy široké veřejnosti, se v České republice koná již od roku 2005. Letošní koronavirem ovlivněný ročník přinesl řadu novinek – poprvé jsme se například nemuseli rozhodovat, co z bohatého programu zvolit a kam zajít, protože většina akcí proběhla online, a i po skončení přímého přenosu je dostupná na YouTube. I ústřední téma Člověk a robot se zaměřením na digitalizaci, robotizaci nebo automatizaci, a to nejen z pohledu průmyslu a nových technologií, ale především v souvislosti s životem člověka, je v letošním roce více než aktuální.

Za Univerzitu Karlovu se do letošního ročníku zapojilo 14 fakult, desítky vědců a vědkyň a nechyběli ani studenti a studentky. Program Noci vědců na Univerzitě Karlově tak byl opravdu bohatý: Z pražského Albertova po celý večer probíhaly dva živé streamy, které moderoval vědecký redaktor České Televize Vladimír Piskala. Online se ale vysílalo i z dalších míst Univerzity Karlovy. Kromě přednášek byly na programu i nejrůznější komentované prohlídky, kvízy, chemické experimenty s dusíkem či třeba virtuální výlet do minulosti s geoinformatiky.

VS1 3649sVS1 3954s

Na jedné z přírodovědných přednášek se například biolog Jan Černý z PřF UK zamýšlel nad citlivou otázkou genových terapií a kdy a proč by takové „přeprogramování“ člověka mělo dávat smysl. „Například proto, že na každém chromozomu může být lokalizována určitá genetická choroba a nabízí se tyto choroby léčit. Je škoda, aby zde žili jedinci, kteří trpí, když existuje technologie, jež by jim pomohla a napravila v podstatě křivdy minulosti,“ zamýšlel se profesor. Kde jsou ale etické hranice? Má člověk právo upravovat genetickou informaci nenarozeného plodu? Mnohem méně diskutabilní je podle něho využívání postprenatální genové technologie. „Tento chlapeček by bez účinné terapie prožíval hrozné bolesti a v žádném případě by nemohl hrát fotbal, jak může teď,“ ukazoval fotografii malého chlapce, kter‎ý trpěl nemocí motýlích křídel a jemuž byl genom úspěšně přeprogramován.

Dále vysvětlil, že řada genových terapií dokáže nejen mírnit průběh chorob, ale i zcela uzdravit. Podle Jana Černého bude jejich vývoj pokračovat kupředu i z ryze praktických důvodů – jde totiž o ty nejdražší pacienty, a proto i zdravotní pojišťovny tlačí na další výzkum. Některé genové terapie jsou již schváleny a mnoho dalších se blíží do finále. „Dokážu si představit, že v horizontu maximálně pěti let se roztrhne pytel jak s typy genových oprav tak i s množstvím případů, které jimi budou realizovány," shrnul Jan Černý.

V době zavřených sportovišť a zakázaného tělocviku ve školách Michal Šteffl z UK FTVS ve své přednášce odpověděl na velmi aktuální otázku: Jak na obezitu a lze utéct genům? „Geny v obezitě hrají svoji roli, ale faktory prostředí jsou podstatně významnější. Tedy ano, utéct lze, ale je potřeba vystartovat brzy a když už vystartujeme pozdě, nesmíme se zastavit,“ metaforicky shrnuje důležitost pohybu v boji s obezitou.

VS1 3749VS1 3657

Workshop 50 odstínů šedi lidského těla z Ústavu anatomie 2. LF UK, představil metodu sonografie neboli ultrazvuku. „Dnes tu máme živého dobrovolníka-studenta, to se nám moc často nestává. Většinou zde máme až dárce těl, která slouží našim studentům pro pitvu,“ vtipkoval v úvodu lékař David Kachlík. Spolu s kolegyní s pomocí ultrazvuku odhalovali a komentovali, co se skrývá pod povrchem těla – nervy, tepny, cévy, svaly, vazivo... doslova v padesáti odstínech šedi.

Krom obhlídky tradičních orgánů, se zaměřili třeba i na mízní uzliny nebo prsty. „Když si uříznete prst, plastičtí chirurgové ho už umí přišít a jsou schopni znovu spojit i cévy (tepny i žíly), které jsou menší než jeden milimetr,“ popisoval na monitoru a přidává i praktickou radu: „Dejte ho do sáčku vody s ledem a přivezte ho co nejdříve. Nedávejte prst pouze do ledu, to by zmrzl a už by se zachránit nedal,“ upozorňuje David Kachlík, který vás ve videu vezme na komentovanou virtuální prohlídku Ústavu anatomie 2. LF UK, kdy uvidíte třeba i pitevní sál.

 

O robotice nebo 3D tisku v medicíně jste se zase dozvěděli na Lékařské fakultě v Hradci Králové UK. Virtuálně jste mohli navštívit i loni otevřené Simulační centrum LFHK určené pro výuku a trénink mediků. Vedoucí centra Miroslav Solař vás vzal například do „ordinace“ s trenažery v podobě trupů lidských těl, na nichž se studenti učí jednu ze základních lékařských technik, a sice prohlídku plic. Ve vedlejší místnosti zase ležely figuríny – modely horních částí těla, na nichž se medici učí poslech srdce. „V torzech jsou uloženy reproduktory a počítač pouští zvuky nahrané od reálných pacientů, což je skvělá pomůcka k výuce klinické medicíny, kdy si studenti mohou vyzkoušet vyšetření opakovaně a bez ostychu, jestliže s ním dosud neměli zkušenost v praxi,“ vysvětluje lékař.

V další místnosti upravené jako nemocniční pokoj byl „umělý pacient Karel“, který dýchá, má EKG, lze mu naměřit krevní tlak. Všechny tyto funkce mohou vyučující vzdáleně řídit a medici na něm trénují například základní resuscitace. „Některé věci je důležité naučit se nanečisto a teprve poté jít za skutečnými pacienty,“ s úsměvem dodal Solař.

Novináři Václav MoravecVeronika Macková (FSV UK) připravili přednášku o tom, zda se novináři-lidé mají bát, že budou nahrazeni reportéry-roboty. „Prvky jednoduché umělé inteligence začaly generovat zprávy na sportovní síti Big Ten Network poprvé již v roce 2010. Ukázalo se, že rychlejší sportovní zpravodajství, které robot (automat) napíše rychleji než člověk, zvýšila čtenost těchto stránek přibližně o třetinu,“ řekl Václav Moravec. Jako další příklad robotizace v médiích uvedl Agenturu AP, která tímto způsobem informuje o čtvrtletních hospodářských výsledcích amerických firem od roku 2014. „Nejen že se zvedl počet článků o amerických firmách, ale také se začalo psát o více z nich, nejen o těch největších hráčích. Toto širší mediální pokrytí zvýšilo zájem investorů i o menší firmy,“ upozornil novinář a pedagog z FSV UK. Redaktoři se ale o práci bát nemusí, jejich kreativitu roboti (zatím) nenahradí. 

VS1 3676VS1 3675s

Od kolegů z Filozofické fakulty jste se zase dozvěděli, jak si stojí roboti vs. lidé v jazyce a textech a jak o robotech bádá lingvistika a literární věda. Věděli jste, že Čapkovi roboti vůbec nebyli sestrojeni z plechu a ozubených koleček, ale z živé hmoty?

Jak technologie ovlivňují naše životy nejen materiálně, ale i spirituálně a symbolicky? O tom vyprávěla Zuzana Kostićov (HTF) v přednášce Robot jako nadpřirozená bytost. „Už na začátku 20. století se o nich píše v literatuře, později pak vystupují ve filmech a ve vyhrocené podobě můžeme najít roboty také jako objekty uctívání nebo náboženských představ o tom, jak může vypadat dokonalá nebo naopak děsivá budoucnost lidstva,“ popsala vědkyně a překvapivě srovnala roboty z pohledu religionistiky, s mimozemšťany: „Nás nezajímá, zda existují, jsou zelení nebo modří... Zjistili jsme, že tito mimozemšťané – ne ti, kteří tam opravdu jsou nebo nejsou, ale ti, kteří se nám potloukají v populární kultuře a hrají hlavní či vedlejší role ve filmech a knihách, mají rysy, které je propojují jednak s tradičními nadpřirozenými bytostmi – jako například ve schopnosti telepatie, ale právě také s roboty díky tomu, že disponují obrovsky pokročilou technologií,“ upozornila vědkyně s tím, že právě tyto technologie vlastně nyní nahrazují tradiční formy nadpřirozených jevů.

Na programu nechybělo ani aktuální téma koronaviru – medicínsky, ale třeba i z pohledu matematiky; rekreační VS1 4013smatematička Tereza Bártlová (MFF) na příkladu koronavirové pandemie vysvětlila, proč je důležité rozumět matematice a co nám o epidemii koronaviru může prozradit strohá řeč čísel.

O kulturní zážitek se postaral Science Slam – mohli jste se dozvědět, proč komunikovat vědu a co má věda společného s poezií. Science slam je totiž soutěž, při níž vědci formou krátkých rýmovaných výstupů představují své vědecké a výzkumné projekty, a to zábavně a srozumitelně i pro laickou veřejnost.

Záznamy živých přenosů i všechna videa jsou k dispozici na YouTube Univerzity Karlovy:

 

Autor:
Foto: Vladimír Šigut

Fotogalerie

Sdílejte článek: