Jak vidí hlubokomořské ryby? Jak děti prožívají fakta? I na tyto otázky hledá odpovědi „věda z Karlovky“. Přinášíme již tradiční přehled vědeckých úspěchů a důležitých momentů uplynulého roku, o nichž jsme v magazínu UK Forum psali.
Na Karlovku míří prestižní granty
V letošním klání o granty Evropské výzkumné rady (European Research Council – ERC) Univerzita Karlova uspěla třikrát. Anežka Kuzmičová z FF UK získala ERC Starting grant a stala se tak vůbec první držitelkou společenskovědně a humanitně zaměřeného ERC grantu na Univerzitě Karlově. „Jeden ze členů komise při pohovoru všechny rozesmál, když řekl, že jsem si mazaně vymyslela projekt o radosti z něčeho, co většina z nás dělá většinu dne – a o čem by si každý přál, aby to bavilo i jeho děti,“ říká vědkyně, která bude v pětiletém projektu zkoumat, jak děti při čtení prožívají fakta.
„Největší inspirací pro výzkum jsou samy děti, které se zajímají o fakta – dvě takové mám doma,“ říká Anežka Kuzmičová.
Zrak hlubokomořských ryb bude díky ERC Consolidator grantu zkoumat Zuzana Musilová z PřF. „Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Většina obratlovců má velmi podobnou – evolučně konzervovanou – strukturu oka. Právě studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí evoluční bioložka.
Její spolužák z Přírodovědy Matyáš Fendrych pak získal ERC Consolidator grant na výzkum rostlinného hormonu auxinu, který je klíčový pro růst a vývoj rostlin. „Již dříve jsme popsali rychlou auxinovou dráhu v kořenu modelové rostliny huseníčku. Nyní se chceme zaměřit na tuto dráhu i v dalších částech rostlin a dalších druzích, třeba trávách, které jsou blízce příbuzné obilovinám, čímž se dostáváme i blíže možnému praktickému využití,“ popisuje rostlinný biolog, který již dříve získal ERC Starting grant.
Rostlinný biolog Matyáš Fendrych a evoluční bioložka Zuzana Musilová, spolužáci z Přírodovědy, oba získali ERC Consolidator grant.
Na Karlovku pak zamířilo i celkem deset ERC CZ grantů s celkovou hodnotou přes 205 milionů korun. Tyto granty uděluje ministerstvo školství žadatelům, kteří působí na českých institucích, a v evropské soutěži ERC získají špičkové hodnocení, ale nejsou podpořeni pro nedostatek peněz.
Univerzita Karlova také získala prostředky na koordinaci tří vědeckých projektů v rámci výzvy Špičkový výzkum Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), v dalších třinácti projektech je partnerem. Konkrétně povede projekt věnující se roli konfliktu v posilování odolnosti, přírodním a antropogenním georizikům a novým technologiím pro translační výzkum ve farmaceutických vědách.
Ceny pro vědce a vědkyně z UK
Kardioložka Zuzana Moťovská z 3. LF UK se stala vůbec první ženou, která získala Českou hlavu, nejprestižnější vědecké ocenění – Národní cenu vlády za rok 2023 – za výjimečný přínos v oblasti kardiologie. Přinesli jsme i rozhovor s loňským laureátem botanikem Petrem Pyškem.
Kardioložka Zuzana Moťovská se stala vůbec první ženou, která získala národní cenu Česká hlava.
I v letošním roce Nadační fond Neuron na podporu vědy ocenil významné vědce a vědkyně. Hlavní cenu za celoživotní přínos vědě získal český chemik s mezinárodním renomé profesor František Švec, který působí na Farmaceutické fakultě UK. Ceny Neuron pro mladé a nadějné získala matematička Lenka Slavíková a fyzik Martin Kozák, oba z MFF UK, a také absolventka PřF UK Kateřina Rohlenová.
Laureáti a laureátky letošních Cen Neuron spojení s UK (zleva): František Švec, Lenka Slavíková, Kateřina Rohlenová a Martin Kozák.
Inspirace ze zahraničí
„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl po vzoru špičkových zahraničních univerzit nový bakalářský program Science.
„Excelence a úspěch plodí další úspěch. Klíčem k úspěchu je přilákat skutečně kvalitní studenty a zaměstnance. Je skvělé mít úžasné budovy a zařízení, ale nakonec je to všechno o lidech,“ řekla magazínu Forum rektorka Oxfordské univerzity Irene Tracey, která se osobně účastnila letošních oslav 17. listopadu v Praze.
Profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity zase doporučuje: „Zůstaňte houbou – neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě.“ Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika). Je mentorem mnoha studentů a postdoktorandů, z nichž několik pochází z České republiky.
Jak být dobrým lékařem v éře AI? Jaká je budoucnost medicíny? Co skutečně léčí? V čem umělá inteligence (ne)nahradí lékaře? I temito otázkami se zabýval interaktivní workshop, který po obsahové stránce zaštiťovala lékařka a inovátorka Ivana Schnur, která dlouhodobě působí ve Spojených státech.
Klára Jelínková, Vice Prezidentka pro informační technologie na Harvardově univerzitě, zase radí, aby se univerzity nesnažily být „jako Harvard“. „Hledejte vlastní unikátnost! Všechny univerzity se ptají, co dělají Harvard, Yale, Princeton, Stanford a Oxford a jak je můžeme napodobit? Nemyslím si, že je to správná otázka. Otázka by měla znít, co může Karlova univerzita dělat, co nikdo jiný nedokáže. Jaké jsou otázky, které jsou relevantní pro společnost v České republice, nebo dokonce v Evropě a ve světě,“ sdílela během své červnové návštěvy v Praze.
Klára Jelínková zdůraznila, že dnešní univerzity potřebují i kvalitní marketing, fundraising, public affairs a další funkce, které podporují a doplňují výzkumné a výukové poslání a širší univerzitní cíle.
Absolventi UK, kteří se ve světě neztratí
I v letošním roce jsme přinesli inspirativní rozhovory s absolventy a absolventkami Univerzity Karlovy. „Přemýšlejme, jak lákat české vědce zpět,“ radil například buněčný biolog Jiří Bártek, nejcitovanější český vědec a čerstvý držitel prestižního titulu doctor honoris causa Univerzity Karlovy, který dlouhodobě působí v zahraničí.
„V inovacích musí Česko přidat. Firemní výzkum to má v Česku stále těžké, chybí zacílená podpora,“ míní Martin Dienstbier, jenž vystudoval Matfyz, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies.
V nadnárodní biotechnologické firmě Immuna působí i Jana Šponarová, absolventka Přírodovědecké fakulty, která nyní zastává pozici ředitelky pro datovou strategii a biokurátorství. „Česká věda má v zahraničí velmi dobré renomé, jsme žádanými partnery. Stále tu ale chybí větší propojení byznysu a akademického prostředí,” říká.
Kariéru rostlinného biologa „pověsil na hřebík“ Matouš Glanc, absolvent Přírodovědecké fakulty UK, který se stal ředitelem iniciativy Czexpats in Science. „Komunitu Czexpats in Science tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zahraniční zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká.
Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science v roce 2023 také započala budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací. „Máme velikou radost, že se potvrdil náš předpoklad – o neformální setkávání a výměnu informací a zkušeností je mezi vedoucími výzkumných skupin velký zájem,” shrnuje po téměř ročním fungování platformy „PI Forum“ Matouš Glanc.
Výzkumy hodné pozornosti
„Během mého doktorátu jsme objevili zcela nový typ imunitních buněk, které mají klíčové role v odpovědi imunitního systému na mikroorganismy. Kvůli nedokonalosti technologií ale zůstávaly dlouho bez povšimnutí,“ říká Jan Dobeš, který dnes vede vlastní výzkumnou skupinu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Spolu s Jakubem Abramsonem a dalšími dvěma americkými kolegy byl vyzván, aby sepsali přehledový článek, který vyšel v nejnovějším čísle odborného časopisu Nature Review Immunology, jehož impakt faktor má závratnou hodnotu 108,5, což ho řadí do první desítky nejprestižnějších odborných časopisů ze všech oborů. Dobešův tým se také podílel na objevu, který vysvětlule, proč u některých pacientů trpících Crohnovou chorobou dobře zamýšlená biologická léčba spíše škodila.
Za povšimnutí stojí i výzkumy Evy Froňkové z 2. LF UK. „Naše vědecké projekty jsou taková detektivka. Na začátku je většinou nemocné dítě, které má nejasné příznaky – poruchy imunity či krvetvorby – a my se pomocí nejmodernějších metod snažíme najít příčinu a navrhnout řešení,“ popisuje vědkyně, kterou nejvíce baví vědomí, že může pomoci konkrétnímu pacientovi. Rozuzlení, tedy vědecké objevy, pak publikují v nejprestižnějších časopisech.
Pomáhat druhým je i hlavním cílem výzkumů Martina Loučky, psychologa, ředitele Centra paliativní péče a odborného asistenta na 3. LF UK, jenž poslední dekádu usiluje o systémovou změnu v péči o umírající: prostřednictvím výzkumů, výuky, ale třeba i konverzační karetní hry. „Paliativní péče není jen o úplném konci života. Je o dobrém životě, co nejdéle to jde, navzdory těžké nemoci,“ tvrdí Loučka, který zároveň zdůrazňuje, že paliativní péče je věda jako každá jiná.
Vítěz FameLab 2023 Marek Brousil zabodoval s tématem Zprasená játra – nová naděje.
Bavit se vědou
I v letošním roce se konala stand-upová vědecká soutěž FameLab, ve které se soutěžící snaží přesvědčit diváky i odbornou porotu o zajímavosti svých výzkumů. Letošním vítězem se stal Marek Brousil z Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni UK, který zaujal s tématem Zprasená játra – nová naděje.
Doslova vědu hrou nabízí studio Charles Games, které letos představilo novou edukativní hru Beecarbonize na téma klimatická krize. „Prostřednictvím hry zkoumáte nejnovější technologie, rozhodujete o vývoji společnosti, chráníte přírodu a modernizujete průmysl, abyste snížili uhlíkové emise,“ přibližuje za vývojáře Charles Games Ondřej Trhoň strategickou karetní hru, v níž je protivníkem klimatická změna.
Další zajímavosti (nejen) ze světa vědy najdete na webu UK Forum i v tištěném magazínu Forum.
