Froňková: Projektové financování zabíjí vědeckou kreativitu

středa, 27. září 2023 08:30

„Dělat v dnešní době vědu je obecně dost stres – neustále píšete granty nebo v hodnotících zprávách vysvětlujete, proč vám to nevychází, jak jste si mysleli. K tomu je obrovský tlak na publikační výkon a nesmyslná administrativa,“ varuje molekulární genetička Eva Froňková z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

VS1 3929

„Naše vědecké projekty jsou taková detektivka. Na začátku je většinou nemocné dítě, které má nejasné příznaky – poruchy imunity či krvetvorby – a my se pomocí nejmodernějších metod snažíme najít příčinu a navrhnout řešení,“ popisuje Eva Froňková. „Vědomí, že mohu pomoci konkrétnímu pacientovi, mě na práci baví nejvíc – otevřít výsledky genetických testů a zjišťovat, kde je problém. A pak spolu s kliniky hledat řešení, jak pomoci,“ líčí lékařka a genetička. Rozuzlení, tedy vědecké objevy, pak publikují v nejprestižnějších časopisech.

Rychleji, levněji a lépe

„Neděláme úplně ten klasický základní výzkum; jsme spíše praktici, kteří se nejnovější poznatky snaží zjednodušit, zlevnit, a co nejrychleji dostávat do praxe, aby co nejdříve pomáhaly našim pacientům,“ popisuje docentka Froňková, jež vede tým v rámci vědecko-diagnostické laboratoře Childhood Leukaemia Investigation Prague (CLIP) na 2. LF UK.

Kromě hledání příčin nemocí vyvíjí i nové diagnostické metody, které se pak používají po celém světě. Globální špičkou jsou například v detekci takzvané reziduální nemoci – ve stopování zbytkové leukemie v těle. „Díky našim metodám jsme schopni rychle a přesně objevit i jedinou leukemickou buňku v těle mezi statisíci zdravými! Tato informace je klíčová pro nastavení, sledování průběhu a ve výsledku i pro úspěšnost léčby,“ vysvětluje Froňková, která si už během studia vysnila práci na pomezí imunologie, onkologie a genetiky.

VS1 3987

Imunita jako klíč k dlouhověkosti?

VS1 4030Když v roce 2012 začali využívat metodu sekvenování nové generace, Eva Froňková odhadovala, že za pár let budeme běžně sekvenovat lidský genom. „Přitom když jsem roku 2015 na kongresu přednášela, že do pěti let budeme rutinně sekvenovat genom a hledat mutace jako příčiny obtíží, jeden stařičký profesor se mi vysmál, že to nikdy nemůže přijít do praxe, že je to příliš drahé. No, a měla jsem pravdu,“ líčí s úsměvem. Na co sází nyní? „Podle mě blízká budoucnost patří technologii sekvenování na úrovni jedné buňky. Zatím je to nesmyslně drahé – statisíce na vzorek – ale věřím, že se to brzy dostane do rutinní praxe,“ míní. A co nás čeká třeba za deset let? „Myslím si, že bychom v imunologii mohli najít nějaký mechanismus, který opravdu prodlouží lidský život... Výsledku se asi sama nedožiji, ale myslím, že dlouhověkost úzce souvisí s imunitním systémem.“

Řešení? Nedusit, ale podporovat

Laboratoř CLIP dlouhodobě vévodí předním příčkám nejrůznějších hodnocení vědy. Čím to je? „Klíčová je osobnost Honzy Trky (profesora lékařské biologie, jenž loni obdržel univerzitní Donatio – pozn. red.). Poskytuje nám velkou podporu, oporu a nechává lidi růst – nedusí je. Důležité jsou rovněž mezinárodní spolupráce a to, že jsme jeden tým – vzájemně se držíme,“ vyjmenovává Eva Froňková, která se i díky Trkovi dostala k molekulární genetice.

„Dodnes si pamatuji, jak jsem si v devadesátkách zakládala e-mail, abych se mohla přihlásit na kurz molekulární genetiky pro mediky, který Honza tehdy organizoval,“ vypráví s úsměvem, jak ji genetika „chytila a už nepustila“, takže se jí v Motole věnuje nadále.

VS1 4076 1

Nadšení z oboru předává nejen studentkám a studentům Univerzity Karlovy, ale i kolegyním a kolegům po celém světě. „Školíme například v Latinské Americe (Argentina, Uruguay), ale také ve Španělsku. Když jim tam pomůžeme zavést v Česku již naprosto běžnou genetickou diagnostiku, můžeme zvýšit přežití dětí s leukémií o několik procent, což mohou být desítky dětí ročně. Nejsou za to vědecké body, ale moc mě to nabíjí a dává smysl,“ říká lékařka.

„Dělat v dnešní době vědu je však obecně dost stresující – neustále píšete granty či v hodnotících zprávách vysvětlujete, proč vám to nevychází, jak jste si mysleli… K tomu je obrovský tlak na publikační výkon a nesmyslná administrativa, a to vše zabíjí vědeckou tvořivost,“ varuje Eva. „Objevy nevznikají tak, že si je naplánujete v tříletém horizontu,“ zdůrazňuje vědkyně, pro niž byla lekcí covidová pandemie: „Najednou jsem k tomu všemu byla i učitelkou, družinářkou, kuchařkou… a došlo mi, že už takto dál nemůžu,“ vzpomíná máma tří dětí a manželka infektologa, který trávil většinu času v nemocnici. Jak to řešila? „Musela jsem zvolnit. Už nepracuji po nocích. A ve výsledku jsem paradoxně efektivnější a šťastnější,“ sdílí své pocity a apeluje na další bádající, aby více (a včas) mysleli i na sebe.

Nebuďte na to samy

VS1 3999Mladým vědkyním bych poradila, aby na to nebyly samy! Mě mateřství celkem zaskočilo – nemyslím kariéru při mateřství – ale to samotné mateřství. Najednou nešlo moc plánovat, nic nezáleželo na mně a do toho jsem poslouchala, jaká bych měla být matka,“ vzpomíná. „Dnes už je situace o trochu lepší, ale já měla děti v době, kdy se od ženy očekávalo, že bude full-time matkou a hospodyní, která poskytuje servis pro ‚otce rodiny‘. Jen zmínky o paní na hlídání či úklid byly brány jako selhání.“ Kolegyním radí, aby se obklopily stejně smýšlejícími lidmi a „nevyžádané komentáře“ neposlouchaly, i když to bývá těžké.

Co by dále pomohlo? „Peníze. Ale takové, které žena může svobodně využít podle své potřeby – žádné zbytečné papírování a dokládání faktur,“ říká trojnásobná matka, podle níž chybí i návratové granty, částečné úvazky a větší flexibilita. I proto je Eva Froňková aktivní v nejrůznějších komisích a grantových panelech: „Dlouho jsem se tomu bránila, ale pak mi došlo, že se musíme ozvat, že jinak se nesmyslná omezení a podmínky nezmění. Muži týmž překážkám často nečelí, takže je někdy ani nenapadne, že by to mohl být třeba problém.“

Doc. MUDr. Eva Froňková, Ph. D.
Absolvovala 1. lékařskou fakultu UK i postgraduální studium biologie a patologie buňky na 2. lékařské fakultě UK. Jako vedoucí týmu v rámci vědecko-diagnostické laboratoře Childhood Leukaemia Investigation Prague (CLIP) v Motole se věnuje výzkumu a vývoji diagnostických metod vzácných onemocnění krvetvorby a imunitního systému.
Autor:
Foto: Vladimír Šigut

Sdílejte článek: