Rychlou dráhu auxinu v rostlinách bude zkoumat nový ERC

čtvrtek, 23. listopad 2023 12:01

„Již dříve jsme popsali rychlou auxinovou dráhu v kořenu modelové rostliny huseníčku. Nyní se chceme zaměřit na tuto dráhu i v dalších částech rostlin a dalších druzích, třeba trávách, které jsou blízce příbuzné obilovinám, čímž se dostáváme i blíže možnému praktickému využití,“ popisuje Matyáš Fendrych z PřF UK hlavní myšlenku svého nového ERC Consolidator grantu.

 PJJ MatyasFendrych Prirodovedci listopad2023 NikonZ9 00091 Edit

„Auxin je fenomén rostlinné biologie – má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin a bez auxinu by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly,“ říká rostlinný biolog Matyáš Fendrych z Přírodovědecké fakulty. Nedávno se mu podařilo v kořenu modelové rostliny huseníčku, neboli Arabidopsis thaliana, objasnit takzvanou rychlou auxinovou odpověď, která rostlinám slouží mimo jiné k tomu, aby byly kořeny schopny rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovat.

„Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď ‚specialitkou‘, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to více obecný děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy,“ líčí Matyáš Fendrych, který na realizaci tohoto projektu nyní získal prestižní Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). Je to pro něho již druhý ERC grant, v roce 2018 uspěl v kategorii Starting. V aktuální ERC výzvě uspěla i jeho „spolužačka z Přírodovědy“ Zuzana Musilová, která zkoumá, jak vidí hlubokomořské ryby – více v samostatném článku.

„Rychlá auxinová dráha je aktuálně žhavým trendem rostlinné biologie – jejím výzkumem se zabývají i další týmy v Rakousku, Americe, Holandsku nebo ve Francii, ale všichni se soustředí na kořen Arabidopsis. My se chceme zaměřit na rostliny více obecně, protože si myslíme, že je to mnohem univerzálnější fenomén,“ líčí vedoucí nového projektu MORpH, který prozrazuje i druhou část výzkumné otázky.

„Chceme se zaměřit i na to, jak rostliny ovlivňují tvar svých buněk – morfogenezi – pomocí okyselování buněčných stěn, neboli změn pH, a jak moc to souvisí s auxinem,“ prozrazuje Fendrych a dodává, že ačkoliv se jedná o základní výzkum, posunem od studia huseníčku k travám, ze kterých pochází řada plodin, jako například obilí, se dostávají i blíže k možnému využití poznatků i v praxi.

PJJ MatyasFendrych Prirodovedci listopad2023 NikonZ9 00154 Edit 1

Hlavní výzvy? Mikroskopie a lidé

Čím by chtěl být Matyáš Fendrych známý za pět let, na konci projektu? „Chtěl bych, abychom dělali nejlepší mikroskopii a byli schopni pozorovat buněčné procesy detailně ve vysokém časovém a prostorovém rozlišení, a to nejen v kořenech huseníčku, což děláme a je relativně jednoduché, ale i v dalších vyvíjejících se orgánech i dalších rostlin – to bude výzva,“ říká vědec, jehož tým má k dispozici speciální vertikální mikroskop v kombinaci se spinning disk technologií, což jim umožňuje pozorovat růst rostliny v jejich přirozené, tedy svislé poloze, a zároveň „v přímém přenosu“, protože spinning disk umožňuje velmi rychlé snímání.

„Ale možná ještě větší výzvou bude najít ty nejlepší lidi a nalákat je do Prahy, aby se do projektu zapojili,“ dodává Fendrych a zdůrazňuje, že právě lidé jsou pro něho nyní prioritou: „Už nejsem začínající vědec, chtěl bych dát nyní prostor mladším a pomoci jim vědecky vyrůst.“

04 GreenAFB magentaTIR1 1
Ilustrační sníměk kořenové špičky rostliny huseníčku. 

V přípravě pomohla i prezentace před dětmi

„Připravoval jsem se dlouho a intenzivně. Obecně jsem z toho byl dlouhodobě hodně nervózní, protože jsem si uvědomoval, že na tom záleží další osud mé laborky – jakým projektům se budeme moci věnovat, zda budu mít možnost najmout nové lidi a tak dále,“ líčí Matyáš Fendrych, pro kterého to byla již druhá ERC zkušenost. V čem to bylo jiné? „Nemusel jsem na pohovor do Bruselu, ale vše to proběhlo online přes videokonferenci, což má výhody, ale zároveň to byl i zdroj dalšího stresu, aby vše fungovalo,“ říká Fendrych, který prezentaci trénovat před kolegy a kolegyněmi na fakultě, ale i v rámci přípravného „mock interview“, které organizoval Zdeněk Strakoš.

„Tam moji prezentaci pěkně ‚sepsuli‘, ale díky jejich zpětné vazbě jsem to celé předělal a myslím, že to velmi pomohlo,” říká úspěšný žadatel, kterému pomohl i trénink prezentace před netradičním publikem. „Večer před interview jsem tu svoji prezentaci přednášel svým malým dětem, které ještě neumí pořádně anglicky a vůbec tomu nemohly rozumět. V prezentaci je ale zaujaly obrázky rostoucích kořenů a se smíchem volaly ‚hele pindík‘, ale já jsem se nenechal rozhodit a pokračoval v přednášení a uklidňoval se, že zítra to bude lehčí. A bylo!“ usmívá se Fendrych, který všem kolegům a kolegyním radí: „Zkuste to! ERC granty dávají úžasnou svobodu a ve výsledku mají paradoxně vyšší procentuální úspěšnost než řada jiných grantů.“

Mgr. Matyáš Fendrych, Ph. D.
Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, dnes zde vlastní výzkumnou skupinu. Doktorát získal u profesora Viktora Žárského v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Jako postdoktorand působil v belgickém Gentu v laboratoři Moritze Nowacka v institutu VIB a u českého experimentálního botanika Jiřího Frimla v IST v Rakousku. 
Autor:
Foto: Petr Jan Juračka

Sdílejte článek: