674. narozeniny UK přinesly pětici vědců prestižní Donatia

středa, 06 duben 2022 08:56

Univerzita Karlova si v předvečer 7. dubna připomněla své 674. narozeniny od svého založení roku 1348. U této příležitosti ocenila tři vědce a dvě vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Ocenění je letos udělováno již pošesté a pojí se s ním odměna ve výši milionu korun. Do vybrané společnosti držitelů Donatia se nově přidali: demografka Dagmar Dzúrová, matematický lingvista Jan Hajič, organický chemik Martin Kotora, turkoložka Jitka Malečková a hematoonkolog Jan Trka.

VS1 1473

Cílem Donatio Universitatis Carolinae je ocenění významných vědeckých osobností, jež mimořádně přispívají k odborné prestiži Univerzity Karlovy. Slavnostní ceremoniál se odehrál ve středu 6. dubna ve Velké aule Karolina. Magazín Forum představuje osobnosti UK, jimž ceny předala rektorka Milena Králíčková.

prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.
(Přírodovědecká fakulta UK)

VS1 1788Dagmar Dzúrová je profesorkou demografie, zabývá se geo-demografií, sociálními nerovnostmi v oblasti zdraví, kvalitou života, zdravotním stavem obyvatel a sociálně-patologickými procesy ve společnosti. Působí na katedře Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK, kterou v minulosti vedla a nyní je zástupkyní vedoucího katedry. V posledních dvou letech se intenzivně zapojila do řady iniciativ řešící pandemii onemocnění covid-19: je členkou Iniciativy Sníh či MeSES, mezioborové skupiny pro epidemické situace.

Dlouhodobě se ve svých výzkumech zaměřuje též na témata v oblasti mezinárodní migrace, zdraví a integračních procesů. Je vedoucí univerzitního výzkumného centra excelence s projektem „Regiony a lokality v podmínkách intenzivní globalizace: hybné síly a mechanismy jejich vývoje“ (UNCE, 2018 až 2023), jenž propojuje mladé vědecké pracovníky napříč čtyřmi katedrami geografické sekce. V roce 2015 založila v Česku ojedinělý magisterský studijní program Sociální epidemiologie, na němž se rovněž podílejí kolegové z University College London (UCL).

Je členkou několika vědeckých rad a řady komisí a odborných společností v Česku i zahraničí. Řadu let pracovala v hodnotícím panelu Evropské výzkumné rady (ERC) v oblasti společenských a humanitních věd i v European Science Foundation. Nedávno s ní v magazínu Forum vyšlo obsáhlé interview.

prof. RNDr. Jan Hajič, Dr.
(Matematicko-fyzikální fakulta UK)

VS1 1814Profesor Hajič je mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru počítačové lingvistiky – ve zpracování přirozeného jazyka matematickými metodami, které se uplatňují například ve strojovém překladu, ale i v jiných oblastech vyžadujících práci s textem a komunikaci člověka s počítačem.

Působí v Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL) na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde je hlavním koordinátorem digitální výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ. Tam vzniká mnoho jazykových nástrojů a softwarů, o něž mají zájem i komerční subjekty, včetně těch největších, jako jsou Google či Microsoft. Vědecké výstupy se jim daří úspěšně přenášet do praxe prostřednictvím licencí ke komerčnímu využívání těchto softwarových řešení pro analýzu a zpracování jazyka. Vyzdvihnout lze kupříkladu automatický překladač, který v soutěžích poráží konkurenční programy a vyrovnává se i profesionálním překladatelům. Nedávno v reakci na aktuální situaci vyvinuli i česko-ukrajinskou verzi.

Profesor Hajič se dlouhodobě podílí na tvorbě českých jazykových korpusů, které svým zpracováním patří k nejlepším na světě. Uznání vědecké komunity se odráží mimo jiné v řadě ocenění, jichž je Hajič nositelem, či umístění v mezinárodním žebříčku Top Computer Science Scientists v loňském roce. Více si o jeho výzkumu si můžete přečíst v samostatném rozhovoru magazínu Forum.

prof. RNDr. Martin Kotora, CSc.
(Přírodovědecká fakulta UK)

VS1 1827Profesor Kotora je mezinárodně uznávaný organický chemik. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, během postdoktorandského pobytu působil v laboratoři Eiči Negišiho, jenž později (roku 2010) získal Nobelovu cenu za chemii.

Od roku 2000 působí na Katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty UK, kde vede Skupinu katalýzy v organické syntéze, jež má mezinárodní věhlas a patří do světové špičky v oboru. Mimořádně rozsáhlá vědecká činnost se širokým záběrem je demonstrována vysokou publikační aktivitou v prestižních časopisech a též velmi vysokou citovaností uveřejněných prací. Za své vědecké výsledky získal řadu ocenění, včetně prestižní ceny Rudolfa Lukeše (2013) za excelentní výsledky mezinárodního významu v oboru organické, bioorganické a medicinální chemie udělované Českou společností chemickou. Roku 2020 též získal nejvyšší ocenění od Evropské chemické společnosti (Chemistry Europe Fellow), které je udělováno osobnostem, jež zásadě přispěly k rozvoji chemie.

Mimo jiné inicioval vznik a následnou organizaci cyklu přednášek Quo Vadis Chemie na PřF, kde o nejnovějších poznatcích z různých oblastí chemie přednáší renomovaní vědci z celého světa.

prof. PhDr. Jitka Malečková, CSc.
(Filozofická fakulta UK)

VS1 1852Profesorka Malečková působí na na Katedře Blízkého východu Filozofické fakulty UK, kde je garantkou programu Blízkovýchodní studia a současně specializace turkologie. Ačkoli je Malečková svojí akademickou formací historičkou moderních dějin, její publikace jsou cenné bohatými interdisciplinárními přesahy do strategických a genderových studií nebo dějin literatury. Jako příklady je možné uvést nedávno vydanou monografii „The Turk“ in the Czech Imagination (1870s–1923), vydanou nakladatelstvím Brill či studii Attitudes and Action: Public Opinion and the Occurrence of International Terrorism (s Alanem Kruegerem), jež vyšla v prestižním časopise Science a je v zahraničních publikacích hojně citována.

Věnuje se mimo jiné aktuálnímu tématu vztahů Evropy a jiných regionů, a to například v publikaci s titulem Central Europe and the Non-European World in the Long 19th Century, již spoluedituje s profesorkou (nyní prorektorkou UK) Markétou Křížovou (přijato k publikaci nakladatelství Frank & Timme, Berlín).

Vedle výuky a výzkumu se aktivně zapojuje i do univerzitních a fakultních aktivit, kde sdílí své zkušenosti jak s akademickou obcí, včetně nejmladší generace akademiků a doktorandů, tak i s širší veřejností prostřednictvím popularizačních aktivit. Byla též jednou ze zakládajících členek nadace pro Gender Studies v Praze či je zapojena v projektu KREAS – výzkumu zaměřeném na základy a povahu evropské identity včetně komparativního studia mimoevropských civilizací v širší kulturní perspektivě.

prof. MUDr. Jan Trka, Ph. D.
(2. lékařská fakulta UK)

VS1 1864Profesor Trka je mezinárodně uznávaným hematoonkologem, jenž se specializuje na výzkum biologie dětské leukémie. Vystudoval Fakultu dětského lékařství UK (dnešní 2. LF UK); doktorát získal v oboru molekulární genetika. Je vedoucím lékařem Laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.

V roce 1995 založil laboratoř zaměřenou na molekulárně genetickou diagnostiku a výzkum dětských leukémií, která od roku 1998 nese název CLIP (Childhood Leukaemia Investigation Prague) a stala se mezinárodně známou a respektovanou. Profesor Trka je autorem či spoluautorem více než stovky publikací v mezinárodních odborných časopisech a laboratoř CLIP pravidelně publikuje v nejprestižnějších časopisech oboru, jako je Leukemia (první místo v oboru Hematologie dle žebříčku Web of Science), Blood (druhé místo) či Haematologica (čtvrté místo).

Profesor Trka od roku 2008 působí jako první a jediný Čech v jedné z pracovních komisí Americké hematologické společnosti, největší a nejdůležitější mezinárodní hematologické odborné společnosti. V minulosti byl proděkanem pro vědu a výzkum 2. LF UK, aktivně se podílí na kultivaci akademického prostředí, dlouhá léta organizoval legendární Vědeckou konferenci 2. lékařské fakulty. Více o jeho výzkumech a dalších aktivitách najdete v samostatném rozhovoru, který vyšel v magazínu Forum.

* Přehled všech slavnostně udělených cen UK včetně Ceny Miloslava Petruska za prezentaciCeny Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin najdete v článku na domovské stránce Univerzity Karlovy.

Autor:
Foto: Vladimír Šigut, archiv

Sdílejte článek: