„Pro špičkovou vědu potřebujete peníze, svobodu, kvalitní infrastrukturu a dobré akademické prostředí,“ míní prezidentka Evropské výzkumné rady (ERC) Maria Leptin, která navštívila Univerzitu Karlovu v rámci své dvoudenní návštěvy Česka.
Tým Maria Leptin (třetí zprava) se zástupci českých institucí.
„Existuje mnoho způsobů, jak podporovat kvalitní vědu. Jedním z nich jsou samozřejmě peníze,“ říká Maria Leptin, prezidentka Evropské výzkumné rady (ERC). Právě tato organizace již od roku 2007 uděluje štědré granty s cílem podporovat špičkový výzkum ve všech vědních oborech.
„Špičková věda dále potřebuje svobodu, aby vědci a vědkyně mohli realizovat své nápady, i když třeba ve výsledku zjistí, že se mýlili. Další podmínkou je určitá jistota, aby měli tři nebo čtyři roky klidu, kdy je neustále někdo neobtěžuje otázkami, zda už něco objevili, zda už publikovali, zda už napsali zprávy,“ vyjmenovává Leptin poznatky, které vyplývají z průzkumů i zaznívají od samotných výzkumníků. „Zkrátka pro dobrou vědu potřebujete svobodu myšlenkovou, ale také čas a prostor vaše nápady realizovat. Výzkumy také ukázaly, že struktury s velmi plochou nebo žádnou hierarchií, kdy pro rozhodnutí nepotřebujete něčí svolení, jsou mnohem produktivnější,“ řekla prezidentka ERC v rozhovoru pro UK Forum.
Dále také zdůraznila potřebu kvalitní infrastruktury. „Pro sociální a humanitní vědy možná potřebujete dobrou knihovnu nebo přístup do muzeí. Pokud jste experimentátoři, potřebujete dobré přístroje a kvalitní personál, který tyto přístroje obsluhuje. A také potřebujete dobré intelektuální prostředí, které stimuluje diskuze s kolegy, a to i ty kritické.”
Maria Leptin se v rámci dvoudenní návštěvy Česka účastnila několika jednání na Univerzitě Karlově.
ERC granty jsou kromě zajištěného financování, a tedy i související svobody, i významnou známkou kvality a uznáním originální vědecké myšlenky, která, když bude úspěšná, může „změnit svět“. Jaké jsou priority ERC pro nadcházející roky? „Strategie ERC určuje naše vědecká rada složená z 22 výzkumníků z celého světa. Česko reprezentuje Alice Valkárová (česká jaderná fyzička z Matematicko-fyzikální fakulty UK a bývalá předsedkyně Grantové agentury ČR – pozn. red). A máme mnoho nápadů, co bychom chtěli dělat, ale nemáme na vše finance,“ říká Maria Leptin. Jako konkrétní příklad uvádí, že by rádi financovali například více kolaborativních grantů nebo i menších projektů.
Právě nedostatek financí je i to, co brzdí evropskou vědu. „Máme fantastické lidi, máme excelentní nápady, máme špičkové univerzity a výzkumné instituce. Ale náš celosvětový přínos, naše místo v celosvětové konkurenci, přesně odpovídá penězům, které do vědy dáváme. Zaostáváme – USA utratí 720 miliard dolarů ročně, Čína 620 miliard dolarů a Evropa 400 miliard dolarů. Přitom bychom mohli být na špici, máme talenty, máme veškerou infrastrukturu, ale potřebujeme peníze. Aktuálně se připravuje další rozpočet od roku 2028 a doufáme, že se nám podaří přesvědčit politiky, abychom do vědy investovali více,“ dodává s optimismem Maria Leptin, která během své dvoudenní návštěvy diskutovala s českými vědci a vědkyněmi i zástupci institucí například také v rámci konference Through Academic Culture to Scientific Excellence pořádané iniciativou Czexpats in Science nebo na ERC vědecké minikonferenci v Brně.
ERC na Univerzitě Karlově
„Univerzita Karlova se snaží o systematickou a dlouhodobou podporu, jejímž cílem je zvýšit úspěšnost uchazečů v získávání ERC grantů. Podpora žadatelů o ERC granty vznikla z iniciativy několika jednotlivců z vědecké komunity ve spolupráci s Technologickým centrem AV před více než deseti lety,“ říká Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů a je koordinátorem Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách.
Postupně tak byl vytvořen systém workshopů, který je odborně veden skupinou expertů a organizačně zajištěn Technologickým centrem Praha, s podporou Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. „Celý ten přípravný proces je pro nás žadatele nesmírně užitečný – od počátku dostáváte cennou zpětnou vazbu od lidí, kteří sami již ERC grant získali, účastnili se pohovoru, nebo byli v hodnotících panelech. To vám pomůže přehodnotit výzkumný směr a na co všechno se chcete zaměřit, ale třeba i zvolit správný způsob komunikace,“ shrnuje v dřívějším rozhovoru evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK, která v loňském roce získala ERC Consolidator grant. Zkoumá zrak hlubokomořských ryb, což by mohlo přinést důležité poznatky i pro naše lidské oko. „Jen skvělý nápad nestačí. Pečlivé zpracování je stejně důležité jako samotná výzkumná otázka a možná právě to rozhoduje o úspěšnosti žádosti, protože v druhém kole už se potkáváte s ostatními žadateli, kteří všichni měli nějaký dobrý nápad,“ dodala.
Na Univerzitě Karlově také existuje program PRIMUS zaměřený na talentované mladé vědkyně a vědce s perspektivou podání ERC grantů. „Program Primus umožňuje založení vlastní výzkumné skupiny a tím výrazně zvyšuje šance žadatelů v soutěžích ERC. Dosud bylo na UK řešeno celkem 17 ERC grantů – 11 na Matematicko-fyzikální fakultě, pět na Přírodovědecké fakultě a jeden na Fakultě sociálních věd,“ vyjmenovává Strakoš.
O řešitelích a řešitelkách PRIMUS, ze kterých se velmi často stávají i držitelné ERC grantů, v magazínu Forum pravidelně píšeme. S některými postupně natáčíme i minutová popularizační videa Věda na UK.
