Články dle značky: Primus

„Dělat v dnešní době vědu je obecně dost stres – neustále píšete granty nebo v hodnotících zprávách vysvětlujete, proč vám to nevychází, jak jste si mysleli. K tomu je obrovský tlak na publikační výkon a nesmyslná administrativa,“ varuje molekulární genetička Eva Froňková.

Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science i v dalším akademickém roce pokračuje v budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací.

„Na sociální epidemiologii mě nejvíce baví, jak je pestrá. Každý si může najít výzkumnou otázku, která mu je blízká. A jeho práce může mít i přímé praktické dopady na životy lidí,“ tvrdí Dominika Šeblová, jež po zkušenostech ze zahraničí zamířila do pražského Motola na 2. LF UK.

„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.  

„Během mého doktorátu jsme objevili zcela nový typ imunitních buněk, které mají klíčové role v odpovědi imunitního systému na mikroorganismy,“ říká Jan Dobeš, který byl s Jakubem Abramsonem a dalšími americkými kolegy vyzván, aby sepsali přehledový článek, který vyšel v odborném časopise Nature Review Immunology

Již více než 140 mladých nadějných vědců a vědkyň získalo interní podporu Primus, která jim umožňuje osamostatnění se a založení nových výzkumných skupin na Univerzitě Karlově. Ve čtvrtek se na osmdesát „Primusáků“ sešlo na konferenci Primus Day.

Jeden na Univerzitě Karlově, tři v Česku a celkem 408 – tak zní statistika letošních startovních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Erin Carson z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude díky pětiletému grantu analyzovat numerické výpočty a hledat algoritmy pro výpočetní systémy.

„Okopírovat úspěchy Izraele ve vědě a technice dost dobře nejde, chybí nám jejich povaha, historie, kulturní zvyklosti i systém financování,“‎ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při FSV UK.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.

Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

Strana 1 z 3

Sdílejte článek: