Martin Rychlík

Martin Rychlík

Vystudoval etnologii a dějiny/teorii kultury na FF UK. Od roku 2000 působí v médiích: pracoval v ČTK, týdeníku Euro, České pozici a Lidových novinách. Od října 2019 působí v médiích Univerzity Karlovy. V roce 2009 studoval Science Communication na Tokijské univerzitě. Byl členem vědecké rady NF Neuron, je v poradním sboru UNICEF. Napsal tři knižní monografie.

Říká se jim predátorské časopisy. Jde o pofidérní tituly, které navenek imitují řádné vědecké časopisy. Martin Srholec a Vít Macháček z ústavu CERGE-EI a částečně FSV UK v nové studii ukazují, jak do databáze Scopus pronikají predátorské časopisy i kvazivědecké poznatky.

Zní to jako science fiction. Satelit TESS, který od roku 2018 provozuje americká NASA, už přišel s řadou překvapení. A nyní má další objev. Astronomové, mezi nimiž je i Petr Zasche z MFF UK, publikovali práci, jež odhaluje unikátní šestihvězdný systém.

Knížky nadále vycházejí - koronaviru navzdory. Vydavatelství Filozofické fakulty UK připravilo v krátké době po sobě šest knižních novinek, které stojí za přečtení. Vyniká mezi nimi kniha Věk Sturlungů nebo práce věnovaná orientalistovi Rudolfu Dvořákovi.

Ve Fakultní nemocnici Bulovka, jež je fakultním pracovištěm tří lékařských fakult Univerzity Karlovy, vyčlenili pro očkování budovu číslo 7. Jak vše probíhá, zachytil fotograf UK Vladimír Šigut.

Ani v době, kdy Česko dusí koronavirová epidemie, nezapomněla Univerzita Karlova na osobnost Jana Palacha a jeho mimořádnou oběť. Někdejšího studenta uctila nejen Filozofická fakulta UK, zástupci vedení univerzity i studentů, ale symbolicky celá akademická obec.

Od loňského března, prakticky ihned poté, co Česko prvně „ošlehla“ bující pandemie, vytváří Kateřina Holubová z FF UK užitečnou podporu pro neslyšící studenty. Před pár dny dostala cenu ministra školství pro vynikající studenty a absolventy.

Opuštěné dvorky, místa s potrubím, zaplevelené zahrádky, brownfieldy či zašlá depa. Takových snímků je plná kniha Město naruby. Postaral se o ni autorský tým složený z odborníků Centra pro teoretická studia (CTS). Editorem svazku o 400 stranách je sociální antropolog Radan Haluzík.

Ten stát se jmenuje Springland. Vznikl teprve v roce 2016. V osmimilionové zemi právě intenzivně řeší strategii vzdělávací soustavy. Taková je výchozí situace, do níž se dostali studenti předmětu Vysokoškolská vzdělávací politika na Fakultě sociálních věd UK, kteří v týmové hře zakládali i novou univerzitu.

Vánoce, ale i židovská Chanuka upomínají vždy koncem roku na sílu víry. Michal Novotný, fotograf, jenž od října fotí pro Univerzitu Karlovu, už dvě dekády mapuje pestrost víry a náboženských rituálů v různých koutech světa. Pro vánoční Forum vybral dvacet fotografií.

Navzdory epidemii vychází spousta skvělých knih, byť lidem chybí čirá radost z objevování knih přímo v knihkupectvích. Redakce magazínu Forum si některé přesto osahala, přečetla a nabízí stručný výběr těch, jež mají otisk Univerzity Karlovy.

Jmenoval se Alois Richard Nykl a stihl za svůj život (1885-1958) tolik věcí, že by se možná divil i legendární Jára Cimrman... Vědci z FF UK, arabista Josef Ženka a amerikanistka Markéta Křížová, o jeho osudech vydali v krátkém sledu hned tři knihy.

„Myslím, že zvolený design dobře ladí s celkovým pojetím a představou všech zapojených institucí,“ říká Martin Vlach, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK. Dá-li Bůh štěstí, jak se v pivovarech říká, bude pivo v prodeji od března 2021.

Nyní už je Jan A. Kozák zpět v Česku, na pražské „fildě“, ale ještě donedávna působil v norském Bergenu. Na tamní univerzitě řešil od roku 2018 výzkumný záměr, na který získal prestižní stipendium Marie Curie-Skłodowské. Zkoumá skandinávské mýty.

Psal se rok 2015 a Evropu tříštily debaty na téma takzvané uprchlické krize. Mezi studenty z Univerzity Karlovy, kteří vyrazili pomáhat na Balkán, byl také Jakub Múčka, dnes již doktorand na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Kolem něj se vytvořil tým budující online Atlas dnešního světa.

Málokterá média v Česku se věnují komunikaci vědy a výzkumu tolik, jako nyní činí Deník N. Čtyři z jeho redaktorů uspořádali nedávno knihu, kterou nazvali Živly české vědy. Jsou mezi nimi různé známé vědecké „veličiny“ - včetně vědců či odchovanců Univerzity Karlovy.

Tradiční oslavy svobody a demokracie byly letos dosti jiné. Zatímco loni, při třicátém výročí „sametové revoluce“ 1989 a jubilejního vzpomínání na rok 1939, byly ulice českých měst plné lidí a akcí, aktuálně si klíčové události dějin připomněli občané a akademici kvůli epidemii spíše komorně.

Od roku 2018 funguje na Univerzitě Karlově specializované Herzlovo centrum izraelských studií (HCIS). Vede jej Irena Kalhousová, která vystudovala politologii v Jeruzalémě, evropská studia v Cambridge a doktorát z mezinárodních vztahů získala na London School of Economics. Co centrum chystá?

Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský, ale také archeolog Jan Erazim Vocel či málo již známý Eduard Herold. To je výběr autorů 19. století, jejichž texty tvoří povídkovou sbírku, kterou ke 400. výročí významné události vydala ve svém vydavatelství Filozofická fakulta UK.

Univerzita Karlova si 28. října připomněla 102. výročí založení československého státu. Zástupci UK - vedení rektorem Tomášem Zimou - se sešli u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí a na pietním místě u Obecního domu v Praze.

Medici Univerzity Karlovy jsou opět v akci. A to nejen v nemocnicích, ale přímo v terénu. Například posádku tohoto vozidla pražské záchranné služby nyní tvoří s profesionálním řidičem i dva studenti 1. lékařské fakulty UK, kteří odebírají vzorky na koronavirus.

Strana 1 z 3