Martin Rychlík

Martin Rychlík

Vystudoval etnologii a dějiny/teorii kultury na FF UK (Ph.D.). Od roku 2000 působí v médiích: pracoval v ČTK, týdeníku Euro, České pozici a Lidových novinách. Od října 2019 vede média Univerzity Karlovy. V roce 2009 studoval Science Communication na Tokijské univerzitě. Byl členem vědecké rady NF Neuron, je v poradním sboru UNICEF. Napsal čtyři knižní monografie, nejnověji Dějiny lidí (Academia 2022).

Co si vybrat? Právo, mediální studia nebo geologii? Anebo snad medicínu či farmacii? Pro mladé uchazečky a uchazeče, kteří se rozhodují, jaké programy by je na Univerzitě Karlově zajímaly nejvíce (a jak se na ně dostat), byla určena sobotní akce na Právnické fakultě UK.

Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Tentokrát se na třetí roli Univerzity Karlovy zaměřuje prorektor pro vnější vztahy Martin Vlach. Jak se dostal od materiálové fyziky k PR? Co plánuje?

„Vědci a vědkyně nejsou na komunikaci vědy sami! Ať se nebojí ptát a ozvat se nám, rádi jim pomůžeme či poradíme,“ říká Pavla Hubálková, naše vědecká redaktorka, jež byla za svůj výzkum a disertaci na 3. LF UK oceněna Cenou Dimitrise N. Chorafase.

Vědci z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, publikovali důležitý článek v časopise Science Advances. Na fosilním materiálu dokazují, jak je biologická rozmanitost v dlouhých řadách regulována.

Členové vedení UK komentují v podcastu Stop-time aktuální témata. V tomto vydání shrnuje rektorka Milena Králíčková nejvýznamnější zahraniční spolupráce v rámci EU i mimo ni a v úvodu se věnuje i výhledům v oblasti energetické situace. Pořadem provází Luboš Veverka.

Univerzita Karlova se ve spolupráci s ministerstvem zahraničí zapojila do vzniku iniciativy Eastern Partnership University Cluster (EPUC), v němž jsou jak univerzity z Evropské unie, tak z oblasti Východního partnerství. 

Aktuální problémy komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. Ve třetí epizodě hovoří Pavel Doleček, prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj. Jak se ex-náměstek ministra školství vyrovnal se specifiky akademického prostředí? Moderuje Martina Vrbová.

čtvrtek, 13 říjen 2022 19:06

Forum 59 3/2022

Pro čtenáře Forum nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

„Jsem přesvědčena, že rozhodnutí studovat vysokou školu nebudou naši studenti nikdy litovat. Investice do vzdělání a osobního rozvoje je tou nejlepší investicí i v této – anebo právě v této – turbulentní a nejisté době,“ říká v Prvákovinách Markéta Martínková, prorektorka UK pro studium.

Šla by znovu studovat medicínu na UK? A co vzkazuje kolegům před novým akademickým rokem rektorka Milena Králíčková? Aktuální dění komentují v pořadu Stop-time členové vedení UK. Druhá epizoda je speciálem k začátku roku, moderuje ji Luboš Veverka.

Aktuální problémy analyzují a komentují v pořadu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. V první epizodě se nad ukrajinskou krizí, situací studentů nebo českým předsednictvím v Radě EU ve vztahu k naší univerzitě zamýšlí rektorka Milena Králíčková. Moderuje Martina Vrbová.

V sobotu 10. září se na Univerzitě Karlově uskutečnilo setkání rektorů uskupení LERU a CE7, na němž se diskutovalo o významu výzkumných univerzit a základního i aplikovaného výzkumu v době krizí. Více říká v interview Kurt Deketelaere z Lovaně, generální tajemník LERU.

Je spintronika budoucností elektroniky? Už se to snad i naplňuje? Pokud nevíte, co to ta spintronika vlastně je, nevadí, protože se to i mnoho jiného dozvíte v nové epizodě Podcastů z Matfyzu, kde hosty byli Lukáš Nádvorník a Peter Kubaščík z MFF UK.

Srpnový Balast se zaměřil na klasické archeology z FF UK. Petra Tušlová z Ústavu klasické archeologie se nedávno vrátila z výkopů pohřebních mohyl v Bulharsku, kde se svým týmem hledala hledala římské hroby. Ovšem na předem vytipovaných místech našla něco, co zprvu ani nečekala.

Na začátku července se Česká republika ujala na půl roku předsednictví v Radě EU. S tím, aby komunikace a koordinace důležitých aktivit probíhala hladce, přijela z Paříže pomáhat také Pavlína Koubská, absolventka FSV UK i francouzské akademie ENA.

Jak podporovat kreativitu lidí na univerzitě a jejich pozitivní působení v české společnosti? Tomu se věnuje nový – a ještě ne zcela známý – Nadační fond UK, který byl založen koncem loňského roku. Podpořil již řadu bohulibých aktivit; přispět mohou i dárci.

Česko již podruhé předsedá všem členským státům v Radě EU. K veřejné debatě o klíčových evropských tématech chce přispět i Univerzita Karlova v rámci šesti veřejných debat v Kampusu Hybernská, jež nesou název Úkol Evropa. Prvními diskutéry budou 25. července diplomatka Milena Vicenová a ministr Mikuláš Bek.

Od narození Johanna Gregora Mendela uplyne již 200 let. I proto Lékařská fakulta UK v Hradci Králové spustila svůj LF HK Medicast hned několika epizodami jemu věnovanými: s hradeckými profesory Miroslavem Červinkou i Jaroslavem Mokrým.

„Věda má a stále bude mít větší vliv na to, v jakém světě žijeme. Chceme-li se nějak podílet na utváření světa, je potřeba rozumět tomu, v jakém kontextu se odehrává. To je i má osobní motivace, proč píšu o vědě,“ říká nový šéfredaktor portálu Vědavýzkum.cz Jan Tesárek, alumnus FSV UK.

Jak rozeběhnout české předsednictví v Radě EU? Počátkem července k tomu v Bruselu přispěl i originální koncept společného běhu přátel – jako připomínka Zátopkova duelu s francouzsko-alžírským běžcem. Univerzitu Karlovu reprezentovala Lenka Henebergová a Jaromír Soukup.

Strana 1 z 8