Málokterá média v Česku se věnují komunikaci vědy a výzkumu tolik, jako nyní činí Deník N. Čtyři z jeho redaktorů uspořádali nedávno knihu, kterou nazvali Živly české vědy. Jsou mezi nimi různé známé vědecké „veličiny“ - včetně vědců či odchovanců Univerzity Karlovy.

Tradiční oslavy svobody a demokracie byly letos dosti jiné. Zatímco loni, při třicátém výročí „sametové revoluce“ 1989 a jubilejního vzpomínání na rok 1939, byly ulice českých měst plné lidí a akcí, aktuálně si klíčové události dějin připomněli občané a akademici kvůli epidemii spíše komorně.

Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský, ale také archeolog Jan Erazim Vocel či málo již známý Eduard Herold. To je výběr autorů 19. století, jejichž texty tvoří povídkovou sbírku, kterou ke 400. výročí významné události vydala ve svém vydavatelství Filozofická fakulta UK.

Univerzita Karlova si 28. října připomněla 102. výročí založení československého státu. Zástupci UK - vedení rektorem Tomášem Zimou - se sešli u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí a na pietním místě u Obecního domu v Praze.

„Vláda v krizové komunikaci selhala,“ slýcháme v těchto dnech stále častěji. Univerzita Karlova letos jako první česká veřejná vysoká škola otevřela magisterský kurz Strategická komunikace, který by měl připravovat odborníky schopné koncepčně komunikovat.

Před 120 lety zemřel vynikající chirurg Eduard Albert, jenž dal jméno pražskému Albertovu. Zásluhou profesora Zdeňka Kršky z 1. lékařské fakulty UK ožívá Albertova sbírka, soubor klíčových kompendií.

Zájemci mají příležitost studovat nový a atraktivní obor. Na Fakultě sociálních věd UK zahajuje magisterský program Strategická komunikace, který přibude jako další možnost na tamním institutu k žurnalistice a mediálním studiím. Garantkou je docentka Denisa Hejlová.

„K prezentaci školy využíváme všechny on-line nástroje,“ říká Hana Bednářová, která na tradiční a prestižní fakultě vede oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů.

„Každý dělal, co mohl – bez ohledu na věk a na technické znalosti,“ komentuje e-learning v době koronavirové krize JUDr. Věra Honusková, Ph.D., členka kolegia děkana Právnické fakulty UK. Právě ona patřila k těm fakultním pilířům, na nichž právníci od jara „stavěli“ vynuceně rychlý přechod od kontaktních setkávání do převážně elektronické výuky.

Na Filozofické fakultě UK jsou tradičně vyučovány desítky oborů – od archeologie přes sociologii až po „malé“ či velmi exotické jazyky. A každá z řady kateder se ke koronavirem vynucené výuce bez osobních kontaktů postavila různě.

„Karolinum se připojí k dalším ikonickým objektům ve světě a rozvítí se modře v kampani za lepší celosvětový přístup ke vzdělávání,“ říká výkonná ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba po podpisu smlouvy o vzájemné spolupráci s UK.

„Jako vyučující jsme si v krizi mohli uvědomit a vyzkoušet, že některé věci jdou dělat jinak a efektivněji,“ říká o distančním studiu během pandemie koronaviru studijní proděkan Fakulty sociálních věd UK Ladislav Krištoufek.

Dvě dámy, dva originální příběhy. Pedagožky a vědkyně FHS UK líčí, jak se spolu s kolegy postavily koronavirem vynucené krizi kontaktní a frontální výuky. Dana Moree učila své posluchače až do Ameriky a Jana Wohlmuth Markupová přichystala šestidílný vzdělávací seriál o rodině Václava Havla.

„Mladým kolegyním doporučuji po studiu odjet pro zkušenosti a kontakty do ciziny,“ říká kardioložka Renata Cífková, jež je s 35 tisíci citacemi nejcitovanější českou vědkyní.

„Ke všemu a všem přistupuji s otevřenou myslí, bez předsudků a hodnocení,“ říká Markéta Supa z Fakulty sociálních věd UK, kde zkoumá, jak děti vnímají svůj vlastní život s médii.

„Přijde mi, že naši studenti jsou oproti zahraničí napřed v hloubce znalostí, ale pozadu v soft skills, jako je komunikace,“ říká astrofyzik Ondřej Pejcha, jenž se před pár lety vrátil z Princetonu na Univerzitu Karlovu.