Jak ovlivňovalo výtvarné umění, vysoká i populární kultura nebo film literární tvorbu Franze Kafky? I to je otázka, na kterou nabízí odpovědi výstava Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Pro Západočeskou galerii v Plzni ji připravila Marie Rakušanová z Filozofické fakulty UK.

Je jednou z nejvýše postavených Češek v institucích Evropské unie. Má zkušenosti z neziskového sektoru, byznysu i veřejné správy. Působila v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Dnes je Monika Ladmanová vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR.

„Vy, jako Evropská komise, nám tady chcete zavést takové nehoráznosti, jako že ženy mají mít za stejnou práci stejnou odměnu jako muži nebo rovná práva pro LGBTQI?!,“ vtipkoval novinář Ondřej Houska s vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monikou Ladmanovou během natáčení podcastu Bruselský diktát v Karolinu.

Dvacet let už je Česká republika součástí Evropské unie. U příležitosti výročí uspořádala Katedra evropského práva Právnické fakulty UK sérii veřejných diskuzí, které se věnovaly nejen historii evropské integrace, ale především aktuálním výzvám, jimž evropské společenství čelí.

Jeden z univerzitních grantů soutěže Primus putuje týmu Jakuba Tomšeje z PF UK. Specialista na pracovní právo a rovné příležitosti povede výzkum zaměřený na to, jak se v různých státech Evropy řeší problematika diskriminace.

„Evropská unie se tehdy cítila ekonomicky v dobré kondici a zároveň neviděla v rozšíření geopolitické nebezpečí.“ Tak popisuje základní okolnosti velkého rozšíření EU, ke kterému došlo 1. května 2004, profesor Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK.

Jakub Charvát a Vojtěch Pour si rychle po rozšíření generativní umělé inteligence uvědomili obrovský potenciál, který pro svět práva má. A zatímco někteří právníci vnímají příchod AI spíše jako ohrožení profese, oba studenti PF UK vidí příležitost, jak svůj obor i jeho studium posunout dál.

„Je jen jedna Země, a tu máme od svých dětí půjčenou, musíme jim ji zase vrátit.“ Tak parafrázuje slavný Saint-Exupéryho citát zakladatel oboru sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií UK Ivan Rynda.

Lidská práva a jejich porušování jsou ústředním motivem mezinárodního filmového festivalu Jeden svět. Některé snímky budou doprovázet debaty, v nichž vystoupí i vědci a vědkyně z UK.

Patří mezi dvacítku výzkumných projektů, které nově podpořila Univerzita Karlova. Na PF UK vzniklo ve střední Evropě unikátní Univerzitní centrum pro konfliktní a post-konfliktní studia. Zaměřovat se bude na právní aspekty ozbrojených konfliktů a na poválečné vyrovnávání se s minulostí.

Už to nejsou jen šanony a krabice v archivech, nekonečné police v knihovnách nebo kolečka na archeologických lokalitách. Výzkum v humanitních i společenských vědách stále více proměňují moderní technologie. FF UK proto vytvořila zastřešující Centrum pro digital humanities. 

Jan Šír z Fakulty sociálních věd UK se dlouhodobě zaměřuje na politický a bezpečnostní vývoj v postsovětských republikách. Podle něj je to teď především na Západu, jestli bude putinovskému Rusku porušování základních mezinárodních pravidel tolerovat.

Bylo mu teprve pětačtyřicet let, když zemřel. Přesto v autorské dvojici s Jiřím Suchým zanechali hluboký otisk v československé kultuře. Hudebnímu skladateli a výtvarníkovi Jiřímu Šlitrovi by bylo ve čtvrtek 15. února sto let. 

Dokážou vyhodnotit kvalitu spánku, sbírat data o zdravotním stavu, mohou pomáhat v terapiích. Na první pohled se zdá, že zapojení asistenčních systémů na bázi umělé inteligence má pro člověka jen samá pozitiva. Nějaké to „ale“ se tam však přeci jen najde.