Je teprve na začátku doktorského studia. Už jako magisterská studentka na Přírodovědecké fakultě UK však Alžběta Poupětová dosahovala mimořádných vědeckých výsledků.

„Když se bude každý aktivně starat o svoje tělo, je to to nejlepší, co pro sebe může udělat,“ říká docent Aleš Kroužecký z Lékařské fakulty v Plzni UK. Sám nadšený vytrvalostní cyklista a lékař se na mediky i širokou veřejnost obrací s iniciativou Pohyb je lék.

Když nefouká, většinu času tráví Bianka Mičke v laboratoři na Přírodovědecké fakultě UK, kde se věnuje výzkumu zaměřenému na mikrobiom. Když se ale zvedne vítr, Bianka bere křídlo a pospíchá ven. Je totiž mistryní světa v plachtění na ledě.

Její instagramový profil Czechpsychologist sledují tisíce lidí. „Sociální média vnímám jako most. Nenabízím poradenskou práci, ukazuji cestu ke konkrétní pomoci,“ říká Jana Krejzová. Za práci věnovanou osvětě o duševním zdraví získala Cenu MŠMT.

Filmaři ji milují. Ikonický interiér budovy Právnické fakulty UK se objevil už v celé řadě filmů a seriálů. Naposledy ve filmu Franz režisérky Agnieszky Holland. Polský kandidát na Oskara připomíná příběh spisovatele Franze Kafky a budova fakulty v něm hraje zásadní roli. 

Najít nové talenty v oblasti popularizace vědy. To je hlavní smysl mezinárodní vědecké soutěže FameLab. České finále se konalo v pondělí 29. září ve velkém sále Městské knihovny v Praze. Z třetího místa se radoval Pavel Haman z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Pro většinu lidí je poušť symbolem smrti. Herpetolog Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty UK v ní ale hledá život. Specializuje se na plazy, kterým nehostinné podmínky horkých kamenných nebo písečných pustin skvěle vyhovují.

Je vůbec první sportovkyní, která reprezentovala Česko v paradrezuře na paralympijských hrách. Se svými koňmi se Anastasja Vištalová představila fanouškům poprvé na hrách v Rio de Janeiru, pak v Tokiu i loni v Paříži. Vedle koní Anastasja propadla také právu.

Když se antropologové dívají do minulosti a studují evoluci, přináší to odpovědi i na aktuální otázky současného člověka. Proč se dnes u starých lidí tak rozvíjí osteoporóza či kardiovaskulární onemocnění? Za vším se skrývá pohyb a jeho role v evoluci člověka.

Dnes patří mezi ty, kteří rozhodují o měnové politice a dohlížejí na finanční trh ČR. Přitom se Jakub Seidler, nový člen bankovní rady ČNB, pro studium ekonomie na FSV UK rozhodl vlastně náhodou, jak s úsměvem připouští. 

Centrum Prahy takových míst mnoho nemá. Nedaleko rušného Karlova náměstí se ukrývá místo plné zeleně a klidu – Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK. Založena byla právě před 250 lety. Výročí jejího vzniku připomene řada akcí.

Už druhý projekt, který vzešel od vědců Právnické fakulty UK, získal v posledním roce grantovou podporu Evropské výzkumné rady. ERC Starting grant ve výši 1,5 milionu eur putuje Jakubu Drápalovi.

Na Univerzitě Karlově se zabýval Evropskou unií. Teoretické znalosti, které nabyl během studií, se okamžitě snažil také konfrontovat s praxí. Absolvent Fakulty sociálních věd UK Adam Rosenheim má za sebou několik stáží v institucích EU.

Mluví se o nich jako o speciálních jednotkách imunitního systému. Jejich hlavními úkoly jsou zabíjet a regulovat. Mezi světové průkopníky výzkumu iNKT buněk patří Laboratoř nádorové biologie a imunoterapie, kterou vede Monika Holubová.

Mezi regiony, které studuje, leží oceán a tisíce kilometrů. Přesto v nich Vendula V. Hingarová vidí jisté podobnosti a průniky, které ji táhnou k tomu, aby se oběma věnovala.

Komunikace vědeckých výsledků může vypadat jako zábava, ale je za ní spousta „neviditelné“ práce. Její dlouhodobý význam pro vědu a vzdělávání nesmíme podcenit, podotýká Martin Vlach, popularizátor vědy a emeritní prorektor pro vnější vztahy UK.

Když v červnu převzala jmenovací dekret, stala se historicky nejmladší profesorkou Univerzity Karlovy. Jedna z nejcitovanějších českých ekonomek Zuzana Havránková dosáhla vrcholné vědecké mety jako matka čtyř dětí.

„Doktorát není jenom o vlastním výzkumu. Psaní dizertace, vedení magisterských studujících, přípravy přednášek, popularizace – to všechno je jeho součástí, což možná nemusí někoho tolik bavit, ale naučí se z toho strašně moc“, říká Martin Volek.

V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání, podotýká Karolína Pštross z FSV UK.

Po pětadvaceti letech, kdy sbíral zkušenosti na nejprestižnějších evropských univerzitách a pracoval na ERC grantu, se vrací na Právnickou fakultu UK. Ústavní právník Jan Komárek na ní chce vybudovat vědecké pracoviště světových rozměrů.