Helena Zdráhalová

Helena Zdráhalová

Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Její láska k literatuře ji dovedla až do tiskového oddělení Festivalu spisovatelů Praha, kde získala i zkušenosti s produkcí. Pracovala v časopisu Týden a v Lidových novinách. Na konci roku 2011 se zapojila do médií Univerzity Karlovy. Tím začala další etapa jejího vysokoškolského vzdělávání, neboť není dne, kdy by se při své práci nenaučila něco nového.

Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let. 

Kurátorka Jitka Gelnarová se ponořila do hlubin depozitářů Národního muzea, aby na světlo přinesla šestatřicet předmětů, které nevšedním způsobem zobrazují dějiny českého ženského hnutí a feministického aktivismu. Tomuto tématu se věnuje už od svých studií na UK a přednáší o něm také na FHS UK a FSV UK.

Když profesorce Lucii Doležalové položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život. 

Věnuje se problematice ohrožených dětí, inkluzivním vzděláváním, péčí o oběti domácího a sexualizovaného násilí, rovnými příležitostmi nebo duševním zdravím. Klára Šimáčková Laurenčíková je dnes vládní zmocněnkyní pro lidská práva a náměstkyní ministra pro evropské záležitosti.

pondělí, 15. červenec 2024 14:17

Výstava ukazuje pestrost vizuality Kafkovy doby

Jak ovlivňovalo výtvarné umění, vysoká i populární kultura nebo film literární tvorbu Franze Kafky? I to je otázka, na kterou nabízí odpovědi výstava Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Pro Západočeskou galerii v Plzni ji připravila Marie Rakušanová z Filozofické fakulty UK.

Sociální zemědělství, co to je? Tuto otázku slyší Eliška Hudcová z ETF UK stále ještě poměrně často. Koncept, který propojuje farmaření se sociální prací, ještě není v České republice příliš zažitý.

Když se budete chtít rozvést v USA, je pravděpodobné, že vám soud doporučí nebo dokonce nařídí pokusit se vyřešit rozkol nejprve mediací. Na mimosoudní řešení sporů se zaměřila studentka Právnické fakulty UK Noemi Kotrlá.

Je jednou z nejvýše postavených Češek v institucích Evropské unie. Má zkušenosti z neziskového sektoru, byznysu i veřejné správy. Působila v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Dnes je Monika Ladmanová vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR.

Uplynulo sto let od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Co si v jeho díle může najít současný čtenář? A najdou se v souvislosti s jeho prací stále  nezodpovězené otázky? I o tom hovořil profesor Marek Nekula, který se Kafkovým dílem zabývá od počátku 90. let.

„Vy, jako Evropská komise, nám tady chcete zavést takové nehoráznosti, jako že ženy mají mít za stejnou práci stejnou odměnu jako muži nebo rovná práva pro LGBTQI?!,“ vtipkoval novinář Ondřej Houska s vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monikou Ladmanovou během natáčení podcastu Bruselský diktát v Karolinu.

Nejen legendární Zdeněk Burian, výtvarné rekonstrukci pravěku se u nás věnoval třeba i František Kupka. Za fascinující historií vývoje této svébytné disciplíny bere čtenáře své knihy Barbora Půtová z FF UK.

Dvacet let už je Česká republika součástí Evropské unie. U příležitosti výročí uspořádala Katedra evropského práva Právnické fakulty UK sérii veřejných diskuzí, které se věnovaly nejen historii evropské integrace, ale především aktuálním výzvám, jimž evropské společenství čelí.

Jeden z univerzitních grantů soutěže Primus putuje týmu Jakuba Tomšeje z PF UK. Specialista na pracovní právo a rovné příležitosti povede výzkum zaměřený na to, jak se v různých státech Evropy řeší problematika diskriminace.

„Evropská unie se tehdy cítila ekonomicky v dobré kondici a zároveň neviděla v rozšíření geopolitické nebezpečí.“ Tak popisuje základní okolnosti velkého rozšíření EU, ke kterému došlo 1. května 2004, profesor Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK.

Jakub Charvát a Vojtěch Pour si rychle po rozšíření generativní umělé inteligence uvědomili obrovský potenciál, který pro svět práva má. A zatímco někteří právníci vnímají příchod AI spíše jako ohrožení profese, oba studenti PF UK vidí příležitost, jak svůj obor i jeho studium posunout dál.

„Je jen jedna Země, a tu máme od svých dětí půjčenou, musíme jim ji zase vrátit.“ Tak parafrázuje slavný Saint-Exupéryho citát zakladatel oboru sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií UK Ivan Rynda.

Environmentální žal nebo ekologická úzkost je termín, který se dnes často skloňuje v souvislosti se zhoršujícím se stavem klimatu. Jak pracovat s úzkostmi vyvolanými ať už obavami o budoucnost planety nebo záplavou dalších negativních zpráv?

Lidská práva a jejich porušování jsou ústředním motivem mezinárodního filmového festivalu Jeden svět. Některé snímky budou doprovázet debaty, v nichž vystoupí i vědci a vědkyně z UK.

Patří mezi dvacítku výzkumných projektů, které nově podpořila Univerzita Karlova. Na PF UK vzniklo ve střední Evropě unikátní Univerzitní centrum pro konfliktní a post-konfliktní studia. Zaměřovat se bude na právní aspekty ozbrojených konfliktů a na poválečné vyrovnávání se s minulostí.