Zelená perla uprostřed Prahy. Botanická slaví 250 let

Centrum Prahy takových míst mnoho nemá. Nedaleko rušného Karlova náměstí se ukrývá místo plné zeleně a klidu – Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK. Založena byla právě před 250 lety, i když původně sídlila na druhém břehu Vltavy nedaleko dnešního Jiráskova mostu. Výročí jejího vzniku připomene v týdnu od 15. září řada akcí.

V českých zemích právě vládla Marie Terezie, když se roku 1775 v Praze studentům botaniky otevřely nové možnosti. Na pražském Smíchově byla založena botanická zahrada, díky které už univerzitní studenti a badatelé nemuseli rostliny pro studium sbírat jen v soukromých zahradách nebo na exkurzích. Okolo roku 1840 se v zahradě pěstovalo už na 13 tisíc druhů a odrůd domácích i cizokrajných rostlin. 

Spor o rostliny

Zahrada však na pražském Smíchově trpěla častými záplavami a také znečištěným ovzduším z blízkých továren, proto se začalo hledat vhodnější místo, kde by se rostlinám dařilo lépe (na snímku vpravo je park na Smíchově, který vznikl na původní lokalitě botanické zahrady po jejím přestěhování, pozn. red.). O smíchovské sbírky se v té době však začali přetahovat botanici české a německé univerzity vzniklé rozdělením původní Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882. Spor o to, komu rostliny připadnou, byl nakonec vyřešen tak, že v roce 1898 byly na Slupských stráních na Novém Městě otevřeny spolu s novými botanickými ústavy české a německé univerzity i dvě nové zahrady, kam se rostliny ze Smíchova rozdělily údajně rovným dílem. Zahrady byly odděleny drátěným plotem a každá z nich měla vlastní skleníky.

Válka nad skleníky

Ke sloučení zahrad došlo až za druhé světové války, kdy v Praze po listopadu 1939 zůstala otevřená pouze univerzita německá. V únoru 1945 však byly původně německé skleníky zničeny spojeneckým náletem. Bomby, které byly určeny pro Drážďany, kvůli navigační chybě dopadly právě na tuto část Prahy.

Botanická zahrada v roce 1907.

Po válce se zahrada dostala do správy obnovené Univerzity Karlovy (od roku 1978 je samostatnou institucí PřF UK) a v průběhu druhé poloviny dvacátého století docházelo k jejímu postupnému zvelebování a také jejímu otevření nejen odborné, ale i široké veřejnosti.

Pohled na německý skleník, který byl zničen při bombardování Prahy koncem 2. světové války.

Dnes zahradu, která se rozkládá na území velikosti 3,5 ha, navštíví ročně na sto tisíc lidí. Ve sklenících je stálá expozice tropů a subtropů, včetně národní sbírky kaktusů a jihoafrických sukulentů. Návštěvníci mohou obdivovat i prastaré cykasy indické, myrtu, staré exempláře australské kasuariny či kamélie, které pocházejí ještě z původní smíchovské sbírky.

Obr a trpaslík

Hlavním lákadlem zahrady jsou však takové speciality, jako je největší leknín světa, viktorie královská, pro níž byl v minulosti postaven dokonce speciální skleníček. Dnes ji zájemci najdou v jezírku tropické expozice hned vedle jejího miniaturního příbuzného, leknínu nejmenšího, který je v přírodě již vyhynulý. Viktorie se stala symbolem zahrady, a proto se také dostala do jejího loga.

V zahradě si mohou lidé prohlédnout mimořádně vzácný leknín nejmenší, který je v přírodě již vyhynulý.

Zahrada se pyšní i největší světovou sbírkou šťavelů (Oxalis), která vznikla díky spolupráci s vědci Katedry botaniky PřF UK. Vedle viktorie je dalším symbolem botanické zahrady a nepřehlédnutelnou dominantou její venkovní části více než stoletý jinan dvoulaločný, který je tvarovaný jako bonsaj.

Záchrana ohrožených druhů

Protože je zahrada od svého zrodu zasvěcená univerzitní výuce, vždy byl kladen velký důraz na kvalitu kolekce Středoevropské květeny (založené v roce 1904), která je využívaná ke vzdělávání budoucích botaniků. Využívá se pro výzkumné projekty a v dnešní době se v ní soustřeďuje také množství našich kriticky ohrožených druhů v čele s včelníkem rakouským (Dracocephalum austriacum), který je součástí záchranného programu ohrožených druhů (na snímku vlevo).

Vedle rostlinných sbírek mohou zájemci navštívit také Geopark jako stálou venkovní expozici hornin. V zahradě se během roku pořádá navíc řada tematických výstav zaměřených nejen na botaniku.

Oáza v centru metropole

Venkovní prostory botanické zahrady jsou po celý rok přístupné zdarma. Do skleníků zájemci mohou zavítat za drobný vstupní poplatek. V centru Prahy je to tak jedinečné klidné místo, kde člověk může na chvíli vydechnout od městského ruchu. Celý areál je navíc bezbariérový.

Výročí založení si botanická zahrada připomene řadou společenských, vzdělávacích a kulturních akcí, které proběhnou od pondělí 15. září po celý nadcházející týden. Kompletní program oslav najdete na webu zahrady.