Články dle značky: výročí

V únoru uplynulo 250 let od narození Josefa Ladislava Jandery, rodáka z Hořic v Podkrkonoší, profesora matematiky, děkana filozofické fakulty i rektora pražské univerzity. Jeho výročí připomenou výstava nebo konference, která začne tuto neděli.

Centrum Prahy takových míst mnoho nemá. Nedaleko rušného Karlova náměstí se ukrývá místo plné zeleně a klidu – Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK. Založena byla právě před 250 lety. Výročí jejího vzniku připomene řada akcí.

Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let. 

Jak ovlivňovalo výtvarné umění, vysoká i populární kultura nebo film literární tvorbu Franze Kafky? I to je otázka, na kterou nabízí odpovědi výstava Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Pro Západočeskou galerii v Plzni ji připravila Marie Rakušanová z Filozofické fakulty UK.

Uplynulo sto let od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Co si v jeho díle může najít současný čtenář? A najdou se v souvislosti s jeho prací stále  nezodpovězené otázky? I o tom hovořil profesor Marek Nekula, který se Kafkovým dílem zabývá od počátku 90. let.

„Evropská unie se tehdy cítila ekonomicky v dobré kondici a zároveň neviděla v rozšíření geopolitické nebezpečí.“ Tak popisuje základní okolnosti velkého rozšíření EU, ke kterému došlo 1. května 2004, profesor Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK.

Toužil stát se chirurgem, k psychiatrii přešel pro nedostatek pracovních příležitostí. Výzkumy, které na poli neuropatie provedl, mají dodnes platnost, přesto je jeho jméno spojováno především s krevními skupinami a dárcovstvím krve. Profesor Jan Janský se narodil 3. dubna 1873.

Matematicko-fyzikální fakulta UK v úterý slavila sedmdesát let od svého založení. „Tradice vzdělávání a výzkumu v oblasti matematiky, fyziky a astronomie na Univerzitě Karlově však trvá téměř sedmset let,“ připomněla rektorka Milena Králíčková.

Česká Fulbrightova komise, kterou dlouhá léta vede Hana Ripková, absolventka Matfyzu, už třicet let zprostředkovává česko-americké výměny vědců a studentů. Za tu dobu podpořila přes dva tisíce stipendistů. Mezi nimi i 171 studentů a akademiků z Univerzity Karlovy.

Horší entrée do výzkumu si orální historik snad ani neumí představit. Právě před deseti lety se Jana Wohlmuth Markupová z FHS UK měla poprvé sejít s Ivanem M. Havlem kvůli jeho biografii. Termín první schůzky si stanovili na 19. prosince 2011... Den před tím však zemřel Ivanův bratr: Václav Havel.

Univerzita Karlova loni uspořádala výtvarný projekt Nezapomeneme, do něhož se zapojilo přes pět set žáků a studentů z Česka i Slovenska. Výstava je ke zhlédnutí online - včetně tohoto obrazu Zmařené naděje od Valerie Cínové z Mostu. Organizátoři získali Cenu Miloslava Petruska.

„Historie je pro nás všechny zavazující a před námi je tak úkol z nejnáročnějších. Udržet dosavadní vysokou úroveň naší fakulty,“ píše děkan Jiří Manďák k 75. výročí založení Lékařské fakulty v Hradci Králové UK.

Tradiční oslavy svobody a demokracie byly letos dosti jiné. Zatímco loni, při třicátém výročí „sametové revoluce“ 1989 a jubilejního vzpomínání na rok 1939, byly ulice českých měst plné lidí a akcí, aktuálně si klíčové události dějin připomněli občané a akademici kvůli epidemii spíše komorně.

Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.