Helena Zdráhalová

Helena Zdráhalová

Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Její láska k literatuře ji dovedla až do tiskového oddělení Festivalu spisovatelů Praha, kde získala i zkušenosti s produkcí. Pracovala v časopisu Týden a v Lidových novinách. Na konci roku 2011 se zapojila do médií Univerzity Karlovy. Tím začala další etapa jejího vysokoškolského vzdělávání, neboť není dne, kdy by se při své práci nenaučila něco nového.

Tisíce mrtvých a zraněných, miliony lidí na útěku, zničená infrastruktura, poškozené životní prostředí… Bude trvat generace, než se Ukrajina vypořádá s následky války, kterou rozpoutalo Rusko. Upozorňuje na to Veronika Bílková z Právnické fakulty UK.

Začalo to odvážným studentským nápadem a vyvrcholilo získáním Českého lva. Když si studenti Filozofické fakulty UK Adéla Mrázová, Terezie Křížkovská a Jakub Jiřiště vysnili muzeum filmu, ani oni sami nečekali, že se stane jedním z nejpopulárnějších.

Pandemie a válka na Ukrajině otřásly i silnějšími jedinci. I proto vzniklo Centrum péče o duši Univerzity Karlovy, kam se s pochybnostmi, otázkami i strachy mohou obracet studenti a zaměstnanci univerzity. Zázemí našlo v Kampusu Hybernská.

Na řece Nilu je přímo závislých 150 milionů obyvatel Egypta a Súdánu a jakýkoliv výkyv v jejím průtoku vyvolává velké napětí. Tím, jak mezinárodní právo ošetřuje zacházení se sladkovodními zdroji, se zabývá doktorandka na Právnické fakultě UK Markéta Gregorová.

Loňský 24. únor se zařadil mezi historické milníky podobně jako 21. srpen nebo 11. září. Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu naše společnost utrpěla systémový šok, se kterým se od té doby snaží vyrovnat na různých úrovních. Na konferenci Fakulty sociálních věd UK o tom hovořili vědci i politici. 

Nápad vařit si vlastní pivo vznikl původně jako vtip mezi studenty Matfyzu. Láska k hořkému moku vedla až k tomu, že vzniklo pivo Pěkný číslo a poté i nealkoholická varianta Slušné číslo. Nejen pro bufety a menzy Univerzity Karlovy je vaří benešovský Pivovar Ferdinand. 

Od 18. století vycházely pravidelně na začátku nového semestru na Univerzitě Karlově Karolinky - seznamy přednášek a cvičení. Ty z přelomu 19. a 20. století jsou nejžádanějšími dokumenty Archivu UK, proto je nyní jeho pracovníci ve spolupráci s kolegy z Ústřední knihovny UK digitalizovali. 

„Být stále mlád“ není jen známý popěvek, ale také touha mnohých lidí. Někteří z nich se snaží stárnutí zpomalit i tím, že se vloží do rukou estetických chirurgů. Na to, jak funguje tento fenomén v České republice, se zaměřuje doktorandka z Fakulty humanitních studií UK Michaela Honelová.

„V Česku a Evropě obecně se právo studuje a zkoumá dominantně v izolaci od sociálních problémů,“ podotýká Nicole Štýbnarová. Absolventka Právnické fakulty UK objevila jiný přístup v Helsinkách a Oxfordu, kde dnes učí. Od jara povede seminář na PF UK. 

Lidé během ní nejenom spí, ale také pracují a baví se. Funguje i jako symbol. Nocí v době socialismu se zabývá Lucie Dušková z FF UK. Sleduje každonoční prožívání, odkazy na noc hledá v různých pramenech, třeba i ve filmu. A zabývala se proto i vánoční klasikou – pohádkou Pyšná princezna.

pondělí, 19. prosinec 2022 07:57

Kunsthistorik Biegel zachytil Prahu v oku bouře

Na přelomu 19. a 20. století zachvátila Prahu stavební horečka. Mizely nevyhovující, mnohdy architektonicky cenné budovy, aby rostly celé nové ulice, nábřeží a úřady. Divokou jízdu ukazuje v megaknize Město v bouři kunsthistorik Richard Biegel z FF UK.

pondělí, 12. prosinec 2022 18:44

Malíř Jaroslav Alt: Vyhovuje mi být poutníkem

Jeho díla jsou ve sbírkách Národní galerie, washingtonské National Gallery of Art i v dalších kolekcích po celém světě. Akademický malíř Jaroslav J. Alt, jenž přednáší na FHS UK, v interview hovoří nejen o tom, proč je pro malíře restaurátorství dobrým sluhou, ale zlým pánem.

Když v březnu roku 2020 česká vláda vyhlásila nouzový stav, lidé se snažili i v omezených podmínkách něco dělat. Orální historikové pod vedením profesora Miroslava Vaňka ihned rozjeli nový výzkum. Viděli totiž, že se přímo před jejich očima odehrává událost, která se zapíše do dějin.

„Univerzitní student je ideální editor Wikipedie, protože je nejblíž aktuálním poznatkům a ví, co je v jeho oboru v ‚kurzu',“ říkala Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR před zahájením akce editaton, jež se konala 23. listopadu též v Didaktikonu.

Na Orient a starověký svět se přes hledáček svého foťáku poprvé podíval už jako teenager v Turecku. Pro někoho jen prázdninový zážitek, pro Davida Rafaela Moulise životní zlom. S fotoaparátem nakonec doputoval až do Izraele, nyní jako člen týmu ETF UK. Vedle focení totiž propadl i archeologii.

„Univerzitu Karlovu považuji za jednu z nejlepších v širším regionu, snese srovnání i s těmi nejlepšími na světě,“ řekla v exkluzivním interview pro magazín Forum slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Rozhovor vznikl u příležitosti její diskuze se studenty UK. Co by u nás studovala?

Nikdy nevypíná mobil a na dovolenou jezdí jen na pár dní. „Měla bych pocit, že mi některé věci utíkají,“ připouští vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. S magazínem Forum hovořila o svém vlivu, i o tom, že právo je tak složité, že si zaslouží více popularizace.

Desítky přednášek a diskuzí napříč tématy – od MeToo, přes Green Deal, reformu doktorského studia až po válku na Ukrajině. Glosování autorů podcastu Vlevo dole nebo promítání filmu Až zařve lev. Pořádnou porci zážitků mají za sebou všichni, kdo dorazili na Právnickou fakultu UK, na její Noc fakulty.

Univerzita Karlova má tři teologické fakulty, každá vychází z jiné křesťanské tradice a sídlí na jiné adrese. Studenti ale nechtějí zůstávat za zdmi budov, chtějí se potkávat a poznávat se. Proto před pěti lety založili uskupení Studenti pražských teologických fakult

Spiknutí židozednářů, jakobínů, iluminátů... Představy o tom, že ve společnosti zákulisně operují skupiny zlých lidí, kteří chtějí ovládnout svět, se objevují po staletí. Nové konspirační teorie ze starých mocně čerpají, dokazuje Kateřina Hlaváčová z HTF UK.