Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem znečistí celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z PřF UK.

„Nemohl jsem tam být v lepší dobu,“ vzpomíná Daniel Scheirich z MFF UK na období, které v rámci doktorského studia strávil v CERNu. Byl tam totiž i v roce 2009, kdy byl znovu spuštěn nejvýkonnější urychlovač na světě LHC.

„Největší devízou CERNu je jeho mezinárodnost. Všechny ostatní laboratoře podobného typu jsou ´pouze´ národní. Unikátní je i částicový urychlovač LHC,“ říká profesor Rupert Leitner z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK o špičkovém pracovišti, na jehož přístrojích pracují lidé z celého světa a jejich výsledky ovliňují i jiné obory, například medicínu.

Když profesorce Lucii Doležalové položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život. 

Dodržují se kolektivní závazky v rámci vojenských aliancí, nebo se reprezentanti daných zemí nakonec rozhodují spíše podle rozmarů veřejného mínění? I touto otázkou se bude zabývat Michal Smetana z Fakulty sociálních věd UK, který uspěl v klání o granty ERC. 

„Zkoumáme extrémy obratlovčího oka. Hlubokomořské ryby jsou velmi zajímavé v tom, že mají mnoho extrémních adaptací, ze kterých pak můžeme vyvodit závěry třeba i pro naše lidské komorové oko,“ vysvětluje evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK. 

„Nastavujeme takové podmínky, abychom přilákali ty nejlepší a nejchytřejší lidi, kteří chtějí pracovat ve výzkumu,“ potvrdili ředitelé a ředitelky pěti nejdůležitějších vědeckých ústavů částicové fyziky, kteří na konferenci ICHEP 2024 debatovali o budoucnosti nových urychlovačů částic.