Srší nápady, energií a elánem rozhýbávat leckdy zatuhlý aparát akademického světa. Vychází i ze zkušeností, které získal jako postdoktorand v Norsku. Ondřej Mottl vede Laboratoř kvantitativní ekologie na PřF UK. Jedním z témat, které podle něj není radno podceňovat, je výběr studujících.

Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni však bylo zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.

„Každá zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní, je dobrá. Díky rozbitému přístroji jsem se třeba skvěle naučila skvěle připravovat výzkumné vzorky, což se mi hodí do teď,“ říká vědkyně Aneta Kholová, která se věnuje výzkumu nanovláken.

Filozof Martin Heidegger kdysi prohlásil, že technika sice překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Jeho slova dnes vyvrací Helena Lipková z FF UK. Věnuje se výzkumu informačního chování v digitálním prostředí.

Když v červnu převzala jmenovací dekret, stala se historicky nejmladší profesorkou Univerzity Karlovy. Jedna z nejcitovanějších českých ekonomek Zuzana Havránková dosáhla vrcholné vědecké mety jako matka čtyř dětí.

Kateřina Čapková z FF UK se zaměří na „jiné“ dějiny středovýchodní Evropy – díky 62 milionům korun z Advanced ERC grantu prozkoumá historii pohledem Romů, Židů či lidí s postižením. Jde o vůbec první pokročilé ERC pro společenské vědy v Česku.

Ján Antolík původně začínal s výzkumem umělé inteligence. Záhy ho ale napadlo, že by si mohl na chvíli „odskočit“ do neurověd, aby pochopil, jak funguje mozek a mohl to využít pro vývoj lepších neuronových sítí. O dvacet let později stále zkoumá mozek a používá k tomu i umělou inteligenci.