Maturita ho čeká až za rok, ale už má za sebou vlastní úspěšný výzkum v oblasti umělé inteligence. V soutěži České hlavičky získal Theodor Ladin cenu UK INTENTIO za projekt, v němž propojil klasickou gramatiku s neuronovými sítěmi, aby bylo zpracování textu rychlejší, přesnější a energeticky méně náročné. 

Zánět, obrana, autoimunita. Všechny tyto procesy spojuje složitá síť signálů, která řídí chování našich imunitních buněk. Vědec Peter Dráber (1. LF UK) ji se svým týmem krok za krokem rozplétá, aby jednou umožnil přesnější a bezpečnější léčbu imunitně podmíněných nemocí.

Poslední pátek v září patří již řadu let Noci vědců. Populární a široce navštěvované akci, jež otevírá odborné instituce veřejnosti a ukazuje, že věda není nuda. Každý ročník má své téma – letos je to Bohatství – a zapojují se do něj desítky měst a organizací po celé České republice. Letos díky iniciativě UK také Karlovy Vary. 

Příměstský tábor aplikovaných pohybových aktivit (APA) na FTVS UK nabízí dětem se speciálními vzdělávacími potřebami týden plný sportu, her, přátelství a odvahy překonávat vlastní hranice. Studenti a vyučující pro ně připravili bezpečný prostor, kde pohyb není výkonem, ale radostí.

„Ve druháku jsme měli osm zkoušek během léta, poslední na konci prázdnin a první z dalšího ročníku hned na začátku října. Nechápu, jak jsem to zvládl,“ popisuje Radomír Musil, student fyzioterapie na 1. LF UK a reprezentant České republiky v judu. 

„Naším cílem je, aby znalosti a dovednosti získané ve studiu plynule přecházely do praxe učitele,“ shodují se Milada Teplá (PřF UK) a Tomáš Klinka (PedF UK), hlavní řešitelé projektu PRoUK na Univerzitě Karlově.

Nadhazovačka softballového týmu Joudrs, studentka Pedagogické fakulty UK a učitelka angličtiny na základní škole Anna Zoulová zvládá vše najednou. Nyní jí můžete fandit na mistrovství Evropy softballistek, které aktuálně probíhá v Praze.

„Mnoho lidí začne o svém příběhu mluvit až tehdy, když cítí, že se jejich život blíží ke konci. Potřebují si ho uspořádat, uzavřít a říct nahlas,“ říká profesorka Kateřina Králová z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

„Přírodopis je úžasný v tom, že se v něm tolik nepracuje s abstraktními daty, ale se skutečnými modely – živými i neživými,“ říká doktorand na PedF UK Filip Hašpl, který zkoumá, jak žáci při hodinách přírodopisu využívají vědeckou observaci.

„Každá zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní, je dobrá. Díky rozbitému přístroji jsem se třeba skvěle naučila skvěle připravovat výzkumné vzorky, což se mi hodí do teď,“ říká vědkyně Aneta Kholová, která se věnuje výzkumu nanovláken.

„Útlum v biotechnologickém sektoru v USA probíhá už několik let. Trump to jen možná urychlil nebo zvýraznil,“ říká Vojtěch Vyklický, vědec, který prošel Matfyzem, Akademií věd i Kalifornskou univerzitou v Berkeley.

„Chceme, aby se studenti učili kvalitně, ale v prostředí, jež je podporující. Přísnost a empatie se ve vzdělávání nevylučují,“ říká děkan 3. LF UK, kardiolog a jeden z nejcitovanějších českých vědců Petr Widimský.

„Nejlepší fígl, jak přitáhnout doktorandy, je vytvořit příjemné prostředí, v němž se studenti cítí dobře a kde je práce baví. Výzkum je nutný pro pokrok v medicíně – bez doktorandů nebudou docenti ani profesoři, a bez nich se věda neposune dál,“ říká Martina Řezáčová z LFHK UK.

„U prvních dvou nominací jsem si nebyla jistá, jestli chci vyhrát,“ říká spisovatelka a pedagožka Bára Dočkalová z PedF UK v rozhovoru, kde se zaměřujeme i na to, jak se postupně rodily její tři knihy. Ta poslední – Kost – nominaci na Literu za knihu pro děti a mládež proměnila.

„Naším cílem je, aby vyučující měli vždy na paměti, že učí především děti, nikoli pouze ´svůj´ předmět,“ říká Sandra Ort Feyglová, spoluzakladatelka organizace Začni učit!, která provází zájemce o učitelství od první myšlenky na učení až po první roky před katedrou.