„Wikipedie představuje další kanál, jehož prostřednictvím můžeme srozumitelně komunikovat vědecká témata směrem k široké veřejnosti. Studující se přitom učí vyhledávat relevantní zdroje a správně s nimi pracovat,“ říká Pavlína Kolínová z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, která vede kurz Píšeme Wikipedii a rozvíjí spolupráci Univerzity Karlovy s Wikimedia ČR.
Univerzita Karlova má s Wikimedia ČR od roku 2023 uzavřené memorandum o spolupráci, které bylo nedávno prodlouženo. Co tato spolupráce konkrétně znamená a jakou roli v ní máte vy?
Naše spolupráce s Wikimedia ČR vznikla nezávisle na memorandu, z iniciativy našeho ústavu. První kontakt jsme navázali prostřednictvím našeho cyklu online přednášek Odborné fórum a následně vznikl předmět Píšeme Wikipedii, který vyučujeme od roku 2024.
Memorandum pro nás ale představovalo rámec a zároveň potvrzení, že univerzita tento typ spolupráce podporuje. Té možnosti jsme využili a začali spolupráci dál rozvíjet. Od té doby se tento model rozšířil i na další pracoviště, přičemž přenos know-how zajišťuje především spolek Wikimedia ČR, který už díky zkušenosti s naším kurzem ví, jak podobnou spolupráci s univerzitními pracovišti nastavit.
Součástí spolupráce je třeba také iniciativa UK100. Články, které studující vytvářejí, označujeme hashtagem #UK100. Univerzita se totiž zavázala, že se do roku 2026 pokusí vytvořit nebo rozšířit sto wikipedických hesel vzniklých na její půdě. V současné době bylo tímto hastagem označeno přes 300 revizí na více než 180 stránkách české Wikipedie. Další úrovní vzájemné spolupráce je zprostředkování odborných praxí ve spolku Wikimedia ČR. Praxe byla nejprve zpřístupněna studujícím našeho ústavu a nově mohou tzv. odbornou dobrovolnou praxi absolvovat zájemci z různých kateder a ústavů FF UK v rámci celofakultní nabídky volitelných kurzů.
Co může Univerzita Karlova Wikipedii nabídnout – a co naopak může Wikipedie nabídnout univerzitě?
Pro univerzitu je důležité především posilování její třetí role, což je také zakotveno v memorandu. Wikipedie představuje další kanál, jehož prostřednictvím můžeme srozumitelně komunikovat vědecká témata směrem k široké veřejnosti. I když jsou zatím zapojená jen jednotlivá pracoviště, můžeme tak zpřístupňovat oblasti, kterými se zabýváme, nebo upozorňovat na významné osobnosti našich oborů, které na Wikipedii dosud nemají své heslo.
Univerzita zase Wikipedii přináší nové editory, především z řad studentek a studentů. Průzkumy ukazují, že editorskou komunitu tvoří mnohem více mužů než žen a nevyvážené je také zastoupení biografických článků na české Wikipedii. Na snižování genderové propasti na Wikipedii, takzvané WikiGap, se proto dlouhodobě pracuje a slouží k tomu také stejnojmenná iniciativa, která se zasazuje o větší zapojení žen-editorek. I v našem kurzu se proto zapojujeme do pravidelné výzvy Měsíc žen na Wikipedii a podporujeme vznik hesel o ženách z našeho oboru.
Vedete předmět Píšeme Wikipedii – tvorba encyklopedického obsahu. Jak probíhá a kdo se do něj může přihlásit?
Je to volitelný předmět, který probíhá v letním semestru a doporučujeme ho především studujícím druhého ročníku bakalářského studia, ale hlásí se i zájemci z magisterského studia nebo oboru Studia nových médií, který je také součástí našeho ústavu. Kapacita je dvacet účastníků, abychom zvládli poskytovat kvalitní zpětnou vazbu ke všem článkům.
V zimním semestru na něj pak studující mohou navázat v projektovém předmětu Informační služby. V loňském roce jsme se v něm věnovali aktualizaci wikiportálu Informační věda a letos budeme pracovat na portálu Mediální gramotnost. Studující, kteří na jaře absolvují kurz Píšeme Wikipedii a následně postoupí do třetího ročníku, tak mohou získané zkušenosti a dovednosti dál rozvíjet a k editování Wikipedie přistupují zase trochu jiným způsobem.
Může si studentka či student jednoduše říct „o tomhle chci napsat heslo“, nebo musí téma splňovat určitá kritéria?
V současné době se zaměřujeme především na náš vědní obor, tedy informační vědu a knihovnictví. To ale neznamená, že jde o úzký tematický okruh. Na našem ústavu se věnujeme také dějinám knižní kultury, čtenářství, novým médiím, digitálním technologiím nebo třeba vývoji videoher.
Váš obor má blízko i k umělé inteligenci. Jaká jsou konkrétně na Wikipedii pravidla používání AI nástrojů?
Studující vedeme k tomu, že umělou inteligenci a chatboty mohou při přípravě článků využívat jako asistenty, neměli by je ale používat ke generování samotného obsahu. Za obsah totiž vždy odpovídá konkrétní editor. V rámci výuky máme dokonce samostatnou hodinu zaměřenou na Wikipedii a AI s lektorem Jaroslavem Maškem, který učí, jak správně formulovat prompty a využívat chatboty v různých fázích přípravy článku.
Wikipedistická komunita se vůči obsahu generovanému umělou inteligencí poměrně ostře vyhrazuje a na obsah, který by mohl být potenciálně generovaný velkými jazykovými modely, reaguje velmi rychle. Nám se například stalo, že studující napsali část článku, která obsahovala hodně faktických údajů, ale nebyla podložená zdroji. To je typický nedostatek, který může na podezřelý text upozornit. Článek pak může některý ze zkušenějších editorů označit speciální šablonou, která čtenáře upozorňuje, že text hesla mohl být vygenerován umělou inteligencí a je potřeba ho upravit.
Takové případy potom se studujícími řešíme a vedeme je především k důslednému dokládání zdrojů. Právě nezávislé a netriviální zdroje jsou základem obsahu Wikipedie a hlavní zárukou jeho ověřitelnosti.
Z jakých zdrojů studující při tvorbě hesel nejčastěji čerpají?
Když například vzniká heslo o nějaké instituci či osobnosti, využíváme i volně dostupné materiály, například rozhovory nebo články. Čtenář si pak může příslušnou referenci přímo v hesle rozkliknout a ověřit, odkud informace pochází.
U odborných témat a specializovaných termínů pracují studentky a studenti především s odbornou literaturou. Jedním z cílů kurzu je naučit je nejen relevantní prameny najít, ale také z nich vytěžit podstatné informace a správně je v textu citovat.
Jakou roli by tedy při vyhledávání informací měla hrát samotná Wikipedie?
Podporujeme myšlenku, že na Wikipedii vyhledávání informací nekončí, ale naopak začíná. Wikipedie je svobodná a volně dostupná online encyklopedie, kterou může vytvářet a upravovat kdokoliv. Není ale vhodným zdrojem, ze kterého by studující měli přímo čerpat například do seminárních nebo závěrečných prací. Měla by sloužit jako výchozí bod, který člověka nasměruje k dalším pramenům, můžeme ji chápat vlastně jako rozcestník. Klíčové jsou proto právě zdroje uvedené u jednotlivých hesel, jejichž prostřednictvím se lze dostat k odborné literatuře a původním informacím.
Změnilo se postavení Wikipedie po nástupu ChatGPT a dalších generativních nástrojů?
Upřímně jsem si nevšimla, že by zájem o Wikipedii klesal. Česká Wikipedie například pravidelně zveřejňuje přehled nejčtenějších článků a ty zpravidla odrážejí témata, která jsou v danou chvíli ve společnosti nejvíce viditelná – třeba politické události nebo úmrtí významných osobností.
Wikipedie navíc zůstává důležitým zdrojem i ve chvíli, kdy informace hledáme jiným způsobem. Když dnes zadáte do Googlu jméno nějaké osobnosti nebo určité téma, informace z Wikipedie se stále objevují na předních místech. Mohou být součástí AI shrnutí nebo informačního panelu s fotografií, stručným popisem či základními biografickými údaji. Takže i když se způsob vyhledávání informací proměňuje, obsah Wikipedie v něm podle mě zůstává velmi přítomný.
Jakým způsobem se v kurzu staráte o kvalitu článků, které studentky a studenti vytvářejí?
Studujícím poskytujeme poměrně obsáhlou zpětnou vazbu. Výuka probíhá v tříhodinových blocích, které kombinují přednášku s praktickým cvičením. V teoretické části se věnujeme například pravidlům editování Wikipedie, práci se zdroji nebo nahrávání a sdílení fotografií a videí na Wikimedia Commons pod svobodnými licencemi. Zabýváme se tedy i právními otázkami spojenými se zveřejňováním obsahu. Studující mají také povinnou online konzultaci a v druhé polovině semestru je součástí výuky editační maraton neboli editaton, během něhož mají vyhrazený čas pouze na práci na svých článcích. Po celou dobu jsme jim s lektory k dispozici, takže případné otázky nebo problémy můžeme řešit přímo na místě.
Když se podíváte na českou Wikipedii jako informační odbornice, co jí dnes nejvíc chybí?
Nemyslím si, že by jí v tuto chvíli něco zásadního scházelo. Co se týká aktuálního vývoje, velkým tématem je samozřejmě umělá inteligence. Celosvětové hnutí Wikimedia už má vlastní AI strategii, která staví do centra dobrovolnou práci komunity wikipedistů, zatímco umělou inteligenci chápe především jako pomocný nástroj, například pro automatizaci některých procesů. Na české úrovni by ale podle mě bylo dobré jasněji vymezit, jak AI nástroje používat, co ještě považujeme za jejich přijatelné a smysluplné využití a kde už leží hranice, za kterou bychom jít neměli.
Sama se stále učím a považuji se spíše za příležitostnou editorku. Wikipedii ale může editovat opravdu každý a já říkám, že je to taková užitečná prokrastinace. Wikipedie je prostorem, kde si můžete podle vlastního zájmu vybrat z široké palety témat, a při jejich zpracování si rozšířit vlastní znalosti. A sama mohu potvrdit, že když s editováním začnete a zaměříte se na témata, která vás skutečně zajímají, práce jde lépe od ruky a bývá to znát i na výsledku.
| Mgr. Pavlína Kolínová, Ph.D. |
| Působí na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Ve svém výzkumu se věnuje především veřejným knihovnám, jejich službám a uživatelům. Zajímá se také o design služeb a inovace vznikající ve spolupráci knihoven s jejich uživateli. V Městské knihovně v Praze se podílela mimo jiné na rozvoji uživatelského rozhraní portálu Knihovny.cz. Na FF UK organizuje přednáškový cyklus Odborné fórum, koordinuje studentské praxe a vyučuje mimo jiné předmět Píšeme Wikipedii – tvorba encyklopedického obsahu. |
