„Jsme tu pro budoucí pacienty, jimž současná klinická onkologie zatím nemá co nabídnout,“ říká přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK Aleksi Šedo a hlavní řešitel projektu Národního ústavu pro výzkum rakoviny. V rozhovoru vysvětluje, proč je onkologie nejen medicínskou, ale i společenskou výzvou, jak funguje unikátní síť špičkových výzkumných týmů a proč budoucnost léčby závisí na spolupráci napříč obory.
Co podle vás v českém onkologickém výzkumu před vznikem Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) chybělo a co měl ústav zajistit?
Česká republika má velmi silnou klinickou onkologii. Síť komplexních onkologických center je dobře strukturovaná, celoplošná a jasně vymezená. Do roku 2022, kdy NÚVR vznikl, ale chyběl systematický rámec pro akademickou onkologii, která je hluboce interdisciplinární. Nejde jen o lékařské profese, ale také o odbornice a odborníky z oblasti přírodních věd, informatiky, chemie či bioinformatiky. Tyto špičkové týmy u nás existovaly, ale byly rozptýlené a jen málo propojené.
Jak je vlastně ústav strukturován a co všechno jeho činnost zahrnuje?
Identifikovali jsme nejkvalitnější výzkumné skupiny v Česku a na základě jejich expertizy definovali pět hlavních výzkumných okruhů NÚVR. Nechtěli jsme stavět nový ústav „na zelené louce“, ale vytvořit síť – intelektuální alianci, prostředí spolupráce, nikoliv jednu budovu. Místo fyzické centralizace jde o propojování kompetencí. Lépe se tak využívají technologie, znalosti i lidský potenciál, vznikají nové spolupráce, které tvoří otevřené, mezinárodní a živé prostředí. Máme pět odborných programů, které pokrývají celý oblouk onkologického výzkumu – od základního jako je molekulární biologie a buněčné mechanismy, až po klinické studie. Tedy od úplných základů až po to, co už se testuje přímo v praxi.
Máme také program zaměřený na komunikaci, který zahrnuje práci se studujícími ze středních a vysokých škol, spolupráci s pacientskými organizacemi a médii a popularizaci vědy – tedy jakousi „třetí roli výzkumu“, otevřenost směrem k veřejnosti.
Jak se to, co v rámci této intelektuální sítě vzniká, dostává k pacientům?
Náš ústav se soustředí na akademickou onkologii, ale klíčovými partnery jsou klinická pracoviště, která jsou financována z jiných zdrojů. Bez jejich zapojení by náš výzkum nemohl fungovat – spolupracujeme s nimi na práci s pacientskými vzorky, ověřování hypotéz i klinických studiích. Propojení akademické a klinické sféry umožňuje, aby se výzkumné myšlenky skutečně dostávaly k pacientům a do praxe.
Můžete popsat konkrétní benefity vědecké spolupráce napříč institucemi po celé ČR?
Projevují se především ve špičkových společných publikačních výstupech. Nejenže přibývá výsledků, ale roste i jejich kvalita. Vidíme skutečný amplifikační efekt takovéto spolupráce. Síť se rozšiřuje, propojuje nové aktéry a kombinuje různé expertízy. To umožňuje vznik celého „value chain“ – od základního výzkumu přes patenty až po klinické studie, které často vycházejí přímo z poznatků uvnitř sítě. Výsledky se tak dostávají do praxe, nejen do klinické péče, ale i do systémových rozhodnutí, například formou doporučení nebo podkladů pro veřejné politiky.
V čem vidíte největší přínos NÚVR do budoucna?
Onkologii je třeba vnímat nejen jako klinickou či akademickou disciplínu, ale v širším kontextu, například jako demografickou či sociální výzvu. S rostoucím počtem starších lidí poroste i počet onkologických pacientů se specifickými potřebami. Právě proto je existence NÚVR klíčová. Stát má jedno místo, na které se může obracet, a díky multidisciplinárnímu zázemí tu vznikají komplexní, nikoli dílčí či partikulární odpovědi.
V jaké fázi se nyní ústav nachází?
Vstupujeme do období udržitelnosti. To je závazek nejen pro nás, ale i pro univerzitu a všechny naše partnery, jichž je celkem jedenáct. Musíme udržet všechny klíčové aktivity smysluplně v chodu tak, aby skutečně fungovaly a dál přinášely nové výsledky.
Co vám dává největší naději, že to celé bude fungovat i dál?
Míra vnitřní sounáležitosti, která v síti vznikla. Skupiny se ke značce NÚVR hlásí. Není to jen administrativní struktura, ale živé prostředí. Ústav je viditelný v zahraničí, což týmům otevírá dveře. Ano, vedeme i náročné debaty s partnery nebo s ministerstvy. Ale právě to, že lidem na ústavu záleží a jsou ochotni za ním stát, je pro mě největším důkazem smyslu a životaschopnosti celého projektu.
| Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. |
| Přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. Věnuje se výzkumu nádorové biologie a mikroprostředí nádorů. Je hlavním řešitelem a ředitelem Národního ústavu pro výzkum rakoviny (financovaného z programu EXCELES/Národního plánu obnovy), který propojuje špičková akademická a klinická pracoviště v Česku. Ve své práci se zaměřuje na přenos poznatků ze základního výzkumu do klinické praxe. Je známý snahou budovat mezioborovou spolupráci a posilovat roli vědy ve prospěch pacientů. |
