Články dle značky: Rusko

Jaké to je věnovat se v aktuální době Rusku? Jak bojuje proti dezinformační scéně, které na něj někdy útočí? A mají akademici přispívat do veřejné debaty mediálními výstupy? Na to vše odpovídá v podcastu De Facto rusista a politolog Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Spiknutí židozednářů, jakobínů, iluminátů... Představy o tom, že ve společnosti zákulisně operují skupiny zlých lidí, kteří chtějí ovládnout svět, se objevují po staletí. Nové konspirační teorie ze starých mocně čerpají, dokazuje Kateřina Hlaváčová z HTF UK.

„Pochopitelně součástí ukrajinské identity bude i nová interpretace vlastní minulosti ve smyslu spíše než soužití tak soupeření s Ruskem,“ říká rusista Marek Příhoda ve speciální řadě podcastů Balast z Filozofické fakulty UK. Věnují se, pochopitelně, Ukrajině.

„Neznám z Bělorusů nikoho, kdo by podporoval válku na Ukrajině. Ostatně, Lukašenko získal v prezidentských volbách maximálně třicet procent hlasů,“ říká absolventka MFF UK Larysa Aharkava. Do České republiky přišla z Běloruska v osmnácti a posledních dvanáct let pracuje pro Google.

„Nestydím se za to, že jsem Rus, ale že jsem občanem státu, který vraždí lidi. Kdybych se mohl vzdát ruského občanství, udělal bych to,“ říká Dmitry Salomatin, rodák z Volgogradu a čerstvý absolvent Lékařské fakulty v Hradci Králové UK.

„V mém rodném městě ruští okupanti odstřelují domy. Shazují bomby na civilisty,“ s rozhořčením a slzami říká studentka KTF UK Tamara Bardina původem z ukrajinského Černihiva. Na UK jsou stovky ukrajinských studentů i akademiků, přinášíme jejich svědectví o tom, co se v jejich zemi děje.

„Bojuje se tu i za naši svobodu,“ vzkázal přímo z ukrajinského Lvova doktor Radomyr Mokryk z Filozofické fakulty UK. Byl jedním z diskutujících na studentském happeningu Tohle je náš svět, ne tvoje bojiště!, který se konal večer 25. února v Kampusu Hybernská.

Rusko pod velením prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo válku na Ukrajině. Díky jeho rozhodnutí dostali nálepku agresorů i všichni Rusové, včetně těch, kteří doma proti válce protestují a jsou zatýkáni. Zjednodušené označení odmítá i doktorandka Varvara Borisova z FHS UK. 

Petr Wohlmuth z FHS UK nechtěl pojmout krymskou válku z 19. století jen jako hrdinské vyprávění. Při práci na knize Východ proti Západu?  prostudoval deníky či osobní zápisky jejích účastníků a přinesl zkušenosti konkrétních lidí, kteří vojnou prošli.

Sdílejte článek: