„Charakterizují ho dredy a zápal pro evoluční a vývojovou biologii. Je velmi inteligentní a má hodně načteno – umí si spojit různé věci a do týmu vybrat ty nejlepší lidi,” říká o Robertu Černému jeho kolega Peter Fabian. Společně stojí za článkem o studiu adenohypofýzy v časopise Science.

V Praze se v září konal workshop Onygenales 2020: Pokroky v základním a klinickém výzkumu dermatofytů a dimorfních hub. Díky spolupráci Univerzity Karlovy a celosvětové síti odborníků a studentů ISHAM Onygenales se na něm podařilo online propojit světově uznávané odborníky, lékaře i studenty.

Hranická propast na Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů a odborníků z Přírodovědecké fakulty UK. Výzkum popisuje Petr Tábořík.

Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybových aktivit. Výzkum českých vědců ocenil vědecký svět, jejich práci publikoval v červnu 2020 časopis Brain Structure & Function.

Vztah s „první lékařskou“ je pro něj životním spojením. Kromě toho, že ji vystudoval, byl zde i proděkanem a je přednostou jednoho z jejích ústavů. Nejen na nové výzvy a plány se iForum ptalo doc. Martina Vokurky, nového děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Časopis Geological Magazine přinesl v květnu 2020 informace o výzkumu mezinárodního vědeckého týmu, jemuž se podařilo popsat nový druh živočicha pocházejícího ze 480 milionů let starých hornin marockého Antiatlasu. V týmu byl i Lukáš Laibl z Přírodovědecké fakulty UK, odborník na prvohorní členovce.

Podávat výkony pod určitým tlakem, a to jak na akademické půdě nebo na vzpěračském prkně, bere částečně jako přípravu na svoji budoucí profesi. V seriálu Sportovci UK se seznamte s Petrem Stránským, reprezentantem ČR ve vzpírání a studentem Lékařské fakulty v Plzni UK.

Od patnácti let se pohybuje ve vysoké atletice. Vždyť už dokázala flopem překonat laťku ve výšce 195 centimetrů. Seriál Sportovci UK přináší rozhovor s Michaelou Hrubou, studentkou Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, která po roční zdravotní pauze touží po atmosféře velkých závodů.

Plave od svých čtyř let. Jako dosud jediná v šestnácti letech pokořila kanál La Manche. Seriál Sportovci UK přináší rozhovor s Lenkou Štěrbovou. Dálkovou plavkyní a studentkou 3. lékařské fakulty UK, která chtěla létat helikoptérou. A která na konci své sportovní kariéry možná zkusí přeplavat kanál „na jeden zátah“, tedy z Anglie do Francie a zpět…

Je naším nejrychlejším vysokoškolákem. Má na to i „papíry“, 13. ledna 2020 si z finále hladké šedesátky v hale na Strahově odnesl titul akademického mistra ČR, nejkratší sprint vyhrál časem 6,77 s. Seriál Sportovci UK tentokrát přináší setkání se Štěpánem Hamplem, běžcem, který umí stovku za 10,36 s.

Je výjimečná, takřka ve všem se jí daří. Vystudovala biologii a imunologii na Přírodovědecké fakultě UK, v čase pandemie testovala vzorky koronaviru a v alpském lyžování sbírá medaile jednu za druhou. Tereza Kmochová navíc dokáže odezírat ze rtů, a umí to i v angličtině. Seriál Sportovci UK přináší seznámení s nejlepší neslyšící lyžařkou světa.

Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, , které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.

Původně chtěla být baletkou a tancovat v piškotech. Místo toho, může za to bratr, už devatenáct let běhá po hřišti v krátké sukénce a s podivně zahnutou hokejkou. Seriál Sportovci UK dnes přináší setkání s Lucií Ledvinovou, hráčkou pozemního hokeje extraligového „A“ týmu SK Slavia Praha.

Kdyby nepřišel covid-19, svůj čas by si rozložila mezi řešení grantů a projektů, vedení referenční laboratoře a psaní článků. Vedle toho se Ruth Tachezy na katedře genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK věnuje „svým“ studentům...

Objektem jeho vědeckého bádání se staly samotářské včely kyjorožky Ceratina nigrolabiata. Zaujalo ho, že stejně jako u obratlovců (a v ideálním případě i u člověka) se oba rodiče starají o své potomstvo. Úkaz u blanokřídlého hmyzu spíše nevídaný. Seznamte se s Mgr. Michaelem Mikátem z Přírodovědecké fakulty UK, který počátkem června obdržel Cenu rektora za mimořádné vědecké výsledky za rok 2019

Vedle slov koronavirus, covid a pandemie se pojmy distanční vzdělávání nebo distanční výuka ocitly v popředí nejužívanějších slov a slovních spojení současnosti. Multimediální forma řízeného studia (tak praví Wikipedie) se na přechodnou dobu, během níž osiřely přednáškové sály, stala jediným spojením mezi studenty a vyučujícím.

Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.