Jaké příležitosti se pro Univerzitu Karlovu rýsují v rozpočtu Evropské unie po roce 2028? „Pokud chceme hrát v Evropě první ligu, měli bychom mít nejpozději v lednu 2028 o strategických záměrech financovatelných z EU jasno,“ píše prorektorka Univerzity Karlovy pro rozvoj lidských zdrojů, nové technologie a pověřená řízením agendy vnějších vztahů Věra Jourová.
Mohlo by se to zdát daleko za obzorem. Zdánlivě je času dost. Pokud ale chceme Univerzitu Karlovu nadále prosazovat jako špičkovou vědeckou a vzdělávání instituci, měli bychom zbystřit. Dlouho dopředu bychom měli začít připravovat zejména velké investiční projekty, projekty ve spolupráci s průmyslem, podnikatelským sektorem nebo sektorem obrany, nebo projekty v rámci univerzitních aliancí. Dva roky do začátku financování z Unie daleká budoucnost určitě nejsou. I proto, že o většinu zdrojů na takové projekty se bude soutěžit v rámci celé Evropy. Doba, kdy jsme se především spoléhali na tzv. národní obálky (Pozn. red.: pojem „národní obálky“ označuje částku finančních prostředků z rozpočtu EU, která je předem přidělena konkrétní členské zemi na celé programové období) v rámci kohezní politiky (Pozn. red.: kohezní politika je strategie, jejímž cílem je snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony v rámci Evropské unie) je minulostí. Obálka by možná stačila, pokud bychom měli ambici hrát jen národní soutěž. Velké peníze a s nimi spojené velké šance budou jinde.
Nová kohezní politika
Prvním ze tří hlavních zdrojů je kohezní politika v novém provedení. EU chce na kohezní a zemědělskou politiku vynaložit celkem 875 mld. EUR, což je 48 % celkového sedmiletého rozpočtu. To jsou peníze, které rozděleny do tzv. národních obálek. I Česká republika bude mít opět svou „národní obálku“, tedy příděl peněz, pro který si v rámci vymezených mantinelů určí využití. Jaká bude velikost obálky se zatím neví, bude se vyjednávat na linii Vláda ČR – Evropská komise. Bude se bojovat především o nastavení kritérií pro „národní příděl“. O patro níže – po linii Ministerstvo pro místní rozvoj – Univerzita Karlova – nyní vedeme konzultace, kam by peníze měly jít. Jsme na začátku. Do úvodních konzultací jsme zatím za univerzitu poslali požadavek, abychom měli nadále možnost využít tento zdroj na zvýšení kapacit – tedy investic do kolejí, menz, sportovišť, dále na přístrojové vybavení pro vědecké a výukové činnosti, na vybavení informačními a komunikačními technologiemi a zajištění bezpečnosti systémů, na vývoj systémů AI pro účely využití univerzitou, na internacionalizaci, na adaptaci vzdělávání na nové potřeby a trendy a na rozvoj lidských zdrojů.
Fond konkurenceschopnosti
Druhým z hlavních zdrojů je Evropský fond pro konkurenceschopnost (dále jen Fond). Má to být 409 mld. EUR, žádná národní obálka, bude se soutěžit celoevropsky. Předpokládám nicméně, že se povede debata o tom, že i ve střední a východní Evropě je potenciál k posílení konkurenceschopnosti s dopadem na celou EU, a tudíž by mohly mít projekty z této oblasti jakýsi bonus při hodnocení. Uvidíme. Pokud by tyto zdroje šly jen nejvyspělejším státům v oblasti průmyslu, inovačního podnikání a výzkumu, začaly by se opět zvyšovat rozdíly mezi severozápadem a jihovýchodem EU, zrychlil by se odliv mozků z východu na západ (což je už nyní obrovský problém). Levá ruka by dál přes kohezní politiku srovnávala rozdíly mezi regiony a pravá by to všecko rozbíjela cílenou podporou ekonomiky jen ve vyspělých státech. To se nesmí stát.
Každopádně má Univerzita Karlova i v rámci celoevropské soutěže bez „východních berliček“ velký potenciál tento Fond využít. Peníze totiž mají jít na financování excelentního výzkumu a transferu výsledků výzkumu do inovací v průmyslu a podnikání. Zároveň se počítá s podporu vyššího vzdělávání, celoživotního vzdělávání, rekvalifikací – to vše na míru novým potřebám společnosti a trhu práce. Za významné a podpory hodné obory považujeme nejen STEM obory, ale i společenské vědy. Jejich význam narůstá mj. v nové situaci, kdy potřebujeme analyzovat společenské, psychologické, právní či bezpečnostní dopady překotného a rychlého rozvoje moderních technologií.
Abychom tento zcela nový Fond využili, měli bychom mít včas v hledáčku partnery v privátní sféře, a to nejen v ČR, ale i v EU. Není zatím zřejmé, jestli budou mít univerzity – samostatně či v aliancích – přístup k financování přímo, nebo zásadně jen v sítích či v partnerství s ekonomickými inovačními subjekty. Ve Fondu ale už teď vidíme prioritní oblasti pro financování výzkumu a inovací. Jedná se především o AI, digitální technologie, čisté technologie pro dekarbonizaci, biotechnologie, výzkum pro udržitelný rozvoj, medicínu, bezpečnost (v širokém slova smyslu, včetně např. energetické či potravinové) a obrana. Ta spolkne – z pochopitelných důvodů – velkou část tohoto Fondu.
Znovu chci zmínit rozšíření záběru naší univerzity mimo ČR, zejména s cílem získat více zahraničních studentů a vědců, a to i ze zemí EU, kde máme velkou konkurenci. Při jejich rozhodování nesmírně záleží na kontextu a vnímání dané země. Proto bude důležité, abychom v České republice Fond pro konkurenceschopnost plně využili pro nové věci a otevírali tak prostor schopným lidem.
Horizon
Třetí podstatný zdroj financování pro univerzity a vědecká pracoviště je Horizon – 10. rámcový program. Má v něm být 175 mld. EU, tedy počítá s navýšením zdrojů. Zde předpokládám kontinuitu s tím, že za univerzitu budeme vývoj programu při vyjednávání připomínkovat. Je tam jedna novinka – bude se hledět na synergii zdrojů z Horizonu a Fondu popsaného výše. Ony dva finanční proudy mají být kompatibilní, což by mělo nabízet i praktickou možnost kombinace peněz u strategických záměrů. Proto by ani Univerzita Karlova v budoucnu neměla tyto záměry/projekty plánovat jako vertikály, ale uvažovat spíš horizontálně.
Kromě Horizonu už chci jen stručně zmínit program Erasmus +, který mnozí označují za nejužitečnější evropský program vůbec. A pro úplnost – nově se rozjíždí program Choose Europe, kterým chce EU přilákat vědce z třetích zemí včetně USA. Tuto stopu budeme sledovat, jde o novinku a Univerzita Karlova by neměla stát mimo.
Byla tady řeč o kontinuitě. Vidím velkou šanci v pokračování řady projektů, výzkumných a vzdělávacích činností s podporou nových rozpočtových zdrojů. Opět se mi ale do klávesnice vkrádá slovo „strategie“ – dlouhodobá, promyšlená, realistická a dobře vybavená vstupními informacemi. O to poslední zmíněné se nyní snažím svým skromným dílem – tímto článkem.
Univerzita Karlova v tomto období evropské fondy masivně využívá. Můj obdiv mají všichni pracovníci konkrétních fakult i rektorátu, kterým se daří o peníze žádat, projekty realizovat a finalizovat. Je to tvrdá práce, termínovaná, měřitelná a často velmi stresující.
Těší mě, že máme úspěchy v podobě narůstajícího počtu ERC grantů či projektů podpořených z programu Marie Skłodowska-Curie, mohu-li jmenovat jen některé. Nedávno jsem se byla na pozvání děkanů Lékařské a Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové podívat na stavbu projektu MEPHARED 2. Co jsem viděla, na mě udělalo obrovský dojem. Vznikají tam prostory, které budou skvělým zázemím pro špičkovou vědu a vzdělávání. Tak to má být – evropská podpora má sloužit právě takovým cílům.
Tím vším chci říct, že na využití „nových peněz“ z EU máme našlápnuto. Bude ale třeba pochopit zásadní změny ve financování, adaptovat na ně kapacity a nepodcenit přípravu.
