Historik a profesor Oxfordské univerzity Timothy Garton Ash převzal 9. října čestný doktorát Univerzity Karlovy. Ve svém projevu upozornil na důležitost pravdy a připomněl historické vazby univerzit v Oxfordu a v Praze. Slavnostního ceremoniálu ve Velké aule Karolina se účastnili rektorka UK Milena Králíčková, spectabilis děkanka FF UK Eva Lehečková, honorabilis promotor Jan Čermák a další představitelé UK, jejích fakult i hosté z dalších univerzit.
Profesor Garton Ash je světoznámým historikem a výrazným politickým komentátorem. Proslavil se svými pracemi o dějinách střední a východní Evropy, zejména zemí bývalého východního bloku. Významně přispěl k pochopení historie a politických událostí spojených s pádem komunismu v tomto regionu. Jeho poznatky o konci studené války, revolucích v roce 1989 a následných přechodech k demokracii zásadním způsobem přispěly k širšímu povědomí o politické dynamice střední Evropy v předchozích desetiletích. Profesor Garton Ash je nejen uznávaným akademikem a členem britských královských vědeckých společností, ale také vlivným veřejným intelektuálem, hlasitým obhájcem svobody slova, demokracie a lidských práv. Ve svých textech se zabývá výzvami, kterým čelí liberální demokracie, a důležitostí obrany demokratických hodnot tváří v tvář autoritářství a populismu.
„Udělením čestného doktorátu Univerzita Karlova oceňuje nejen čtyřicetiletou akademickou a novinářskou práci profesora Gartona Ashe, ale i jeho společenské postoje, které jsou v této pro střední a východní Evropu opět složité době inspirativním hlasem pro nás všechny,“ zdůvodnila toto uznání děkanka Filozofické fakulty Eva Lehečková.
Ve svém laudatio děkanka také připomněla, že čestný doktorát byl poprvé udělen v pozdním 15. století na Oxfordské univerzitě – instituci, která je alma mater profesoru Gartonu Ashovi. Po absolvování studia moderních dějin se stal členem koleje St Anthony’s College v Oxfordu, kde vedl Centrum evropských studií. Jako profesor evropských studií na Oxfordské univerzitě působil celých dvacet let. I jako emeritní profesor stále aktivní na půdě Oxfordské univerzity – je vedoucí osobou Dahrendorfova programu zaměřeného na výzkum současné role Evropy a dalších globálních velmocí v proměňujícím se světě.
Vedle čestného doktorátu Univerzity Karlovy získal oxfordský profesor za svou literární tvorbu celou řadu prestižních ocenění, mimo jiné David Watt Memorial Prize, Premio Napoli, Imre Nagy Memorial Plaque, Hoffmann von Fallersleben Prize za politickou literaturu, Řád za zásluhy Německa, Polska a České republiky. V roce 2006 mu byla udělena Cena George Orwella za politickou literaturu a v roce 2017 Charlemagne Prize za zásluhy o evropskou jednotu.
Ve své významné publikaci We the People: The Revolution of ’89 Witnessed in Warsaw, Budapest, Berlin and Prague (1990; česky Rok zázraků. Svědectví o revolucích roku 1989 ve Varšavě, Budapešti, Berlíně a Praze) na základě osobních svědectví jedinečně zachytil události roku 1989 a pád středoevropských komunistických režimů, včetně tehdejšího Československa. Jak poznamenala Eva Lehečková, „tato kniha sklidila velký úspěch, byla přeložena do patnácti jazyků a dodnes se řadí mezi klíčové studie k tématu československé transformace.“
Timothy Garton Ash tak má blízký, osobní vztah ke střední Evropě, České republice i samotné Univerzitě Karlově. Na její půdě již několikrát přednášel – naposledy před třemi lety na Filozofické fakultě UK vedl přednášku From Post-War Europe to Post-Wall Europe – and Back. Aktivně se též podílí na rozvoji a prohlubování akademické spolupráce mezi britskými a středoevropskými institucemi. Je kromě jiného členem Akademického kolegia Centra pro filozofii, etiku a náboženství, které je součástí Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK. Díky rozvoji akademické a studentské výměny mezi oběma institucemi tak na FF UK od letošního roku působí kolega profesora Gartona Ashe profesor ruské a východoevropské politiky Paul Chaisty.
Profesor Garton Ash je též aktivním a ceněným politickým komentátorem a publicistou píšícím o historii i problémech současného světa; před necelým měsícem tak ve svém sloupku v Guardianu varoval, že Američané mají 400 dní na záchranu své demokracie. „Hysterická hyperbola?“ ptá se v článku. „Rád bych tomu věřil. Ale během sedmi letních týdnů, které jsem letos v létě strávil ve Spojených státech jsem byl každým dnem otřesen rychlostí a brutalitou, s níž Trump útočil na zdánlivě pevné normy americké demokracie i zoufale slabým odporem proti tomuto útoku.“
Po složení slavnostního slibu a převzetí čestného doktorátu zahájil profesor Garton Ash svůj děkovný projev českými slovy „Pravda vítězí.“ Motto československých a českých prezidentů mu bylo východiskem v několika rovinách a spojitostech. Zaprvé podle něho toto prohlášení připomíná dlouhodobý historický vztah mezi oběma univerzitami. Heslo „pravda vítězí“ pochází od Jana Husa, někdejšího rektora pražské univerzity, jenž sám ovšem reagoval na učení reformátora Jana Viklefa, dřívějšího správce Balliol College v Oxfordu. „Oba dva do středověkého diskursu vnesli centralitu pravdy,“ uvedl Garton Ash. Spolupráce mezi oběma univerzitami pokračuje až dodnes, a v průběhu šesti století nikterak neoslabila – právě naopak. A Tomáš Garrigue Masaryk, který zavedl úvodní motto jako prezidentské heslo, obdržel čestný doktorát z Oxfordu v roce 1923.
Jako další příklad mimořádné podpory uvedl profesor Garton Ash – se skromným přiznáním, že to sám až donedávna nevěděl – že během nacistické okupace Československa udělovala Oxfordská univerzita diplomy Univerzity Karlovy v jejím zastoupení.
„Pravda dnes čelí podstatně odlišné hrozbě než za komunismu,
ale v jistém smyslu neméně nebezpečné.“
Profesor Garton Ash také vzpomněl svého přítele Václava Havla: „Naprosto formativním obdobím mého života, kdy jsem se stal Středoevropanem z vlastní vůle, bylo desetiletí od roku 1979, kdy jsem poprvé přijel do Prahy, až do podzimu 1989, kdy jsem měl díky Václavu Havlovi velkou čest být přímým svědkem Sametové revoluce.“
Václav Havel podle něho také usiloval o obnovu ústředního postavení pravdy. Citací amerického básníka Jamese Russella Lowella „Je pak vznešené stát po boku pravdy, když jíme její okoralý chléb“ profesor Garton Ash vyjádřil, jak pro Václava Havla jistě „bylo vznešené stát na straně pravdy v době, kdy nabízela jen ubohý chléb. Byla to však také politická strategie, politika pravdy. Protože tváří v tvář totalitnímu monopolu veřejné sféry, informačního prostředí, tváří v tvář režimu, který žil Velkou lží, bylo mluvit pravdu revolučním aktem.“
Další paralelu představuje skutečnost, že zesnulý český prezident sám obdržel v roce 1998 čestný doktorát Oxfordské univerzity. Profesor Garton Ash při této příležitosti publikum zároveň pozval k návštěvě univerzitního parku v Oxfordu, kde se nachází Lavička Václava Havla (Havel’s Place) – památník sestávající ze dvou židlí a stolu nesoucího proslulý výrok „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. „Mimochodem, Havel říká musí zvítězit – on neříká nutně zvítězí,“ podotkl Garton Ash. „To pro mě opět vyjadřuje něco velmi důležitého.“
Profesor Timothy Garton Ash s děkankou Filozofické fakulty UK Evou Lehečkovou a rektorkou UK Milenou Králíčkovou.
Na závěr vyzdvihl roli univerzit. „Pravda dnes čelí podstatně odlišné hrozbě než za komunismu, ale v jistém smyslu neméně nebezpečné. Tehdy šlo o nebezpečí monopolu, o ovládnutí veřejné sféry jedinou ideologií. Nyní je situace téměř opačná: vidíme nekonečnou hojnost řeči, obrovskou fragmentaci a naprosto ohromující množství projevů, ve kterých není jedna velká lež, ale deset milionů malých lží – nebo deset milionů polopravd. Jak říká staré středoevropské židovské přísloví, ‚poloviční pravda je celá lež‘. To vše samozřejmě výrazně usnadňují, zveličují a umocňují algoritmy sociálních médií, které neoptimalizují ve prospěch pravdy, věrohodnosti ani demokracie, ale pro pozornost – aby maximalizovaly zisk. A taková pozornost se získává senzací, dramatem a velmi často nepravdou.“
Univerzity tak sehrávají důležitou roli jako instituce zabývající se zjišťováním skutečnosti a hledáním pravdy – spolu s justicí a žurnalistikou. „V současném jedovatém informačním prostředí mají univerzity zásadní úkol hledat pravdu, a poté se snažit skutečnost a pravdu – jak jen ji dokážeme nalézt – šířit ve společnosti. V tomto smyslu se domnívám, že univerzity mají zásadní společenskou a občanskou funkci, stejně důležitou jako v době Václava Havla, Tomáše Garrigue Masaryka – a ostatně i Jana Viklefa a Jana Husa.“
Profesor Garton Ash ve své nejnovější monografii Evropa, náš domov. Od vylodění v Normandii po válku na Ukrajině (2023) konstatuje, že každý z nás může odněkud pocházet rodem, ale do nějakého dalšího prostředí může vrůst svou volbou, vášní a celoživotním zájmem – v tomto duchu se profesor Garton Ash považuje za Středoevropana. A ve stejném duchu tento čtvrtek akademická obec Univerzity Karlovy oficiálně přivítala profesora Gartona Ashe do střední Evropy i do svých řad.
