Ve středu 19. listopadu se v Karolinu uskutečnil Národní informační den o grantech ERC. Jeho cílem bylo přiblížit české vědecké komunitě poslání Evropské výzkumné rady (ERC), organizující nejprestižnější evropské individuální grantové soutěže na podporu špičkového výzkumu. Akce byla určena zejména zájemcům o nadcházející výzvy ERC, zástupcům vedení českých univerzit a výzkumných organizací a také pracovníkům projektové podpory.
Více financí pro vědu
Na úvod vystoupil koordinátor Expertní skupiny na podporu žadatelů o ERC granty, bývalý člen a předseda hodnotícího panelu Zdeněk Strakoš. Zamýšlel se nad postavením vědy ve společnosti, nad tím, jaká kritéria by měla splňovat „zdravá“ věda obecně, ale i jaké bariéry se podílejí na tom, že české vědkyně a vědci stále ještě nezískávají tolik ERC grantů, kolik by mohli. Hovořil i o roli Expertní skupiny na podporu žadatelů o ERC, která nabízí pomocnou ruku prostřednictvím workshopů, mentoringu a konzultací, i o tom, co lze v tomto směru udělat na úrovni státu. „ERC nabízí pomoc. Ale my všichni jsme zodpovědní za prostředí, které pomáhá našim talentům vyrůst. Je to na nás. Nikdo jiný za nás naši část práce neudělá,“ zdůraznil na závěr.
Ludmila Tysjačna, národní kontaktní osoba pro ERC z Technologického centra Praha, představila všem, kteří se s ERC teprve seznamují, nejnovější pravidla pro podávání žádostí, včetně novinky pro nadcházející období, grantů ERC Plus.
Dopolední blok uzavřel Tomáš Jungwirth, úspěšný držitel dvou ERC Advanced grantů, člen hodnoticího panelu a rovněž bývalý člen Vědecké rady, hlavního řídícího tělesa ERC. Ve svém příspěvku účastníky provedl změnami v hodnoticím procesu ERC a struktuře projektového návrhu, ke kterým došlo v průběhu posledních let, a sdílel s přítomnými cenné rady a zkušenosti o tom, jak v mezinárodní konkurenci zaujmout hodnotitele svojí žádostí. Dopolední vystoupení včetně následné diskuse lze zhlédnout i ze záznamu.
Mluvte se svými europoslanci
Výjimečným bodem programu bylo online vystoupení prezidentky ERC Marie Leptin. Ta se zaměřila na vysvětlení změn v podávání ERC grantů a následném hodnotícím procesu, který mimo jiné vychází vstříc žadatelům v méně úspěšných zemích. Tyto změny jim dávají možnost lépe popsat jejich dosavadní profesionální cestu a různorodé dosažené výsledky. Důraz je čím dál více kladen na vědeckou ambici a kreativitu projektu. Maria Leptin dále zmínila připravovaný super grant ERC Plus, který je určen pro zcela výjimečné projekty, které není možné prostřednictvím stávajících schémat realizovat. ERC Plus grant poskytne finance až do výše sedm milionů EUR na sedm let. V rámci daného schématu bude podpořeno pouze 30 projektů (pro srovnání: v ostatních schématech ERC – Starting, Consolidator, Advanced a Synergy – bývá dohromady podpořeno přes tisíc žádostí). I ona zdůraznila důležitost propojení vědy a společnosti. „Zjistěte, kdo jsou vaši poslanci Evropského parlamentu. Mluvte s nimi. Pozvěte je do svých laboratoří, do svých výzkumných skupin. Řekněte jim, na čem pracujete a proč je důležité pro Českou republiku a Evropu váš výzkum financovat,“ apelovala na přítomné zástupce vědecké komunity.
Následující panelovou diskuzi moderoval Pavel Tomančák, člen expertní skupiny pro podporu žadatelů ERC, příjemce grantů ERC StG a AdG, člen hodnoticího panelu ERC, konsorcia CEITEC a Společnosti Maxe Plancka. Debatujícími byli ERC grantisté Libor Barto, Kateřina Čapková, Elisabeth Hehenberger, Tomáš Jungwirth a Adam Williamson. V diskuzi se věnovali připravenosti českého výzkumného prostředí, institucionální podpoře a potřebným systémovým změnám. Kromě mnoha dalších podnětných postřehů zdůraznili nutnost vytvoření přejícího a motivujícího prostředí na institucích, včetně zajištění potřebné profesionální projektové podpory. Připomněli i mimořádně důležitý národní program ERC-CZ, financovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Program je určen žadatelům, jejichž projekty byly v rámci soutěže ERC velmi kladně hodnoceny, ale na jejich financování nezbyly v dané výzvě finanční prostředky. Jeho praktické provádění však vyžaduje podstatné zjednodušení administrativy.I tuto část lze zhlédnout ze záznamu.
Zdeněk Strakoš shrnul Národní informační den ERC následujícími slovy: „Abychom uspěli v mezinárodní konkurenci, musí být naši vědci a vědkyně nejen zapojeni do spolupráce, ale musí ji na špičkové světové úrovni také vést, což platí v plné míře pro získané ERC granty. Čeká nás nelehké období i ve financování vědy v Česku. Společně bychom o to víc měli usilovat o granty ERC. Pomůže to talentovaným vědcům a vědkyním působícím v naší zemi dozrát ve vedoucí osobnosti, které pro budoucnost velmi potřebujeme. Jsme malá země. Abychom mohli plně využít svůj potenciál ve výzvách ERC, nesmí mít při podpoře žadatelů žádné místo uzavřenost, rivalita mezi institucemi a jednotlivci. Imperativem musí být bezpodmínečná vzájemná podpora a pomoc.”
Akci spolupořádalo Technologické centrum Praha, Expertní skupina na podporu žadatelů o ERC a Univerzita Karlova.
