Otřesená tragédií, která se odehrála v prosinci roku 2023 v Klánovickém lese a o pár dní poději na Filozofické fakultě UK, cítila Martina Vídenová potřebu něco udělat. Skladatelka a doktorandka muzikologie na FF UK šla směrem pro ni nejpřirozenějším, v den prvního výročí střelby na FF UK, při níž zahynulo 14 lidí a desítky jich byly zraněno, uspořádala benefiční koncert. Nejenže jím chtěla podpořit všechny, jež tragédie zasáhla, ale také upozornit na to, že je třeba více pečovat o duševní zdraví lidí. V neděli 21. prosince se v Praze koná další koncert. V jejich pořádání chce Martina Vídenová pokračovat i v dalších letech.
Poprvé se benefiční koncert věnovaný obětem, zraněným i pozůstalým, konal loni v prosinci v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze.
Co vás přimělo k pořádání benefičních koncertů v den výročí tragédie z prosince roku 2023?
Impuls k uspořádání výročních koncertů vyšel z potřeby projevit solidaritu s pozůstalými a zraněnými a vytvořit pro ně bezpečný, citlivý prostor ke sdílení bolesti. Hudba dokáže pomáhat tam, kde slova selhávají. Působí jako prostředník mezi ztrátou a nadějí – ne tím, že by bolest zahlazovala, ale tím, že ji dokáže nést.
Součástí letošního koncertu je podpora neziskové organizace Nevypusť duši, která se dlouhodobě věnuje prevenci duševních potíží dětí a mladých lidí. Benefiční rozměr koncertu jsem zvolila proto, že právě prevence v oblasti duševního zdraví ve vzdělávacích institucích a otevřená komunikace o duševních potížích mohou napomoci tomu, aby v budoucnu k podobným ztrátám na životech nedocházelo. Nejde pouze o jednorázové gesto solidarity, ale také o snahu alespoň trošku přispět k tomu, aby bylo pro děti a mladé lidi ve školách zajištěno bezpečné místo, kam se mohou obrátit ve chvílích, kdy se necítí dobře.
Pro loňský koncert jste složila novou skladbu, kterou jste věnovala obětem. Na koncertu zaznělo i nové dílo z pera skladatele Miroslava Tótha. Co bude na programu tentokrát?
Pro tuto příležitost napsal Jan Šikl, bývalý student Ústavu hudební vědy FF UK, skladbu pro housle, trubku, ženský sbor a smyčcový orchestr Tam, kde je ticho, zpívá srdce. Do programu jsem zařadila také Stabat Mater, niternou duchovní kompozici estonského skladatele Arvo Pärta, která prostřednictvím tiché modlitby poskytuje prostor k rozjímání a setkání se smutkem. Skladba je nejen o Mariině bolesti, ale také o možnostech lidského soucitu, o utrpení, které sdílíme, a o tichém světle, které může z bolesti vyrůstat. Pärt patří mezi nejhranější žijící skladatele. Na koncertě zazní také lidové písně Ty bysterský zvony a Izraslo dŭrvo visoko v podání sboru Subito, absolventů Ústavu hudební vědy FF UK a dalších přátel.
Martina Vídenová napsala pro loňský koncert k uctění památky obětí novou skladbu.
Jste zakladatelka spolku Uši pro duši. Čemu se věnuje tato iniciativa?
Spolek Uši pro duši vznikl v návaznosti na přípravy loňských vzpomínkových akcí a věnuje se otevírání tématu duševního zdraví, především u dětí a mladých lidí – snaží se podporovat prevenci psychických potíží ve školách a budovat mosty mezi školami, odborníky a komunitami, které jsou v tomto směru aktivní.
Naším nejvýraznějším projektem je Týden pro duševní zdraví dětí a mladých lidí (15.–21. prosince), jehož první ročník letos pořádáme ve spolupráci se spolkem Spojeni nadějí, Filozofickou fakultou UK a Univerzitou Karlovou. V tomto termínu bychom ho chtěli pořádat každoročně, ke stěžejním akcím bude patřit právě benefiční koncert pro pozůstalé a zraněné.
K Týdnu pro duševní zdraví dětí a mladých lidí se letos přihlásilo 16 institucí po celé republice. Převážně se jedná o školy, které myšlenku Týdne podpořily například koncertem, besídkou či speciální výukou vztahující se k duševnímu zdraví. Součástí těchto akcí je i mše svatá za oběti tragédie na FF UK sloužená v Jablonci nad Nisou.
Jakákoliv drobná iniciativa má pro tento projekt velký smysl, jsme vděční za každou formu podpory. Propojením našich sil podporujeme vznik silnější komunity, která dává dětem a mladým lidem najevo, že na své starosti nejsou sami. Naším přáním je, aby iniciativa nabízela prostor pro naději, blízkost a vzájemnou podporu.
K dalším aktivitám spolku – ve spolupráci s filmovou režisérkou Adélou Komrzý – připravujeme podklady pro nový dokumentární film. Chceme v něm ukázat, jak může hudba pomáhat dětem v dětských domovech a nápravných zařízeních. Rádi bychom otevřeli debatu o tom, proč by hudební aktivity měly být v takovém prostředí běžnou součástí výchovy. Hudba dětem pomáhá uvolnit napětí, lépe se vyrovnat s traumatickými zážitky a posilovat jejich sebevědomí i pocit vlastní hodnoty.
Jste také doktorandkou na Ústavu hudební vědy FF UK. Jakým tématům se ve svém výzkumu věnujete?
V disertační práci se zabývám hudebně pěveckým spolkem Cecilská jednota (Cäcilien-Verein), který působil v letech 1840–1865 v Praze. Instituce stála u zrodu nově formujícího se veřejného koncertního provozu. Mezi členy patřil i Antonín Dvořák, který zde hrál na violu. Práce se také soustřeďuje na osobnost zakladatele souboru Antonína Apta, významného organizátora pražského koncertního dění a propagátora moderního evropského repertoáru. Jeho biografie dosud nebyla podrobně zpracovaná, přitom právě jeho přičiněním byla Praha mezi prvními městy, kde byly provozovány skladby například Richarda Wagnera.
Součástí disertace je i kritická edice čtrnácti dopisů Richarda Wagnera, které adresoval Antonínu Aptovi. Souvisejí především s provedením skladatelových operních děl v Praze. V práci uvádím podrobnější souvislosti těchto koncertních vystoupení, na nichž se obyvatelé Prahy mohli poprvé seznámit s novými tvůrčími postupy tak velkého skladatelského zjevu, jehož tvorba a teoretické práce v dějinách novodobé evropské hudební kultury představují jeden z nejvýznamnějších mezníků. Přiznám se ale, že v posledních měsících na psaní disertace moc času nebylo.
Zbývá vám čas i na skládání hudby?
Letos jsem měla možnost zapojit se například do projektu Českého rozhlasu Moderna. S dramaturgickým námětem přišel Pierre Urban. Vznikla LP deska, která představí tvorbu několika současných českých skladatelů a skladatelek působících v oblasti klasické, elektroakustické, ambientní i filmové hudby. Součástí projektu je také moje skladba pro smyčcové kvarteto Circles. Na vzniku nahrávky se podílel výborný houslista David Danel, který vystoupil v rámci loňského koncertu Rok poté a jako sólista se představí i na letošním koncertě pro pozůstalé a zraněné. Křest desky Moderna Český rozhlas plánuje na 13 března.
| Mgr. Martina Vídenová |
| Absolvovala Hudební vědu na Filozofické fakultě UK, kde v současné době pokračuje v doktorském studiu. Dizertaci píše na téma Cecilská jednota a Antonín Apt v kontextu pražského hudebního života. Vedle muzikologie se věnuje skládání filmové hudby. Je zakladatelkou spolku Uši pro duši, jehož cílem je podpora duševního zdraví dětí a mladých lidí prostřednictvím kultury. Je hlavní organizátorkou benefičních koncertů, které se konají v den výročí střelby na Filozofické fakultě UK 21. prosince 2023, při níž zahynulo 14 lidí včetně ředitelky Ústavu hudební vědy FF UK Lenky Hlávkové. |
