Příměstský tábor aplikovaných pohybových aktivit (APA) na FTVS UK nabízí dětem se speciálními vzdělávacími potřebami týden plný sportu, her, přátelství a odvahy překonávat vlastní hranice. Studenti a vyučující z Katedry zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství pro ně připravili bezpečný prostor, kde pohyb není výkonem, ale radostí a kde znalosti z výuky nacházejí uplatnění v praxi.
Je devět hodin ráno a v Creative hubu Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy to žije. Účastníci příměstského sportovního tábora APA – děti se specifickými potřebami i jejich sourozenci a kamarádi – se scházejí na tradiční ranní uvítání. Následuje krátká rozcvička a zábavné shrnutí předešlého dne.
„Co jsme včera dělali?“ ptá se vedoucí. „Lezecká stěna! Orientační běh!“ volají děti jedno přes druhé. Dnes je čeká atletika a odpolední program na nedaleké vodní nádrži Džbán. „Čeká nás dobrodružství s vodou. Máte všichni plavky? Je tu někdo, kdo se bojí? Tak fajn, můžeme se vydat na další cestu v duchu letopisů Narnie,“ hlásí vedoucí a za společného popěvku vyráží děti i asistenti vstříc novému dobrodružství.
Dopoledne začíná atletikou – zábavnou „opičí dráhou“, kdy děti na dráze překonávají rozličné překážky. Následuje svačina, v plánu je i malování na kamínky, ale skutečný vrchol přichází v momentě, kdy se na fotbalovém hřišti spustí automatické zavlažování. Voda stříká do všech stran a děti mohou skotačit pod chladivými tryskami. V suchém tričku nezůstane nikdo, ani dospělí. Je to čirá radost.
Orchestr každodenní logistiky
Každý tým vede dvojice vedoucích, kterou doplňuje šest až sedm asistentů. Dvanáct dětí ve skupině, přitom některé potřebují osobního asistenta po celou dobu. „Tohle není brigádka,“ shodují se studentky, které se o malé klienty starají. Je to intenzivní profesionální zkušenost zahrnující vedle doprovodu při hrách také pomoc třeba při obědě, asistenci na toaletě, zajištění klidové zóny, přípravu pomůcek, instruktáž při aktivitách, jemnou podporu při psychické nepohodě, ale i profesionální řešení krizových situací. Den od osmi do šesti není výjimkou. Příměstský tábor APA běží na FTVS UK každé léto.
A děti se vracejí nejen jako účastníci – přibližně dvě třetiny účastníků jsou „staří známí“ – ale i v nových rolích: jako praktikanti a průvodci mladším kamarádům. První oficiální běh tábora proběhl v roce 2018 v rámci tříletého projektu Pohyb pro inkluzi. Ohlas byl tak silný, že pokračoval i po skončení finanční podpory. Dnes funguje díky velké podpoře fakulty pod Vysokoškolským sportovním klubem FTVS, což umožňuje žádat o granty. Přesto je to organizačně i finančně náročný podnik – zájem by vystačil i na dva běhy, ale kapacity lidí, kteří zároveň učí a organizují řadu dalších projektů a vedou výzkumné týmy, nejsou nafukovací. Z jádra „věrných“ dětí navíc organicky vyrostl oddíl APA, který během školního roku nabízí pravidelné sportovní a volnočasové aktivity.
„Jako rodič dítěte se specifickými potřebami jsem ještě nezažila, že nějaká aktivita je tak easy-going, že se prostě s ´jinými´ dětmi počítá a nemusím to řešit. To je ojedinělé. Ráda bych využila této možnosti všem takto veřejně poděkovat za trpělivost, dobrou náladu, podporu a za to, že to děláte. A všem studentům za to, že se do toho pustí o prázdninách,“ vzkazuje týmu APA maminka malého Lukáše, Lenka Krobová.
Děti se vracejí
Vedle individuální podpory a pohybového rozvoje si na táboře děti zlepšují komunikační dovednosti a posilují vzájemné vztahy. „Ačkoli má každé dítě jiné potřeby a jinou míru podpory, vzniká zde přirozený prostor pro navazování přátelství a spolupráce. Děti tráví většinu času ve svých skupinkách, kde se cítí bezpečně a znají své vedoucí i asistenty. Ale právě díky společným aktivitám – jako jsou obědy, výtvarné dílny, scénické motivy nebo závěrečné dobrodružné příběhy – se skupiny navzájem propojují,“ upozorňuje vyučující a specialistka na APA a parasport, která na táboře zastává funkci zdravotnice, Ilona Pavlová.
A změny jsou patrné i na vývoji jednotlivých dětí. „Když se dítě po roce vrátí, dobře si ho pamatujeme. A často vidíme, že za ten rok udělalo obrovský pokrok – třeba v pohybových dovednostech, v sebevyjádření nebo v odvaze se zapojit,“ popisuje Klára Daďová, vedoucí Katedry zdravotní TV a tělovýchovného lékařství, hlavní organizátorka tábora a garantka oboru Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami na FTVS UK. „Pro některé děti je tábor prvním impulzem k tomu, aby si zkusily sportovní kroužek, přihlásily se do oddílu nebo se víc otevřely v novém kolektivu. A často to jsou právě rodiče, kdo zpětně potvrdí, že tahle zkušenost jim dodala odvahu hledat nové možnosti i během školního roku,“ doplňuje třetí členka týmu APA na FTVS UK Jitka Vařeková.
Tři kolegyně z FTVS UK, které už řadu let organizují příměstké tábory APA. Zleva Ilona Pavlová, Kára Daďová a Jitka Vařeková.
Živá laboratoř pro studenty APA
Tábor je zároveň výukovou platformou pro studenty výše zmíněného oboru, který je připravuje pro působení v oblasti APA ve školství, sociální oblasti, podpoře zdraví i ve sportu. „Úzké propojení s praxí a postupné budování kompetencí hraje nezastupitelnou roli. Na bakaláři začínají studenti menšími projekty a osvětovými akcemi typu Paralympijský školní den. Postupně přebírají více odpovědnosti, učí se plánovat program, komunikovat s rodiči a vést tým. Na magisterském stupni už si v rámci předmětu management celý kurz naplánují a realizují sami – od cílové skupiny přes rozpočet, logistiku až po evaluaci. Jedna skupina například uspořádala outdoorový kurz pro deváťáky z Jedličkova ústavu: cyklistika, paddleboardy, kompletní zajištění zázemí. Všechno si obstarali sami,“ oceňuje studenty Jitka Vařeková.
Jak říká, aplikované pohybové aktivity stojí na jednoduché tezi: Pohyb je účinný nástroj pro podporu zdraví, soběstačnosti a kvality života lidí se specifickými potřebami – zdravotními, sociálními i psychickými. Nejde jen o kondici. Důležitou součástí kurikula je psychomotorika, která přes pohyb rozvíjí socioemoční dovednosti, snižuje agresivitu, učí zvládat konflikty a posiluje sebedůvěru. „Běžný učitel tělocviku tohle sám neudělá,“ upozorňuje Ilona Pavlová.
A proto obor prosazuje vznik nové školské profese – konzultanta APA. Ten pomáhá učitelům přizpůsobit tělesnou výchovu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, navrhuje pomůcky, spolupracuje na individuálních vzdělávacích plánech. V Olomouckém kraji tato role už funguje systematicky, v Praze a dalších regionech se rozjíždí díky projektům a nadačním podporám.
„Sport je jen jeden“
„Toto motto vyhlásil Český paralympijský výbor, a my se s hrdostí hlásíme,“ směje se Ilona Pavlová s tím, že právě v oddíle APA VSK FTVS UK Praha si studenti realizují aktivní praxe a děti zkouší různé pohybové aktivity s potřebnými úpravami, modifikacemi a kompenzacemi. Postupem času se pak samy rozhodnou, kterému sportu se budou specializovaně věnovat – vždy s ohledem na své zdravotní znevýhodnění – a podstoupí proces sportovní klasifikace. Tím se mohou postupně propracovat z úrovně rekreačního sportu přes výkonnostní para sport až po vrcholový sport.
„Pokud jde o pojetí inkluze v parasportu, klíčové je sdílení společného sportovního prostředí – a to jak na úrovni národních svazů, tak i mezinárodních sportovních organizací. Zkratka „para“ znamená paralelní a vyjadřuje myšlenku, že soutěže mohou probíhat společně – za předpokladu optimálně stanovených kategorií, které zohledňují specifické potřeby a možnosti sportovců,“ vysvětluje Ilona Pavlová.
Most mezi teorií a praxí
„Tento týden je jak pohlazení z nebe,“ s vděčností podotýká jedna z maminek. Když se tábor v pátek odpoledne uzavírá závěrečnou „scénkou“ všech tří skupin, je slyšet potlesk rodičů, dětí i studentů. Některé děti udělaly během týdne ohromný krok – a některým studentům došlo, že právě tohle je jejich profese. Jeden z „odrostlých“ táborníků se po několika letech objevil na paraatletických závodech jako aktivní vrhač. „A my jsme seděli v hledišti, fandili – a měli husí kůži. Protože přesně o to jde – proměnit odborné poznatky v reálnou pomoc a podporu lidem – a dělat to stále a lépe,“ shrnuje odbornice na inkluzi Klára Daďová.
| Absolventi APA působí ve školách (jako vychovatelé, asistenti pedagoga), v lázních, sportovních a rekondičních centrech, v organizacích typu Centrum Paraple, ve sportu osob se znevýhodněním – od rekreace po vrcholový parasport. Někteří zakládají vlastní iniciativy (např. Czech Ski School of Amputees), jiní působí v již dlouhodobě zavedených organizacích (např. Para plavání Praha či Sportovní club Jedličkova ústavu). Část se věnuje následné pohybové terapii pro lidi po onkologické léčbě, s diabetem či po psychických onemocněních – s cílem, aby se nevraceli zbytečně do zdravotního systému a žili soběstačněji. |
