Articles by Helena Zdráhalová

„Vy, jako Evropská komise, nám tady chcete zavést takové nehoráznosti, jako že ženy mají mít za stejnou práci stejnou odměnu jako muži nebo rovná práva pro LGBTQI?!,“ vtipkoval novinář Ondřej Houska s vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monikou Ladmanovou během natáčení podcastu Bruselský diktát v Karolinu.

Nejen legendární Zdeněk Burian, výtvarné rekonstrukci pravěku se u nás věnoval třeba i František Kupka. Za fascinující historií vývoje této svébytné disciplíny bere čtenáře své knihy Barbora Půtová z FF UK.

Dvacet let už je Česká republika součástí Evropské unie. U příležitosti výročí uspořádala Katedra evropského práva Právnické fakulty UK sérii veřejných diskuzí, které se věnovaly nejen historii evropské integrace, ale především aktuálním výzvám, jimž evropské společenství čelí.

Jeden z univerzitních grantů soutěže Primus putuje týmu Jakuba Tomšeje z PF UK. Specialista na pracovní právo a rovné příležitosti povede výzkum zaměřený na to, jak se v různých státech Evropy řeší problematika diskriminace.

„Evropská unie se tehdy cítila ekonomicky v dobré kondici a zároveň neviděla v rozšíření geopolitické nebezpečí.“ Tak popisuje základní okolnosti velkého rozšíření EU, ke kterému došlo 1. května 2004, profesor Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK.

„Je jen jedna Země, a tu máme od svých dětí půjčenou, musíme jim ji zase vrátit.“ Tak parafrázuje slavný Saint-Exupéryho citát zakladatel oboru sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií UK Ivan Rynda.

Filozof Martin Heidegger kdysi prohlásil, že technika sice překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Jeho slova dnes vyvrací Helena Lipková z FF UK. Věnuje se výzkumu informačního chování v digitálním prostředí.

Jakub Charvát a Vojtěch Pour si rychle po rozšíření generativní umělé inteligence uvědomili obrovský potenciál, který pro svět práva má. A zatímco někteří právníci vnímají příchod AI spíše jako ohrožení profese, oba studenti PF UK vidí příležitost, jak svůj obor i jeho studium posunout dál.

Environmentální žal nebo ekologická úzkost je termín, který se dnes často skloňuje v souvislosti se zhoršujícím se stavem klimatu. Jak pracovat s úzkostmi vyvolanými ať už obavami o budoucnost planety nebo záplavou dalších negativních zpráv?

Sociální zemědělství, co to je? Tuto otázku slyší Eliška Hudcová z ETF UK stále ještě poměrně často. Koncept, který propojuje farmaření se sociální prací, ještě není v České republice příliš zažitý.

Lidská práva a jejich porušování jsou ústředním motivem mezinárodního filmového festivalu Jeden svět. Některé snímky budou doprovázet debaty, v nichž vystoupí i vědci a vědkyně z UK.

Vilma Kadlečková původně plánovala, že si po studiích na FF UK najde teplé místečko v knihovně a po večerech bude potajmu psát. Minulý režim totiž žánru sci-fi moc nefandil. Sametová revoluce ale s jejími plány zamávala.

Bylo mu teprve pětačtyřicet let, když zemřel. Přesto v autorské dvojici s Jiřím Suchým zanechali hluboký otisk v československé kultuře. Hudebnímu skladateli a výtvarníkovi Jiřímu Šlitrovi by bylo ve čtvrtek 15. února sto let. 

Patří mezi dvacítku výzkumných projektů, které nově podpořila Univerzita Karlova. Na PF UK vzniklo ve střední Evropě unikátní Univerzitní centrum pro konfliktní a post-konfliktní studia. Zaměřovat se bude na právní aspekty ozbrojených konfliktů a na poválečné vyrovnávání se s minulostí.

Jan Šír z Fakulty sociálních věd UK se dlouhodobě zaměřuje na politický a bezpečnostní vývoj v postsovětských republikách. Podle něj je to teď především na Západu, jestli bude putinovskému Rusku porušování základních mezinárodních pravidel tolerovat.

Ústava je základní zákon státu, znát by ji měl každý. Laikům ale nemusí být srozumitelná, proto ji chce doktorand PF UK Lukáš Lev Červinka představit prostřednictvím komiksových stripů a ilustrací. Peníze na vydání knihy sbírá prostřednictvím crowdfundingu.

Říká se mu Perun. S tímto slovanským bohem hromů a blesků se seznámil celý svět, když s Davidem Schweinerem vyhráli mistrovství světa v plážovém volejbale. Ondřej Perušič vedle vrcholového sportu vystudoval také Právnickou fakultu UK a nyní je studentem Filozofické fakulty UK.

Sluneční svit symbolicky prozářil den, kdy se po měsíci vůbec poprvé od prosincové tragédie pootevřely dveře Filozofické fakulty UK. Šok a zármutek z hrůzy, která se zde odehrála, se studující i vyučující rozhodli zpracovat společně a pro akademickou obec tak typicky, tedy tvůrčím způsobem.

Překládá ve dne. Protože, jak sám říká, je to mimořádně náročné a vyčerpávající. Musí být odpočatý a naprosto koncentrovaný. Hudbu však skládá večer a v noci, když přijde ta správná inspirace, která se nedá vynutit. Jen pak vznikne dobré dílo! Tak popisuje tvůrčí proces Vojtěch Frank z Filozofické fakulty UK.

„Být dobrým univerzitním učitelem jsem vnímal jako svoje hlavní poslání. A pak přišla nabídka na funkci soudce Ústavního soudu…,“ vzpomíná na loňské jaro profesor Jan Wintr z Právnické fakulty UK. Jeden z nejoblíbenějších vyučujících na pražských právech se vydal za novým posláním, svých studujících se ale vzdát nechce.