Články dle značky: čeština

V Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy působila v posledních letech na různých postech, nástup Dany Hůlkové Nývltové do funkce ředitelky tak nebyl na konci ledna 2020 překvapivým krokem.

Umět dobře číst je jedním z hlavních cílů, ale i největším problémem dětí na prvním stupni základních škol. Už sedm let jim s tím pomáhá aplikace Včelka. Na jaře se její tvůrci spojili s Ústavem jazykové a odborné přípravy UK a zapracovali na nové sekci pro cizince. 

„V období covidu jsem zaznamenala velký nárůst zájmu o volně dostupné online materiály, a rozhodla jsem se na té vlně trochu svézt a ukázat, co vše umíme,“ říká Petra Jirásková z Ústavu jazykové a odborné přípravy UK, který výuku češtiny pro cizince nově popularizuje i formou podcastů.

Součástí Univerzity Karlovy je i Ústav jazykové a odborné přípravy UK (ÚJOP), který se věnuje přípravě cizinců ke studiu na českých vysokých školách. Jedno ze studijních středisek sídlí na zámku v Poděbradech a představuje ho ředitelka ÚJOP Dana Hůlková Nývltová.

Radek Skarnitzl je ředitel Fonetického ústavu FF UK a také forenzní fonetik, což je povolání, které by klidně zapadlo do detektivního románu. Často si jej totiž k vyšetřování zvou i orgány činné v trestním řízení. „Obecně nás hodně zajímá, jak svým řečovým projevem působíme na druhé,“ říká Skarnitzl.

Pomáháme Ukrajincům, poskytujeme jim bezpečí a učíme je česky. „Je to ale obousměrná silnice. Současně se učíme komunikovat s lidmi z jiného kulturního prostředí, obě komunity se obohacují,“ tvrdí Tomáš Samek z Pedagogické fakulty UK.

Využívat genderově citlivou češtinu je otázkou zdvořilosti. Zacházet férově s jazykem, který vyjadřuje jmenný rod tak výrazně jako čeština, je však někdy trochu oříšek. Vztahu genderu a jazyka se věnuje bohemistka Alena Andrlová Fidlerová z Filozofické fakulty UK. 

Na české hudební scéně je kytarista a skladatel Igor Ochepovsky označován jako největší objev posledních let. Jeho jméno je jeho značka a kapela Ochepovsky Project se vyvíjí spolu s jeho nositelem. Úspěšný absolvent kurzu Ústavu jazykové a odborné přípravy si s námi povídal o hudbě a češtině.

„Na pracovišti strávíme podstatnou část života, dobré vztahy s kolegy jsou proto nesmírně důležité,“ říká Iveta Čermáková, „češtinářka“ z Ústavu jazyků a lékařské terminologie 3. LF UK a kontaktní osoba pro ombudsmanku Univerzity Karlovy z Trojky.

Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.