Články dle značky: covid

Mluví se o nich jako o speciálních jednotkách imunitního systému. Jejich hlavními úkoly jsou zabíjet a regulovat. Mezi světové průkopníky výzkumu iNKT buněk patří Laboratoř nádorové biologie a imunoterapie, kterou vede Monika Holubová.

„Doktorát není jenom o vlastním výzkumu. Psaní dizertace, vedení magisterských studujících, přípravy přednášek, popularizace – to všechno je jeho součástí, což možná nemusí někoho tolik bavit, ale naučí se z toho strašně moc“, říká Martin Volek.

Filozof Martin Heidegger kdysi prohlásil, že technika sice překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Jeho slova dnes vyvrací Helena Lipková z FF UK. Věnuje se výzkumu informačního chování v digitálním prostředí.

„Firemní výzkum to má v Česku stále těžké, chybí zacílená podpora,“ tvrdí Martin Dienstbier, jenž vystudoval Matfyz, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies. Je to právě pět let.

„Jsme talentovaný a vzdělaný národ, ale neumíme se prodat a ani se sami sobě zasmát. I když mladší generace tím už tolik netrpí,“ míní internista, infektolog a epidemiolog Petr Smejkal. Málem z něj byl diplomat a jednou plánuje návrat ke stand-up komediím.

Když v březnu roku 2020 česká vláda vyhlásila nouzový stav, lidé se snažili i v omezených podmínkách něco dělat. Orální historikové pod vedením profesora Miroslava Vaňka ihned rozjeli nový výzkum. Viděli totiž, že se přímo před jejich očima odehrává událost, která se zapíše do dějin.

Proč se po covidu v některých evropských zemích trochu „rozbila“ demokracie? Jde o pouhou souslednost událostí, nebo k úpadku došlo v důsledku pandemie? Odpovědi přináší studie Petry Guasti z FSV UK a institutu SYRI a Lenky Buštíkové, která působí na Oxford University.

Univerzitní asociace UNICA, kterou již tvoří 56 univerzit, měla výroční konferenci v Dublinu, kde se vedly debaty o pomoci Ukrajině i zkušenostech z pandemie. Univerzitu Karlovu reprezentovala Markéta Křížová, prorektorka UK pro zahraniční záležitosti, jež pro Forum akci shrnuje.

Uzavření škol v souvislosti s pandemií covid-19 byla pro školství velkou lekcí. CERGE-EI a Světová banka chystá 21. června v Praze hybridní mezinárodní konferenci, jež přinese různé zkušenosti a pohledy na to, co se stalo, co se ne/mohlo dělat, a hlavně: jak se připravit na budoucnost.

Byla to oslava třicetin – a zároveň už i 32. narozenin – Fakulty sociálních věd UK. Dva roky se velké společenské setkání kvůli covidu odkládalo, a tím spíše si jej nyní chtěli studenti, absolventi, zaměstnanci i přátelé fakulty užít. V pražské Grébovce se to v první červnový den povedlo.

Účastnil se několika olympijských her, nejdřív jako dobrovolník, později jako právník Českého olympijského výboru. Na olympiádu do Pekingu se už ale nechystá. Doktorand Právnické fakulty UK Jan Exner totiž přišel na to, že ze všeho nejvíc ho baví učit.

„Pokud se chce člověk dívat dopředu, měl by se nejdříve ohlédnout dozadu,“ říká profesor Pavel Pafko, významný břišní a hrudní chirurg, jehož si veřejnost spojuje v prvé řadě s léčbou prezidenta Havla a s první transplantací plic v Česku.

Jako malá holka snila o práci veterinářky a ochránkyně zvířat v Africe. Láska ke zvířatům ji přivedla ke studiu zoogeografie, respektive geografie. Dnes Dagmar Dzúrová přednáší na Přírodovědecké fakultě UK o programu One Health, který usiluje o optimální zdraví člověka i přírody. 

Jak zajistit lepší proočkovanost české populace a jak může věda kromě vakcín pomoci v boji s koronavirem? V novém díle Podcastů UK na to odpovídá viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a také členka mezioborové skupiny MeSES.

Donedávna se Monika Nová z Husitské teologické fakulty UK věnovala charitě především v Africe, teď však pomáhá v jihovýchodní Asii v jednom z nejchudších států světa – v Kambodži.

Česko zasáhla další vlna onemocnění covid-19. Proč čísla nakažených letí opět nahoru a proč patříme mezi nejméně proočkované země? Odpovídá na to demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty UK v novém díle Podcastů UK.

„Očekávám, že se nemocnice na podzim zase částečně zaplní pacienty s covid-19, ale situace v Česku nebude tak dramatická jako na jaře,“ míní docent Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové při LFHK UK.

S věhlasným norským antropologem Thomasem Hyllandem Eriksenem interview o tom, jak se v moderním světě střetává otevřenost s touhou po starých pořádcích, jak pandemie načas zastavila „přehřívání“ civilizačního růstu i o české mentalitě.

Schopnost dětí vyrovnat se s náročným obdobím pandemie odpovídá podle školních psychologů Gaussově křivce. Zhruba sedmdesát procent jej zvládlo, patnáct procent se hroutilo a patnáct procent i rozkvetlo. 

„Snaží se účinně a na odborné úrovni komunikovat s veřejností, dokážou reagovat na aktuální situaci a společnosti předkládají důvěryhodné informace," dal by se stručně shrnout přínos iniciativy Medici PRO Očkování, oceněné cenou Gratias Tibi.