Články dle značky: Czexpats z UK

„Starého psa novým kouskům nenaučíš; zhruba od 25 let věku jen málokdy měníme své hodnotové postoje. Nefunguje to tak, že bychom si přečetli jeden článek v novinách a zcela změnili své postoje třeba k migraci,“‎ říká politoložka Lenka Dražanová.

„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti. Později ale přešla k technice NMR, kterou se učila i v Německu, Austrálii a Japonsku.

Imunolog Václav Větvička patří mezi největší odborníky na glukany. I když již třicet let působí na americké University of Louisville, do Česka se pravidelně vrací a s českými vědci spolupracovat nikdy nepřestal.

„To co se děje v oblasti mozkových nádorů – především u dětí – se dá nazvat revolucí a jsem moc rád, že mohu být u toho,“ říká Michal Zápotocký, jenž působí na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Karolínu Korvasovou biologie lákala už během bakalářského studia matematiky na MFF UK. I proto odešla na magisterské studium se zaměřením na matematickou biologii do Nizozemska a později pokračovala na stáž do Austrálie a na doktorát do Německa, který aktuálně dokončuje. 

„Pro takové objevy musíte mít jednak štěstí, a hlavně musíte být připravený a schopný je vidět. A já jsem byl,“‎ říká Peter Fabian z University of Southern California. Je prvoautorem vědecké studie, která vyšla v Science - spolu s kolegy se mu podařilo odhalit evoluční původ adenohypofýzy.

Jiří Mikušek si při nástupu na Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové UK (FaF UK) plánoval, že bude lékárníkem, ale už během studia ho zlákala věda a stal se organickým chemikem. Aktuálně již třetí rok působí na Australské národní univerzitě (ANU) v Canbeře.

Dr. Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matfyzu. Už během magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několika francouzských laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka. Kromě studia chování naší planety upozorňuje na genderovou nerovnost vědeckého prostředí.

„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ říká Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda. Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v ČR i zahraničí, nyní působí jako postdoktorandka na Babraham Insititute v Cambridge.

Termitů existuje více než 3 000 druhů a jejich celková hmotnost je větší jak celková hmotnost všech lidí. Nejznámější jsou jako škůdci, kteří vám „sežerou“ dům a až v posledních letech se začíná více zkoumat jejich význam pro ekosystém. Aleš Buček na japonském ostrově Okinawa zkoumá jejich evoluční vývoj a příbuzenské vztahy – základní znalosti, které nám donedávna chyběly.

Michala Rolínka matematika provází již od mládí. Začínal jako účastník matematických soutěží, během studia na Matfyzu se věnoval i didaktice matematiky a napsal dvě učebnice. Nakonec ho ale věda zlákala zpět a dnes své matematické znalosti využívá při výzkumu umělé inteligence.

„Nejraději jsem v terénu, tam mě napadají ty nejlepší vědecké otázky, které od počítače nevymyslíte,“ říká Pavla Dagsson Waldhauserová, odbornice na výzkum prachových částic v ovzduší, která působí půl na půl na Islandu a v ČR.

„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.

„‎Jít v USA k lékaři je ruleta, může vás to stát 20 nebo 20 000 dolarů. Zkoumám, jak nejlépe nastavit spoluúčast pacienta, aby lékařská péče byla dostupná pro všechny,“‎ říká Michal Horný, který působí jako ekonom zdravotnictví na Emory University v Atlantě.

„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“‎‎ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému.

„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog, Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.