Články dle značky: literatura

Univerzita Karlova nabízí různé druhy pomoci všem, které zasáhla už čtyři roky trvající válka na Ukrajině. Vytrvale pomáhají všechny součásti univerzity v čele s Filozofickou fakultou UK a Ústavu východoevropských studií, kde se zapojují do propagace ukrajinské kultury a historie.

V Kampusu Hybernská je do konce března k vidění ojedinělá výstava Ruku v ruce s Koreou: (po)válečná léta, která přibližuje československé aktivity v KLDR. O těchto vztazích i koreanistice vypráví Miriam Löwensteinová z FF UK.

Anežka Charvátová patří k našim předním překladatelům a znalcům latinskoamerické literatury. Čtenářům zpřístupnila autory jako Bolaño či Vargas Llosa. V rozhovoru hovoří o studiu na Kubě, vlivu umělé inteligence i práci v Obci překladatelů. 

Slavný finský výraz „sisu“ vyjadřuje odhodlání a sílu, kdy je třeba vytrvat navzdory překážkám. Lenka Fárová vede na FF UK obor, jenž po smrti Jana Dlaska, jedné z obětí střelby z prosince 2023, navazuje na jeho odkaz.

„U prvních dvou nominací jsem si nebyla jistá, jestli chci vyhrát,“ říká spisovatelka a pedagožka Bára Dočkalová z PedF UK v rozhovoru, kde se zaměřujeme i na to, jak se postupně rodily její tři knihy. Ta poslední – Kost – nominaci na Literu za knihu pro děti a mládež proměnila.

Byl to iniciační zážitek, který mu otevřel bránu do jiného světa. Když rodiče přinesli domů samizdatový překlad Tolkienova Pána prstenů a začali ho před spaním číst svým synům, asi sami nečekali, že to jejich Janovi změní život.

Trýznivé zkušenosti s totalitárními režimy 20. století, deportace na Sibiř, i nejaktuálnější problémy společnosti. To všechno se promítá do současné lotyšské literatury, se kterou se mohou seznámit čeští čtenáři díky práci absolventky FF UK Anny Sedláčkové.

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let. 

Uplynulo sto let od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Co si v jeho díle může najít současný čtenář? A najdou se v souvislosti s jeho prací stále  nezodpovězené otázky? I o tom hovořil profesor Marek Nekula, který se Kafkovým dílem zabývá od počátku 90. let.

Letošní Noc s Andersenem v knihovně Pedagogické fakulty UK probíhala v duchu literární hry na motivy knížky Ptačí sněm od Petra Síse. Za tímto konceptem stojí tři studentky, které program pojaly jako velkou čtenářskou lekci, v níž využily třífázový model učení.

Kampus Hybernská se minulý týden, u příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele Franze Kafky, proměnil v Kafkus. Didaktikon zorganizoval hlavně pro žáky středních a základních škol přednášky, workshopy nebo pop-artovou výstavu, jejichž pojítkem byl právě nejslavnější pražský německy píšící spisovatel.

Chaim Potok, Isaac Bashevis Singer či Elie Wiesel. Literární velikány 20. století spojuje, že vycházejí z chasidismu - židovského hnutí, jež se zrodilo ve východní Evropě 18. století. Své o tom ví i Pavel Hošek z Evangelické teologické fakulty UK, autor knihy Chasidské příběhy.

„Milan Kundera byl charismatický, věcný, přímočarý, s výraznou empatií, která působila dojmem jasnozřivosti. Jelikož do vás viděl, nebylo možné předstírat. Měl bedlivě zaujatou pozornost ke všemu, co jej obklopovalo,“ tak vzpomíná na zesnulého literáta docent Jakub Češka z FHS UK.

Česká, ale i slovenská  polonistika slaví sté výročí od svého vzniku, který je spjat i s Univerzitou Karlovou a polským vědcem Marianem Szyjkowským. Expertů na dějiny i současnost polonistiky se ptal Wojciech Bednarek z Polského institutu v Praze.

Verše plné smutku, fantastika, komiksové stripy, překlad skotských slangů, uchopení literatury v socialismu i cesta světem rozličných kultur. Tak by se dala popsat pestrost titulů s cenami Magnesia Litera, pod nimiž jsou podepsáni autoři se vztahem k Univerzitě Karlově.

Na řeholnice internované v padesátých letech do vesničky Bílá Voda, se mělo zapomenout. Jejich příběh však nezmizel; v oceňovaném románu jej oživila prozaička Kateřina Tučková, jež získala doktorát z dějin umění na Filozofické fakultě UK.

Jedinečná edice dobových deníků Karla Teigeho, výrazné osobnosti meziválečné avantgrady, bodovala ve dvou anketách o knihu roku 2022: ve 32. ročníku ankety Lidových novin i v nové Deníku N. Knihu vydalo nakladatelství Akropolis spolu s Filozofickou fakultou UK.

Karolína Zoe Meixnerová, absolventka bohemistiky a žurnalistiky na UK, popularizuje českou literaturu tím, že se stylizuje třeba do Karla Hynka Máchy nebo Boženy Němcové. Krátká videa zveřejňuje na svém instagramovém profilu Cojezoe, který má přes 35 tisíc sledujících. 

Po covidové odmlce se koná veletrh Svět knihy. Míří na něj i Vydavatelství FF UK, jež nachystalo interesantní tituly: masivní bichle skandinavistů se věnuje staroseverské křesťanské literatuře, zaujme i práce Olgy Pavlovy o dystopickém žánru.

První máj byl lásky čas. Verše, které zná každý. Květnový díl podcastu Balast byl proto Máchy čas. V čem se ukrývá nepřekonatelná pozice této lyricko-epické básně v kontextu české literatury? Vysvětluje profesor Josef Vojvodík z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK.