Články dle značky: literatura

Univerzita Karlova nabízí různé druhy pomoci všem, které zasáhla už čtyři roky trvající válka na Ukrajině. Vytrvale pomáhají všechny součásti univerzity v čele s Filozofickou fakultou UK a Ústavu východoevropských studií, kde se zapojují do propagace ukrajinské kultury a historie.

V Kampusu Hybernská je do konce března k vidění ojedinělá výstava Ruku v ruce s Koreou: (po)válečná léta, která přibližuje československé aktivity v KLDR. O těchto vztazích i koreanistice vypráví Miriam Löwensteinová z FF UK.

Anežka Charvátová patří k našim předním překladatelům a znalcům latinskoamerické literatury. Čtenářům zpřístupnila autory jako Bolaño či Vargas Llosa. V rozhovoru hovoří o studiu na Kubě, vlivu umělé inteligence i práci v Obci překladatelů. 

Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský, ale také archeolog Jan Erazim Vocel či málo již známý Eduard Herold. To je výběr autorů 19. století, jejichž texty tvoří povídkovou sbírku, kterou ke 400. výročí významné události vydala ve svém vydavatelství Filozofická fakulta UK.

Nakladatelství Karolinum vydalo dvousvazkovou více než 1200stránkovou antologii, která čtenářům předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance. Pracovat na ní začal více než před šedesáti lety komparatista Václav Černý, monumentální dílo dokončil jeho žák Jiří Pelán z Filozofické fakulty UK.

Kniha Právo v kontextu umění, filmu a literatury zkoumá klíčová témata práva a právní vědy prostřednictvím zásadních filmových, uměleckých, a literárních děl. "Ne-právníkům může ukázat, proč je důležité právo znát a právníkům, proč je důležité nežít jen ve světě práva," představuje knihu vedoucí autorského kolektivu Petr Agha z Právnické fakulty UK.

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let. 

Mnoho typů krajin, vzájemně nepříbuzných jazyků, všemožné druhy zvyklostí a tradic. Region na pomezí jihozápadní Asie a východní Evropy studuje Petra Košťálová z Ústavu východoevropských studií FF UK roky. Arménie je pro ni zdrojem podnětů, s nimiž si vystačí na celý život.

Už od počátku 18. století ležela jistá zaprášená disertace o účincích exotických nápojů a tabáku v archivu. Karel Černý z 1. LF UK se jí nechal inspirovat, provedl rozsáhlý výzkum a sepsal první zmínky o těchto „opojných“ nápojích v Evropě.

Začalo to nabídkou kurzu historie pro Tomia Okamuru. Michal Stehlík pak do popularizace dějin vlétnul naplno. Má za sebou první sérii Stehlíkova kurzu moderních dějin a 25 dílů podcastu Přepište dějiny. „Velmi vnímám potřebu vystoupit z našeho úzce odborného kruhu,“ říká profesor FF UK.

Máte v létě co číst? Vydavatelství FF UK nelení a připravilo další novinky. Vyšla kniha České novobarokní sochařství, dále práce Mezi sjezdy a tanečními věnovaná dějinám kulturních domů a studii o vztazích mezi střední Evropou a Středomořím před Kristem přináší dílo Things and Thoughts.

První máj byl lásky čas. Verše, které zná každý. Květnový díl podcastu Balast byl proto Máchy čas. V čem se ukrývá nepřekonatelná pozice této lyricko-epické básně v kontextu české literatury? Vysvětluje profesor Josef Vojvodík z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK.

„U prvních dvou nominací jsem si nebyla jistá, jestli chci vyhrát,“ říká spisovatelka a pedagožka Bára Dočkalová z PedF UK v rozhovoru, kde se zaměřujeme i na to, jak se postupně rodily její tři knihy. Ta poslední – Kost – nominaci na Literu za knihu pro děti a mládež proměnila.

Byl to iniciační zážitek, který mu otevřel bránu do jiného světa. Když rodiče přinesli domů samizdatový překlad Tolkienova Pána prstenů a začali ho před spaním číst svým synům, asi sami nečekali, že to jejich Janovi změní život.

Trýznivé zkušenosti s totalitárními režimy 20. století, deportace na Sibiř, i nejaktuálnější problémy společnosti. To všechno se promítá do současné lotyšské literatury, se kterou se mohou seznámit čeští čtenáři díky práci absolventky FF UK Anny Sedláčkové.

Na řeholnice internované v padesátých letech do vesničky Bílá Voda, se mělo zapomenout. Jejich příběh však nezmizel; v oceňovaném románu jej oživila prozaička Kateřina Tučková, jež získala doktorát z dějin umění na Filozofické fakultě UK.

Verše plné smutku, fantastika, komiksové stripy, překlad skotských slangů, uchopení literatury v socialismu i cesta světem rozličných kultur. Tak by se dala popsat pestrost titulů s cenami Magnesia Litera, pod nimiž jsou podepsáni autoři se vztahem k Univerzitě Karlově.

Česká, ale i slovenská  polonistika slaví sté výročí od svého vzniku, který je spjat i s Univerzitou Karlovou a polským vědcem Marianem Szyjkowským. Expertů na dějiny i současnost polonistiky se ptal Wojciech Bednarek z Polského institutu v Praze.

Chaim Potok, Isaac Bashevis Singer či Elie Wiesel. Literární velikány 20. století spojuje, že vycházejí z chasidismu - židovského hnutí, jež se zrodilo ve východní Evropě 18. století. Své o tom ví i Pavel Hošek z Evangelické teologické fakulty UK, autor knihy Chasidské příběhy.

„Milan Kundera byl charismatický, věcný, přímočarý, s výraznou empatií, která působila dojmem jasnozřivosti. Jelikož do vás viděl, nebylo možné předstírat. Měl bedlivě zaujatou pozornost ke všemu, co jej obklopovalo,“ tak vzpomíná na zesnulého literáta docent Jakub Češka z FHS UK.