Články dle značky: PřF

Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.

Vědecké týmy z Univerzity Karlovy se budou podílet na devíti z celkových patnácti výzkumných projektů řešících aktuální společenské výzvy, které v tuto chvíli získaly financování v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK). 

Když se antropologové dívají do minulosti a studují evoluci, přináší to odpovědi i na aktuální otázky současného člověka. Proč se dnes u starých lidí tak rozvíjí osteoporóza či kardiovaskulární onemocnění? Za vším se skrývá pohyb a jeho role v evoluci člověka.

Právě před týdnem, dne 9. dubna 2024 započala demolice budovy na adrese Albertov 7/3a. K nostalgickým vzpomínkám napříč stoleté historii objektu menzy a koleje Albertov – kdysi luxusního stavení uprostřed univerzitního kampusu – se za pár let přidají i ty na poslední vydaný oběd.

„Neúspěchy jsou nedílnou součástí vědecké práce. Inspirativní mi v tomto přijde pan Ollivander z Harryho Pottera. Čím více hůlek Harry zkouší,  tím více je pan Ollivander nadšený, protože se více a více ponořuje do neznámého,“ přirovnává Ondřej Veselý, který se na PřF UK věnuje výzkumu zeolitů. 

Výzkum zeolitů, kterému se věnuje tým Jiřího Čejky z PřF UK budí zájem nejen v akademickém prostředí. ,,Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout, pečlivě si vybírají do čeho investují. Firmy si projekty průběžně hodnotí, zda směřují k zajímavým výsledkům,“ říká Čejka.

Zoolog doktor Pavel Němec z PřF UK se svým týmem zkoumá mozky obratlovců. Snaží se přijít na to, co umožnilo vznik složitého chování a inteligence. Projekt zaměřený na pochopení evoluce mozku u čtyřnožců teď ocenila Grantová agentura ČR.

I v letošním roce Nadační fond Neuron na podporu vědy ocenil významné vědce a vědkyně. Hlavní cenu za celoživotní přínos vědě získal český chemik s mezinárodním renomé profesor František Švec, který působí na Farmaceutické fakultě UK. Na Karlovku míří i ceny pro mladé a nadějné.

„Dívám se na ně pořád a snad jen tak neskončím,“ říká Kateřina Kopalová, ekoložka z Přírodovědecké fakulty UK, která svou profesní lásku – rozsivky studuje v Antarktické oblasti na jižní polokouli. Za excelentní výzkum stihla sklidit i nejedno mezinárodní ocenění a Bolzanovu cenu UK.

Věda, byť může mít hořkosladkou chuť, jim vyloženě chutná. Proto se Eliška, Magda a Veronika rozhodly přírodu milujícím i přírodními vědami nepolíbeným smrtelníkům přiblížit tajemno, krásno a užitečno přírodovědeckých oborů prostřednictvím podcastu Ochutnej (přírodo)vědu.

Když v České televizi popularizuje vědu, ví, o čem mluví. Vladimír Piskala je geografem a také doktorandem klimatologie na Přírodovědecké fakultě UK. „Osobní zodpovědnost za udržitelnost vychází z možností celého systému,“ tvrdí expert na cirkulaci vzduchu.

„Už jsme popsali rychlou auxinovou dráhu v kořenu modelové rostliny huseníčku. Nyní se chceme zaměřit na dráhu i v dalších částech rostlin a dalších druzích, třeba trávách příbuzných obilovinám, čímž se dostáváme blíže praktickému využití,“ popisuje Matyáš Fendrych z PřF UK hlavní myšlenku svého ERC Consolidator grantu.

„Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Zuzana Musilová z PřF UK, která získala prestižní ERC Consolidator grant.

„Imunitní systém je jako orchestr, nebo dobře vycvičená armáda. Baví mě, že někdy nevíte, kam vás ten další střípek poznání zavede,“ říká česko-izraelský imunolog Jakub Abramson, který v Česku tráví svůj vědecký sabatikl. 

Přírodovědecká fakulta UK vyslyšela zájem svých magisterských absolventů a nabízí jim akreditovaný kvalifikační kurz Laboratorní techniky v asistované reprodukci určený pro budoucí embryology. Jeho druhý běh začíná 8. ledna 2024, přihlašování probíhá právě teď, a to až do 2. ledna.

Imunolog Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty UK získal Mimořádnou cenu, a to v rámci prestižních Českých hlav 2023. Vědec, který je doma též na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, zaujal porotu výzkumem mechanismu léčby zánětlivých střevních onemocnění.

Záliba ve shromažďování stejného typu výrobků provází lidstvo od nepaměti, lidé sbírají všechno možné. Kolik ale znáte sběratelů kolkovaných cihel? Mezi nejznámější u nás patří RNDr. Jan Zavřel, absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

„Doktorát není jenom o vlastním výzkumu. Psaní dizertace, vedení magisterských studujících, přípravy přednášek, popularizace – to všechno je jeho součástí, což možná nemusí někoho tolik bavit, ale naučí se z toho strašně moc“, říká Martin Volek.

Přes dvě miliardy lidí v 80 státech světa trpí chronickým nedostatkem vody a asi 1,2 miliardy obyvatel planety ani nemá přístup k pitné vodě. Vyhlášením Světového dne vody se OSN rozhodla upozornit na její kritický nedostatek, nezbytnou ochranu a šetření.

Oprášit, získat či prohloubit znalosti o fungování imunitního systému je náplní kurzu Praktická imunologie na Přírodovědecké fakultě UK. Podmínka k účasti je jediná: uchazeč musí do 31. ledna 2024 podat přihlášku, přičemž kurzu se může zúčastnit naprosto kdokoliv.