Články dle značky: volby

Respekt, zkušenosti, vizi, schopnost naslouchat, být vybaven politickou a diplomatickou obratností, oplývat otevřeností a citlivostí, mít tah na bránu, odvahu a manažerské a organizační schopnosti. To by měl umět rektor/rektorka Univerzity Karlovy.

Vyjít ven z učebny a předat něco ze svých znalostí nejen studujícím, ale celé společnosti, vnímá jako naprosto bazální součást akademické práce. Proto politolog Jan Charvát z FSV UK neváhal, když za ním přišel novinář Českého rozhlasu s nápadem natočit pořad o politickém extremismu.

„Vy, jako Evropská komise, nám tady chcete zavést takové nehoráznosti, jako že ženy mají mít za stejnou práci stejnou odměnu jako muži nebo rovná práva pro LGBTQI?!,“ vtipkoval novinář Ondřej Houska s vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monikou Ladmanovou během natáčení podcastu Bruselský diktát v Karolinu.

Dvacet let už je Česká republika součástí Evropské unie. U příležitosti výročí uspořádala Katedra evropského práva Právnické fakulty UK sérii veřejných diskuzí, které se věnovaly nejen historii evropské integrace, ale především aktuálním výzvám, jimž evropské společenství čelí.

„Měli bychom přestat Turecko jen kritizovat, ale snažit se ho pochopit. Erdoğan je populista a autokrat, ale také člověk, který zemi vytáhl z vleklé ekonomické krize a nejspíš má právo být z chování Západu zklamaný,“ říká Karolína Lahučká, doktorandka z Filozofické fakulty UK. 

„Vedle znalostí jsou důležité také dovednosti a schopnosti. Memorování není způsob, jakým chceme učit studenty,“ říká zvolený kandidát na funkci děkana Právnické fakulty UK Radim Boháč. Posvítit si chce také na podobu státních závěrečných zkoušek nebo na odměňování akademiků.

Od 1. února 2022 se do čela Univerzity Karlovy poprvé v dějinách postaví dáma. Rektorkou se stane Milena Králíčková, která porazila svého protikandidáta profesora Michala Stehlíka. Magazín Forum oslovil osobnosti spojené s univerzitou a zeptal se: „Co očekáváte od nového vedení UK?“

Máme tu volební podzim. Kromě parlamentních voleb volí i mnohé veřejné vysoké školy; starají se o to akademické senáty. Jak různě jsou ty fakultní v Česku voleny a fungují, zajímalo v minulém semestru studenty předmětu Vysokoškolská vzdělávací politika na FSV UK.

Kdo sledoval volební predikci na serveru iRozhlas.cz, musel smeknout. Marek Omelka a Ondřej Týbl z MFF UK totiž vyvinuli predikční model, který pracoval s přibývajícími daty. A při sečtení dvaceti procent okrsků si už byli vědci docela jistí, že koalice Spolu a PirSTAN bude mít většinu.

„Mojí oblíbenou částí Ústavy je hlavně Listina základních práv a svobod. Protože tam jsou položeny liberální základy právního státu, jak jej tady máme,“ říká docent Milan Znoj z Filozofické fakulty UK, jenž byl hostem pátého dílu podcastu Balast.

Pandemie rozšířila nástroje populismu. Ve Francii houstne atmosféra s blížícími se volbami. A zákulisní politiku jde dělat i on-line. I o tom hovoří Michel Perottino, vedoucí katedry politologie na FSV UK. Novou sérii podcastů De Facto moderuje děkanka Alice Němcová Tejkalová.