Grantová agentura Univerzity Karlovy (GA UK) podporuje od roku 1993 vědecké projekty studentů magisterského a doktorského studia. Nad jejím posláním a přínosem se zamýšlí profesor Vladimír Komárek, který je od roku 2022 předsedou Grantové rady UK.
Nedávno proběhl na UK kulatý stůl k tématu GA UK. Kdo se ho účastnil a co je hlavním výstupem?
Kulatý stůl inicioval prorektor pro doktorské studium profesor Tomáš Šimůnek, mezi dalšími účastníky byla prorektorka pro vědu profesorka Lišková, pověřený vedoucí Odboru pro vědu a výzkum Petr Nohel, vedoucí GA UK Karolina Boňková, předsedové a místopředsedové všech tří oborových rad, vedoucí skupin i zástupci akademického senátu. Účastníci se shodli na pokračování grantové agentury, zachování společné soutěže pro doktorské i magisterské projekty, dále byla zdůrazněna potřeba modernizace aplikace, její internacionalizace, tedy přechod k anglické verzi, a byl doporučen posun hodnocení spíše k panelovému modelu. Shoda byla i na intenzifikaci podpory rozvoje studentů a na omezení řešení projektů pouze na standardní dobu studia.
Grantová agentura UK funguje na UK již 33 let. Co považujete za její největší přínos?
Než začnu mluvit o přínosu, rád bych krátce zmínil historii. Už za rektora Karla Malého v roce 1993 vznikla první verze decentralizované podpory doktorandských vědeckých projektů na fakultách, současná verze blížící se klasickým grantovým agenturám jako GA ČR či TA ČR vznikla cca před 25 lety zásluhou profesora Petra Volfa z Přírodovědecké fakulty UK, který byl dlouholetým předsedou grantové rady. Když jsem od Petra Volfa předsednictví v roce 2022 přebíral, tak jsem mohl na jedné straně navazovat na zkušenosti grantové kanceláře skvěle vedené magistrou Karolinou Boňkovou a na straně druhé jsem měl určité plány na zlepšení fungování agentury.
V čem konkrétně?
Jednak bylo třeba inovovat relativně zastaralou aplikaci, a pak jsem chtěl získat co nejvíce informací o dalším osudu absolventů doktorského studia na naší fakultě a zjistit, jaké mají vědecké aktivity a výsledky po deseti letech po obhájení. Rovněž jsem chtěl vědět, do jaké míry koreluje jejich vědecká kariéra s úspěšně dokončeným projekty v rámci GA UK. Měl jsem v úmyslu navázat na výsledky CERGE studie (Grantová podpora a doktorské studium: analýza dat Grantové agentury Univerzity Karlovy, autor Václav Korbel, 2020), která prokázala, že GA UK jednoznačně pomáhá studentům v úspěšném dokončení postgraduálního studia.
Ph.D. studenti, kteří podali návrh projektu GA UK, měli úspěšnost dokončení studia 60 %, tedy vyšší než ti, kteří návrh projektu nepodali (doktorské studium na UK v průměru úspěšně ukončuje cca 50 % studentů, pozn. red.). Zároveň ti studenti, kteří grant GA UK obdrželi, měli úspěšnost dokončení Ph.D. studia vyšší o dalších 10 až 20 %, tedy 70 až 80 %. Úspěšnost v získání grantové podpory od GA UK tedy mimo jiné snižuje počet zbytečně placených Ph.D. studentů, kteří nakonec nepřinesou žádný vědecký efekt.
Proto jsem se sešel s ekonomem Danielem Műnichem z CERGE a dlouze jsme diskutovali, jaké informace o absolventech získat a jak je případně využít jako zpětnou vazbu pro další fungování agentury. Ztroskotalo to ale na celé řadě zdánlivých banalit, jako je ochrana osobních údajů nebo skutečnost, že univerzita nedisponuje databází všech absolventů, které by bylo možné hromadně oslovit. Stejně tak nebylo možné realizovat další nápady, které jsme v rámci grantové rady dali dohromady. Vše narazilo na to, že současná aplikace je zastaralá, není možné ji výrazně měnit, a nová přislíbená aplikace je v nedohlednu. Takže jsme se pustili jen do určitých změn v hodnocení žádostí a posílení panelové analýzy u hraničních projektů v tak zvané šedé zóně.
Po čtyřech letech působení ve vedení grantové rady jsem přesvědčený, že vlastní grantová agentura se univerzitě vyplatí. Nepřináší jen přímý zisk tím, že úspěšní žadatelé o granty spíš dokončí doktorské studium, ale také na publikacích a v řadě dalších aspektů, které přinesou přes hodnocení MŠMT další peníze. Podle profesora Havránka, což je vynikající ekonom a předseda oborové rady, se univerzitě zevnitř vrátí 80 % investovaných peněz, a to se rozhodně vyplatí.
Jak je GA UK financována a jakou částku ročně disponuje?
Grantová agentura dostává peníze z MŠMT ve výši 172 milionů ročně, a to včetně režie na zajištění její činnost. Tato částka se bohužel za poslední dvě desetiletí nikdy nenavýšila o inflaci, a tak de facto přichází každý rok stále méně a méně peněz.
Fakult se po loňské reformě doktorského studia dotkla změna financování doktorandů. Stipendia jsou vyšší a musí je nově garantovat fakulty. Nenastane větší boj o peníze i kvůli tomu?
Boj o peníze se vede neustále všude, a to i na naší ctihodné univerzitě (úsměv). Každý pochopitelně musí obhájit smysluplnost investic. Je moc dobře, že doktorandi nyní dostávají dvojnásobek částky než dřív. Bylo opravdu žalostné, za co pracovali naši doktorandi ve srovnání se světem. V řadě případů dělali vynikající vědu, která byla stejně dobrá jako ve Švýcarsku nebo v Německu, a přitom byli placeni velmi bídně. Grantový systém je nyní nastavený tak, že doktorand může požádat o peníze na výzkum většinou na tříletý projekt, který zahrnuje i stipendijní peníze. V současné době je tendence tato stipendia takzvaně zanořovat do peněz, které by měli úspěšní žadatelé dostávat jako doktorandi. Držitelé grantů by tedy vlastně dělali vědu navíc a neměli by za to další ohodnocení oproti těm, kteří vědu nedělají. S profesorem Šimůnkem máme představu, že zanořování by mělo být nejprve limitováno a následně nepovoleno.
Kolik grantů ročně GA UK uděluje?
Každoročně přichází kolem tisícovky nových žádostí. Dlouhodobě se snažíme držet přibližně třicetiprocentní úspěšnost, tedy kolem 300 udělených grantů. Projekty se předkládají externím oponentům a interní zpravodajové následně porovnávají posudky a vybírají oněch třicet procent nejlepších, které dostanou podporu. Ta činí zhruba 300 tisíc korun na rok. Oborově máme tři sekce: humanitní a společenské vědy (A), přírodní vědy (B) a lékařské vědy (C). Asi polovina objemu financí jde na přírodní vědy, druhá polovina se dělí mezi lékařské a humanitní a společenské vědy.
Jaká je úspěšnost dokončení podpořených projektů? Jakým způsobem ji sledujete a vyhodnocujete?
Hlavním kritériem u všech je publikace, u lékařských oborů navíc publikace v renomovaném impaktovaném časopise. Je jasné, že připravit kvalitní publikaci za tři roky není jednoduché. Zejména v kvalitních časopisech jsou recenzní řízení hodně dlouhá. Dáváme šanci i těm, kteří ke konci svého studia nemají ještě publikaci hotovou, ale mají už všechno připravené. Můžou si zažádat o odklad na jeden až dva roky, kdy mezitím proběhne recenzní řízení, a můžou nakonec dostat mimořádně dobré ohodnocení a třeba i cenu, přestože už obhájili Ph.D. V letošním roce bylo hodnoceno 465 závěrečných zpráv a jako nesplněné bylo hodnoceno jen 66 z nich – tedy téměř 90 procent projekt úspěšně dokončilo.
GA UK podporuje projekty studentů nejen doktorského, ale i magisterského studia. V jakém poměru jsou pregraduální studenti vůči doktorandům?
O granty žádají z devadesáti procent doktorandi. Myslím si ale, že je dobře, že příležitost mají i pregraduální studenti. Vím to i z vlastní zkušenosti z naší fakulty a z dětské neurologické kliniky, kterou jsem léta vedl. Sám jsem se snažil už ve 4. nebo 5. ročníku přitáhnout nejšikovnější studenty k oboru a častokrát už tehdy začali pracovat na vědeckých projektech. Na lékařských fakultách to ale není tak časté jako na fakultách, kde studenti dělají diplomové práce a už v jejich rámci si můžou eventuelně podat žádost o grant, většinou spíš kratší, dvouletý, aby ho stihli během magisterského studia dokončit.
Nabízí GA UK mentoringovou podporu žadatelům o granty, anebo ji zajišťují fakulty, stejně jako propagaci této formy financování?
Na každé fakultě je to trochu jiné. Jsou fakulty, a to si myslím, že není úplně optimální, které nutí bez mentoringové podpory všechny doktorandy podat žádost o grant GA UK. To pak samozřejmě vede k tomu, že kvalita nebývá veliká. Některé fakulty mají svoje interní pobídky pro doktorandy a poskytují jim potřebné rady. Zásadní roli hraje kvalita školitelů. Školitel je zároveň vedoucím projektu doktoranda-řešitele, měl by nad ním tedy držet ochrannou ruku. Ne dělat projekt za něj, ale neměl by ho v tom nechat úplně plavat. I o tom vedeme diskusi, jakým způsobem kvalitu školitelů zvýšit. Je to poměrně palčivá otázka.
Vraťme se k původní otázce. Co je tedy největším přínosem podpory GA UK? Úspěšné dokončení doktorského studia?
Úspěšnost sama o sobě ještě neříká nic o tom, kam absolvent Ph.D. po skončení studia zamíří, zda se dál bude věnovat vědě, anebo půjde do firmy nebo se zaměří na něco úplně jiného. Kolegyně Karolina Boňková, která vede vynikajícím způsobem a obětavě kancelář Grantové agentury UK už mnoho let, zpracovala přehled toho, zda úspěšní žadatelé o ERC granty řešili v minulosti projekt GA UK. U třiceti procent se ukázalo, že ano. GA UK zafungoval jako určitý startovací grant, jako rozjezd, po němž mladí vědci a vědkyně pokračují přes další granty jako TA ČR, GA ČR, Primus, a nakonec na vrcholu jsou špičkové evropské granty.
Kromě toho jsme zavedli Ceny GA UK, za což jsem taky velmi rád. Letos budeme mít už 4. ročník. Na slavnostním večeru univerzity 17. listopadu předáváme ceny nejlepším projektům. Z každé ze tří sekcí vždy vybereme tři mimořádně dobré závěrečné zprávy a publikace. Všech devět řešitelů si pozveme, aby svůj projekt osobně obhájili. Komise složená z předsednictva grantové rady potom vyhodnotí ty absolutně nejlepší. Udělujeme první cenu rektora, druhou cenu prorektora, třetí cenu předsedy grantové rady a tři čestná uznání. Ceny jsou spojené s finanční odměnou. Potěšilo mě, že vítězné projekty teď dvakrát po sobě měly i mezinárodní dosah a prestižní publikace. GA UK tedy rozhodně není jen jakási školička pro budoucí vědce, držitelé grantů jsou schopni dělat velmi dobrou kvalitní vědu.
Bude tedy podpora GA UK v současné podobě pokračovat?
Já věřím, že ano. Pokračování agentury podporuje jak pan rektor, tak i profesor Šimůnek, který má řadu dobrých nápadů a inspiruje se Grantovou agenturou ČR (GA ČR). Nechci to zakřiknout, ale rýsuje se naděje na získání licence pro moderní aplikaci. Zároveň chceme získat pro grantovou agenturu více peněz, protože za posledních dvacet let je celková částka stále stejná a bohužel nereflektovala inflaci. Rádi bychom navrhli postupné navyšování podpory, a to zejména u projektů, které po prvním roce vypadají nejvíc nadějně a slibně. Řešitelé by dostali šanci osobně obhájit další postup projektu a v případě úspěchu získat navýšení financí, například pokud by šlo o mezinárodní spolupráci typu cotutelle.
Mohly by diskutované změny zvýšit přitažlivost Univerzity Karlovy pro mladé vědkyně a vědce nejen z Česka, ale i ze zahraničí?
Určitě, i toto je možnost, jak posílit internacionalizaci, a to nejen s univerzitami v rámci uskupení 4EU+, ale i s dalšími kdekoliv na světě. Plány a vize jsou tedy pokud možno zlepšit kvalitu hodnocení a zvýšit atraktivitu pro doktorandy tím, že navýšíme finance u vynikajících projektů. Předpokládám, že budeme pokračovat i v udělování prestižních cen a že grantová agentura jako taková zůstane zachována. Když jsem se na GA UK zeptal umělé inteligence, vyhodnotila ji jako svým způsobem unikátní s tím, že řada univerzit v České republice nebo ve světě sice má podobné agentury, které ale dávají mnohem víc peněz na mnohem méně projektů. My podporujeme poměrně velké množství uchazečů a jsem rád, že držíme dlouhodobě třicetiprocentní úspěšnost, protože menší procento by bylo pro studenty demotivační.
Na závěr dovolte otázku z jiného soudku. Minulý měsíc vyšel knižní rozhovor Petra Andrease s vámi jako dětským neurologem. Název O mozku, životě a zázracích téma knihy celkem jasně definuje, přesto: můžete prozradit víc, včetně toho, komu je určená?
Není to vědecká publikace, ale spíše snaha přiblížit nejnovější poznatky o vývojových proměnách mozku rodičům postižených i zdravých dětí, upozornit na zázračné možnosti genové léčby a diskutovat společenské dopady mozků pohybujících se na hraně zákona.
| prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. |
| Patří k nejvýznamnějším osobnostem české dětské neurologie, epileptologie, neurologie a pediatrie. V letech 1991–2016 působil jako přednosta Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol, v letech 2014–2022 zastával funkci děkana 2. lékařské fakulty UK. Jeho celoživotní práce významně přispěla ke zlepšení diagnostiky a léčby dětských neurologických onemocnění, rozvoji výzkumu a vzdělávání v oboru, stejně jako k osvětě mezi pacienty a veřejností. Je mimo jiné zakladatelem Nadace Dětský mozek a spoluzakladatelem vědecko-výzkumného centra EpiReC. Od roku 2022 je předsedou Grantové rady UK. |
